Sára Vybíralová Knihy

30 portrétů neprávem více či méně pozapomenutých neohrožených žen napříč zeměkoulí i dějinnými epochami. Najdete tu například Margaret, herečku a hollywoodskou specialistku na padoušské role, Agnodiké, gynekoložku ve starověkém Řecku, která se musela převlékat za muže, aby se mohla věnovat svému povolání, apačskou válečnici a šamanku Lozen anebo Anette, australskou akvabelu, která vynalezla ženské plavky, či Sonitu, afghánskou raperku a aktivistku v exilu, Thérese, dobrou vílu pařížských babiček, Nellie, investigativní novinářku 19. století, maratonskou atletku Cheryl nebo Phúlan, královnu banditů a zastánkyni utlačovaných v Indii. Pénélope Bagieu črtá s lehkostí a finesou portréty těchto žen, svéhlavých bojovnic, které se dokázaly vzepřít tlaku společnosti a žít si svůj vlastní život. Kniha byla přeložena do více než 20 jazyků a v roce 2019 získala americkou cenu Eisner Award za nejlepší překladovou publikaci.

Může se člověk neustále měnit, aniž by ztratil sám sebe? Ještě mu nebylo třicet, přesto za sebou má několik životů. Zažil dětství v extrémní chudobě, stud za vlastní původ i za sexuální orientaci. Utekl z vesnice do města, kde se už jako náctiletý na gymnáziu snaží co nejvíc vzdálit svým kořenům. Novou identitu touží najít i později na univerzitách v Amiensu a Paříži. Jako spisovatel zažívá nevídaný úspěch, těší se zájmu médií, neustále cestuje a vypráví o svém životě. Pozornost a uznání jsou zpočátku návykové, vždyť přesně o tomhle snil. Jenže postupně se dostavuje únava a znechucení vlastním životem, nejraději by od všeho znovu utekl a pokračoval v nekonečném přetváření sebe sama. Hluboce osobní a dojemný román je největším dílem literární hvězdy od vydání Skoncovat s Eddym B. Kritika i čtenáři ho ocenili jako pozoruhodný návrat autora, který má co říct a nešetří ani sám sebe.

Předlohou pro tento grafický román byla kniha reportážních pojednání Sex a lži – Intimní život v Maroku. Přinesla řadu portrétů především žen, které se autorce svěřily se svými intimními příběhy – vzniklo tak dílo vcelku věrně odrážející každodenní marockou realitu, což především evropským čtenářům umožňuje nahlédnout do problémů lidí, žijících v jiném kulturním prostředí, ale majících stejné přirozené potřeby. Protagonistky předkládaných příběhů pocházejí z různých sociálních vrstev, vesměs všechny se ale ocitly v soukolí tradice, víry a zároveň emancipace, všechny musejí více či méně podvádět, aby unikly permanentní hrozbě trestu rodinného, náboženského nebo policejního. Totéž platí ovšem i pro muže a ještě více pro homosexuály. Výchova i oficiální zákony jsou ve stálém rozporu s praktickým životem, všeobecná přetvářka připravuje půdu pro korupci, brutální zásahy do intimity a frustraci

Paříži člověk podlehne snadno. Umí zařídit, že na ni nelze zapomenout: jednou provždy vám ukradne srdce. Zaryje se vám do paměti a zasáhne vás v hloubi duše. Z Paříže můžete odjet, ale zapomenout se na tohle město nedá. V Paříži člověk nežije, aby pracoval, ale pracuje, aby žil. Francouzská metropole je jako vážná hudba, jejíž nezměněné melodie zůstávají jedinečné i na nové partituře. Paříž není jen město tisíců světel, město Champs-Élysées a Ei?elovy věže, je jako šikovný kouzelník umí upoutat i ohromit, ví, jak v nás vyvolat dojem výjimečnosti. Paříž je nadále domovem a múzou mnoha umělců a tvůrčích lidí, kteří zde žijí, aby si tu splnili sny. Cílem této knihy je dát dohromady výpovědi těch, jejichž zásluhou zůstává Paříž tak vzácným a mimořádným místem. Lidí, kteří městu dávají tvář v podobě výjimečné architektury nebo je kultivují inovacemi v oblasti umění, módy, gastronomie, malby či gra?ky, vyprávějí o něm ve ?lmu, knize či jiném uměleckém díle, a činí jej tak nesmrtelným a nezapomenutelným.

