Josef V. Sterzinger Knihy

Historický román z poslední třetiny 16. století se odehrává ve Francii v době sporů Jindřicha III. a vévody z Anjou. Pařížské ulice jsou místem střetnutí příznivců obou velmožů a při něm je také přepaden královými muži statečný vévoda de Bussy. V poslední chvíli ho zachrání neznámá kráska, do níž se vévoda zamiluje a dlouho pátrá po její totožnosti. Časem se mu podaří ji nalézt a zjistí, že byla násilím provdána za zlého a vychytralého králova lovčího. Láska mladých lidí je oboustranná a po překonání nesčetných překážek se vévodovi podaří mladou ženu unést a vymanit ji ze spárů surového manžela.

Děj dosud nepublikované knihy J. Verna zavede čtenáře na dobrodružnou cestu Dunajem. Začíná soutěží v rybolovu, ale mění se v dobrodružný a detektivní příběh. Maďar Iliu Krusche se rozhodl sjet Dunaj od pramene až k Černému moři, lovit ryby a vytvořit tak rekord "Dunajské udice". Na první zastávce mu navrhne jistý pan Jaeger, že jej bude doprovázet jako svědek jeho výkonů. Krusche souhlasí, ale netuší, že se jedná o šéfa speciální policie. Je to počátek "aféry Krusch", připomínající skandál, jenž začátkem tohoto století probíhal ve Francii.

Jules Verne se svým rozsáhlým cyklem knih s názvem Podivuhodné cesty zapsal do dějin literatury jako otec francouzského či světového vědecko-fantastického románu. V románu s názvem Ledová sfinga se pokusil navázat na amerického spisovatele Edgara Allana Poea, který ve svých Dobrodružstvích Arthura Gordona Pyma vyprávěl fascinující příběh o plavbě lodi do jižních moří.

Sergej Mouret po složení kněžských slibů odjede na farnost v zapadlé francouzské vesnici Artaud. Do nové práce, kterou vnímá jako poslání, se vrhne s nadšením. Pro místní je ale mnohem důležitější každodenní starost a boj o chléb vezdejší, kterého mají tak málo, než rozjímání nad božskou dokonalostí a Panenkou Marií. Vše se náhle změní, když abbé Mouret při návštěvě sousedního panství zahlédne krásnou správcovu schovanku Albínu… První vydání románu čtenáře zaskočilo – všichni totiž čekali další Zolovo drsně naturalistické dílo. Místo něj dostali jímavý lyrický příběh psaný stylem, který neztrácí svěžest ani v dnešní době.

Za vraždu nemůže být potrestán pravý viník, ale člověk z tzv. Bonapartovců, aby se tím dalo najevo, co jsou tito lidé zač. Za vším stojí policie v čele s Jakalem, která má zájem udržet Karla X. u moci, má ale svého protivníka, který bojuje za právo a spravedlnost. Děj se odehrává zavlády Karla X. po pádu Napoleona.