Svazek přináší dvě Sartrova stěžejní prozaická díla – povídkový soubor Zeď (1939) a román Nevolnost (1938). Zeď vyšla rok po proslulém románu Nevolnost a obě díla pak vyústila na poli filosofickém spisem Bytí a nicota, který založil autorovu slávu jako ateistického existencialisty, ovlivněného filosofií Martina Heideggera.
Příručka přináší podrobné návody na pěstování hub - žampionů, hlívy, houževnatce, penízovky, lanýžů ad. Stručně seznamuje s historií pěstování hub a léčivými účinky některých druhů. Představuje nejvhodnější houby pro domácí pěstování, u každého druhu jsou uvedeny vlastnosti, postup a metody pěstování, sklizeň. Podrobně se věnuje jednotlivým postupům pěstování (na slámě, v plastových nádobách, na dřevě, ve volné půdě ad.). Text je doplněn přehlednými tabulkami. V závěru knihy jsou uvedeny zásady správné úpravy hub, čištění, sušení, zmrazování a několik kuchařských receptů.
Prorok a Zahrada prorokova jsou básnické prózy významného libanonského spisovatele a malíře Chalíla Džibrána, jež v současné době náležejí ke knihám s nejširším světovým ohlasem. Jsou poselstvím moudrosti a lásky, obrážejícím vlivy Východu a Západu, křesťanství a islámu, tradic i současnosti, v souladu s autorovou mnohovrstevnou osobní zkušeností.
Dětství, třicátá léta a Paříž - to jsou tři dominanty Sabatierovy trilogie Švédské zápalky, Tři mentolová lízátka a Lískové oříšky a k těmto třem dominantám se v posledním dílu trilogie řadí ještě další - francouzský venkov, kraj Saugues. V první části trilogie francouzskéhospisovatele, jejímž hrdinou je osiřelý chlapec Olivier, ožívají uličky Montmartru první poloviny 30. let, děj druhé části se odehrává v odlišném prostředí zámožných Olivierových příbuzných, kteří chlapce adoptovali. Závěrečný díl vypráví o Olivierově pobytu u dědečka a babičky v Auvergni, kde chlapec poznává tradice kraje a sbližuje se s jeho obyvateli.
Nové zpracování klasiky americké literatury citlivě doplněné dílem fotografa Tomáše Rasla, v krásném grafickém provedení. Strhující příběh o síle slova a proměně osobnosti pod tlakem ideologie přečtete za hodinu, ale bude ve vás doznívat ještě dlouho poté. Dílo, které ani téměř po 80 letech od svého prvního vydání neztrácí na síle. Novela v dopisech mezi americkým obchodníkem s uměním a jeho někdejším společníkem, který se z USA vrací do meziválečného Německa, není jen připomínkou zločinů páchaných ve jménu nacistické ideologie, ale také stále aktuálním varováním před rasismem, nacionalismem a nesnášenlivostí obecně. „Nejúčinnější svědectví o nacismu, jaké se kdy v beletrii objevilo.“ The New York Times Book Review Kniha, která zaujme napříč všemi generacemi.
Vzpomínání pro syna Honzu. „Budeme spolu vzpomínat,“ tak uvozuje Dagmar Steinová knihu svých memoárů na období let 1922 až 1959. „Vzpomínání, to jsou vlastně svého druhu kapitoly, které na sebe ani nemusejí přesně časově navazovat. Paměť je věc ošidná, dokáže nejen vymazat nebo třebas jen zakrýt všelijaké zážitky či zkušenosti, ale ráda přebíhá od jednoho tématu k druhému, z doby zcela nedávné do vzdálené minulosti a naopak.“ V duchu řečeného přistoupila Dagmar Steinová k psaní svých vzpomínek, někdy detailních, někdy strohých, s množstvím odboček při popisu lidí, které potkala, či scén, které se jí vryly do paměti. Čtenáře nepřesvědčuje, ani je se je nesnaží svým psaním okouzlit. Je přímá a zároveň sdělná. S ohledem na pestré životní osudy čeká na čtenáře čtivo poutavé, leckdy napínavé - a upřímné.
Přestože se Albert Camus vytrvale distancoval od toho, aby byl označován za filozofa, lze pro jeho Mýtus o Sisyfovi (1943) sotva najít příhodnější označení než „filozofický esej“. V každém případě se jedná o jedno z nejpůsobivějších pojednání o lidském údělu: Camus nám v něm předvádí vrcholně absurdního hrdinu – Sisyfa, kterého bohové odsoudili k nejstrašnějšímu trestu, jímž je zbytečná a beznadějná práce. Neexistuje-li posmrtný život a je-li absurdno podstatou lidské existence, jak s tímto absurdnem žít? Zcela logicky proto začíná kniha úvahou Absurdno a sebevražda: „Existuje pouze jeden opravdu závažný filozofický problém: to je sebevražda. Rozhodnout se, zda život stojí nebo nestojí za to, abychom ho žili, znamená zodpovědět základní filozofickou otázku.“
Maldororovy zpěvy pornografie - skandální surrealistický text, který vyšel anonymně poprvé v roce 1928 a k jehož autorství se Aragon přiznal až nedlouho před smrtí. Doplněno Pauvertovou předmluvou a Mandriarguesovou poznámkou k vydání z roku 1968. S původními ilustracemi André Massona.
Příběh mladého Američana Larryho Darrella, který se jako letec dobrovolně účastnil první světové války. Po návratu domů, do blahobytného prostředí poválečného konjunkturálního Chicaga, nedokáže znovu zapadnout do společnosti svých vrstevníků, je lhostejný k americké představě úspěšného mladého muže, a odpovědi na otázky vyššího smyslu života, které si po krutých prožitcích z války nepřestává klást, hledá nejprve v knihách starých filosofů a později v osobním styku s indickými mudrci, jejichž žákem se stává. V druhém, neméně zajímavém plánu líčí autor postavy kolem Larryho, jeho bývalou snoubenku a její rodinu, snobského strýce Elliotta – a vedle toho i špinavý rub honosného života velkoměst.
Studie o jeho životě a díle: Gilbert Lely navázal na práci Maurice Haina a uspořádal faktografický materiál, který se zachoval a na jehož základě zrekonstruoval průběh hlavních afér Sadova života, čímž završil proces očišťování od žurnalistických pomluv, které zatemnily Sadův literární a vědecký význam na více než sto let.