Je čas otevřít budoucnost a odvážně přemýšlet o světě bez kapitalismu. Tato kniha se právě tímto tématem zabývá. Na základě sociálních a politických experimentů zapatistických komunit zkoumá, jak by mohla taková „skutečná utopie“ vypadat. Kniha se ptá, jak praktikovat radikální demokracii a budovat společnost bez vlivu státu; jak odstranit škodlivou tržní logiku zaměřenou na maximalizaci zisku a jak dát upřednostnit dobrý život pro všechny; jak poskytnout dostatek času pro tvořivý rozvoj; jak připustit různé cesty emancipace a vytvořit podmínky pro skutečnou mezikulturní výměnu bez dominance jedné kultury nad druhou. Tyto myšlenky představují nestátní, neproduktivistický a neeurocentrický antikapitalismus. V knize spojuje Jérôme Baschet teoretickou invenci s přímou zkušeností jedné z nejoriginálnějších autonomních zkušeností posledních let. Opouští staré revoluční recepty, které selhaly v 20. století, a navrhuje jiné způsoby, jak prakticky tvořit nový způsob života ve smyslu hesla "Jiný svět je možný".

„Mé matce ukradli život,“ píše Édouard Louis. „Byla stejně jako já okradena o možnost být sama sebou.“ Literární dílo francouzského spisovatele je autobiografickou sociální freskou, kterou zahájil zpovědí Skoncovat s Eddym B. a prohloubil v pokusu o lepší porozumění svému otci esejem Kdo zabil mého otce. Tentokrát se věnuje příběhu matky, která strávila většinu života v chudobě a nouzi, od střední školy odsouzená k péči o domácnost a děti, ponižovaná instinktivně násilnickým chováním mužů i prostředím patriarchální bílé třídy průmyslové Francie. Jednoho dne, ve svých pětačtyřiceti letech, se však proti tomuto životu vzbouří a vybojuje si svobodu. Tato kniha je příběhem této proměny. Příběhem laskavým a nemilosrdným.

Na švadlenky-začátečnice i ty pokročilejší zde čekají postupy tvorby 15 originálních modelů šatů a sukní - krok za krokem, s názornými fotografiemi i střihy.

„Jednou v noci mi zavolala matka. Řekla mi, že muž, se kterým žije, je opilý a uráží ji. Před pár lety odešla od mého otce, aby unikla domácímu vězení, a nyní byla opět v pasti. Děje se to už dlouho, tajila to přede mnou. Poradil jsem jí, aby okamžitě odešla. Ale kam, bez peněz, bez kvalifikace, bez řidičského průkazu? Jaké možnosti se nabízejí ženě, která celý život jen vychovávala děti a trpěla mužskou brutalitou?“ Édouard Louis ve svém novém díle navazuje na příběh své matky, který začal vyprávět v knižní eseji Boje a proměny jedné ženy. V textu na pomezí eseje a prózy nově promýšlí a rozvíjí úvahy o mužské agresivitě, násilí na ženách a znovu dává hlas těm, kteří by jinak zůstali nevyslyšeni.

Říkalo se mu Mág z Kremlu. Tajemný Vadim Baranov byl divadelní režisér, producent televizních reality show, nakonec šedá eminence Vladimira Putina řečeného Car. Když opustí místo politického poradce, koluje o něm bezpočet historek, v nichž není možné odlišit pravdu od fikce. Jedné noci však svůj příběh odhalí vypravěči této knihy. Vadimův příběh se odehrává v centru ruské moci, kde spolu dvořani a oligarchové vedou neutuchající válku. Z Vadima se stává hlavní spin doctor režimu, který promění celou zemi v politické divadlo - a jedinou možnou realitou je plnění Carových přání. Když Vadima začnou až příliš vtahovat temnější osidla systému, který pomohl vybudovat, udělá všechno, aby se z něj vymanil. Předobrazem postavy Vadima Baranova byl podnikatel a politik Vladislav Surkov, jeden ze zakladatelů strany Jednotné Rusko, která v roce 2001 pomohla k moci Vladimiru Putinovi. Mág z Kremlu je významným románem o současném Rusku. Odhaluje podhoubí Putinovy éry a představuje brilantní úvahu nad mocí jako takovou. Po mnoho měsíců kniha vedla v žebříčku nejprodávanějších titulů ve Francii, celkem se jí prodalo více než 320 tisíc výtisků.

Literární zpověď, která je stručnou, ale sžíravou obžalobou francouzského třídního systému a zároveň něžným milostným dopisem. Autor se vrací ne sever Francie do průmyslového městečka, které popsal v knize s Eddym B., aby navštívil svého umírajícího otce. Tomu je sotva padesát let, ale po pracovní nehodě, která mu rozdrtila páteř i ducha, se ze zatvrzelého hrubiána proměnil v opilého, tloustnoucího invalidu, který sotva chodí a dýchá a není schopen postarat se o svou rodinu. Louis znovu zkoumá jejich komplikovaný vztah, poraněný hanbou a opovržením, které vůči němu otec cítí kvůli jeho homosexualitě. Vzpomíná na útržky jejich rozhovorů a hádek, ale i na něžné momenty. Nakonec dochází k tvrdé obžalobě francouzské vlády a bezohledného kapitalismu, který otce odsoudil k předčasné smrti. Francouzský spisovatel jde proti establishmentu s holými pěstmi, ale ke svému dlouho odcizenému otci se obrací s otevřenou náručí. Právě tahle kombinace dělá z jeho knihy dojemné svědectví.