Dagmar Stein Pořadí knih

Nové zpracování klasiky americké literatury citlivě doplněné dílem fotografa Tomáše Rasla, v krásném grafickém provedení. Strhující příběh o síle slova a proměně osobnosti pod tlakem ideologie přečtete za hodinu, ale bude ve vás doznívat ještě dlouho poté. Dílo, které ani téměř po 80 letech od svého prvního vydání neztrácí na síle. Novela v dopisech mezi americkým obchodníkem s uměním a jeho někdejším společníkem, který se z USA vrací do meziválečného Německa, není jen připomínkou zločinů páchaných ve jménu nacistické ideologie, ale také stále aktuálním varováním před rasismem, nacionalismem a nesnášenlivostí obecně. „Nejúčinnější svědectví o nacismu, jaké se kdy v beletrii objevilo.“ The New York Times Book Review Kniha, která zaujme napříč všemi generacemi.

Málokdo má za sebou tak pestrý život jako překladatelka a tlumočnice Dagmar Steinová. V šestnácti letech odešla v březnu 1939 sama z okupovaného Československa do Velké Británie, kde pět let žila a studovala. Roku 1944 odjela pracovat do Moskvy na československé vyslanectví a posléze se tam stala dopisovatelkou ČTK. Do Prahy se vrátila roku 1946 a prošla několik zaměstnání. V letech 1952–1968 působila ve Státním nakladatelství krásné literatury, hudby a umění (později Odeonu) jako vedoucí redakce románských literatur. Od roku 1970 se již naplno věnovala překladu a tlumočení, navštívila nespočet zemí po celém světě.

Nejúspěšnějším Crébillonův román je "Blouznění srdce a rozumu" (1736-1738). Sedmnáctiletý šlechtic Melcour v něm vypráví o svém vstupu do společnosti, o tápáních a nejistotách, které přitom prožívá. Touží poznat cit lásky v ryzí podobě, ale místo s citovostí se Melcour setkává jen s citovým chladem a hrou, místo s láskou s vypočítavostí, ješitností a cynismem. Crébillon tak nepřímo soudí svou společnost jako svět bez budoucnosti . který si svou zahálčivostí a rozkošnictvím připravuje vlastní zkázu. Náznakem pravé lásky, jež pro hrdinu zůstává neproniknutelným citem, je krásná Hortense, tvořící se svou neznámou společnicí dvojici jako vystřiženou z rokokové rytiny Watteauovy a v protikladu k Meilcourovu poblouznění citovým zmatkům obestřená melancholickou moudrostí a vyvážeností citu a rozumu.

Vzpomínání pro syna Honzu. „Budeme spolu vzpomínat,“ tak uvozuje Dagmar Steinová knihu svých memoárů na období let 1922 až 1959. „Vzpomínání, to jsou vlastně svého druhu kapitoly, které na sebe ani nemusejí přesně časově navazovat. Paměť je věc ošidná, dokáže nejen vymazat nebo třebas jen zakrýt všelijaké zážitky či zkušenosti, ale ráda přebíhá od jednoho tématu k druhému, z doby zcela nedávné do vzdálené minulosti a naopak.“ V duchu řečeného přistoupila Dagmar Steinová k psaní svých vzpomínek, někdy detailních, někdy strohých, s množstvím odboček při popisu lidí, které potkala, či scén, které se jí vryly do paměti. Čtenáře nepřesvědčuje, ani je se je nesnaží svým psaním okouzlit. Je přímá a zároveň sdělná. S ohledem na pestré životní osudy čeká na čtenáře čtivo poutavé, leckdy napínavé - a upřímné.

Příručka přináší podrobné návody na pěstování hub - žampionů, hlívy, houževnatce, penízovky, lanýžů ad. Stručně seznamuje s historií pěstování hub a léčivými účinky některých druhů. Představuje nejvhodnější houby pro domácí pěstování, u každého druhu jsou uvedeny vlastnosti, postup a metody pěstování, sklizeň. Podrobně se věnuje jednotlivým postupům pěstování (na slámě, v plastových nádobách, na dřevě, ve volné půdě ad.). Text je doplněn přehlednými tabulkami. V závěru knihy jsou uvedeny zásady správné úpravy hub, čištění, sušení, zmrazování a několik kuchařských receptů.

Die besten Pilze zum Selberziehen – von Austernpilz und Braunkappe bis zu Shiitake und Champignon, verschiedene Kultivierungsmethoden, Ernte und Verwertung, Rezepte, getrocknete Pilze in der Küche.

Constance Keatingová, která prožila celý svůj dospělý život odcizena od rodiny i od Irska, v jakémsi vnitřním vyhnanství, se vrací krátce před Vánocemi domů zemřít. Do líčení jejích posledních dnů se neustále prolínají vzpomínky, útržky minulosti, takže se před námi postupně rozvíjí celý život umírající ženy. Constance čeká na nevyhnutelnou smrt a zároveň i na příchod otce svého dítěte, aby vše skončilo tak, jak si to přeje. Úsporné vyprávění, typické pro autorku, nás dovede k nádhernému a zcela nečekanému konci.

Prorok a Zahrada prorokova jsou básnické prózy významného libanonského spisovatele a malíře Chalíla Džibrána, jež v současné době náležejí ke knihám s nejširším světovým ohlasem. Jsou poselstvím moudrosti a lásky, obrážejícím vlivy Východu a Západu, křesťanství a islámu, tradic i současnosti, v souladu s autorovou mnohovrstevnou osobní zkušeností.

Svazek přináší dvě Sartrova stěžejní prozaická díla – povídkový soubor Zeď (1939) a román Nevolnost (1938). Zeď vyšla rok po proslulém románu Nevolnost a obě díla pak vyústila na poli filosofickém spisem Bytí a nicota, který založil autorovu slávu jako ateistického existencialisty, ovlivněného filosofií Martina Heideggera.