Jules Verne se svým rozsáhlým cyklem knih s názvem Podivuhodné cesty zapsal do dějin literatury jako otec francouzského či světového vědecko-fantastického románu. V románu s názvem Ledová sfinga se pokusil navázat na amerického spisovatele Edgara Allana Poea, který ve svých Dobrodružstvích Arthura Gordona Pyma vyprávěl fascinující příběh o plavbě lodi do jižních moří.
Kniha se odehrává roku 1876 a autor nám v ní prostřednictvím dobrodružného kriminálního románu představuje zajímavým způsobem Dunaj prakticky od pramene v Německu až po jeho ústí do Černého moře. Hlavním hrdinou vypravování je statečný bulharský vlastenec Sergej Ladko, který se v přestrojení za prostého rybáře vrací lodí po řece do vlasti, kde se má postavit do čela připravovaného národního povstání proti Turkům. Omylem je však pokládán za vůdce zločinecké bandy podloudníků Ivana Strigu, kterého se snaží polapit rakouský policejní komisář Karol Dragoš. Sergej Ladko je dokonce i zatčen, nakonec je ovšem pravý zločinec i díky Ladkově přispění zneškodněn.
Za vraždu nemůže být potrestán pravý viník, ale člověk z tzv. Bonapartovců, aby se tím dalo najevo, co jsou tito lidé zač. Za vším stojí policie v čele s Jakalem, která má zájem udržet Karla X. u moci, má ale svého protivníka, který bojuje za právo a spravedlnost. Děj se odehrává zavlády Karla X. po pádu Napoleona.
Hrabě de Bussy, přívrženec mladšího králova bratra, se řízením osudu setká s krásnou Dianou De Meridor a rozhodne se ji vymanit z vlivu hraběte de Monsoreau, který se nečestně pokouší získat její ruku. Přitom se zaplete do politických událostí, které rozhodnou o osudu Francie - země vyčerpaná vleklými boji katolíků a hugenotů má sice nového krále, ale jeho mladší bratr - nejprohnanější z královských sourozenců - se nehodlá smířit se svou podřadnou rolí. Nově založená Katolická liga odmítá tolerovat králův příliš smířlivý postoj k hugenotům a královně Kateřině medicejské stále nedá spát Jindřich Navarrský, který s její dcerou Markétou sice uprchl, ale stále si může nárokovat francouzskou korunu. Politický boj ještě zostřuje vzájemná osobní nechuť obou bratrů a země se brzy ocitne na pokraji další občanské války. Ideální relaxační čtení na léto i pro deštivé dny.
Sergej Mouret po složení kněžských slibů odjede na farnost v zapadlé francouzské vesnici Artaud. Do nové práce, kterou vnímá jako poslání, se vrhne s nadšením. Pro místní je ale mnohem důležitější každodenní starost a boj o chléb vezdejší, kterého mají tak málo, než rozjímání nad božskou dokonalostí a Panenkou Marií. Vše se náhle změní, když abbé Mouret při návštěvě sousedního panství zahlédne krásnou správcovu schovanku Albínu… První vydání románu čtenáře zaskočilo – všichni totiž čekali další Zolovo drsně naturalistické dílo. Místo něj dostali jímavý lyrický příběh psaný stylem, který neztrácí svěžest ani v dnešní době.
