Ladislav Fikar Pořadí knih (chronologicky)

Básník a překladatel Ladislav Fikar, který byl jako nakladatel „dobrým andělem jiných autorů a jako dramaturg spolutvůrcem české filmové „nové vlny“, vydal za svého života jedinou sbírku veršů – Samotín. Když v roce 1975 zemřel, zapsal si Jan Zábrana do deníku, že je to „jedna z nejkrásnějších knih české poezie“. Ale co předcházelo její překvapující zralosti, kde pramenila Fikarova ohromná něha i plachá jemnost, a nakolik bylo jeho básnické mlčení mlčením definitivním? Odpovědi na tyto otázky naznačuje knížka Pod čarou, výběr z juvenilií a básní nezařazených do Samotína a cyklu Kámen na hrob, tedy veršů, které jsme už v naší edici Versus připomněli. Edice Versus.

Páteří tohoto svazku jsou překlady Jindřicha Pokorného z výboru „Lodice“ (Odeon 1966, vzhledem k značnému časovému odstupu arci podstatně přepracované). Vedle toho byly použity překlady Ladislava Fikara, Jindřicha Flussara aj.

Exilová sbírka brilantních básní, vybraných a řazených autorem. Předmluva Josef Škvorecký. Vysoce raritní vydání ve velmi omezeném nákladu.

Souborné vydání tří knih parafrází a překladů staré čínské poezie, zachycující vývoj od jejích počátků v 10.-7. stol. před n. l. až po 13. stol. n. l. Verše a doprovodné citace vybral, uspořádal a textově připravil, předmluvu, doslov a ediční poznámky napsal a bibliografii sestavil Jiří Franěk. Výběrová řada Klubu přátel poezie.

Podle čínských originálů v překladu Marty Ryšavé přebásnil Ladislav Fikar. Úvod Wang Laoťiou, doslov Jaroslav Průšek, kresbami doprovodil Zdenek Seydl.

Do svazku zařazené dramatické práce (tištěné i rukopisné) "patří k neprávem přehlížené části Nezvalova básnického dramatického díla". Pomáhaly probojovávat a podílely se na vývoji české divadelní avantgardy a mnohé z nich jsou pravé jevištní básně, které - říká autor sám - chtějí dávat divákovi onen druh dojetí, jejž nazýváme poezií. Svazek uspořádal, edičně připravil a opatřil poznámkami a vysvětlivkami Milan Blahynka.

Verše o lásce k ženě a k člověku na pozadí motivů přírodních, společenských, válečných i všelidských. Kolibří vydání.

Baladická rapsodie v miniatuře. V překladu herce Radovana Lukavského a s doslovem Václava Renče.

Ve sbírce Samotín se lyrický subjekt vrátil do času dětství, prvních lásek, k blízkým mrtvým. S velkou smyslovou intenzitou i myšlenkovou hloubkou vyslovil Fikar zejména téma opuštěnosti, okouzlení i žal z bytí. Poetický svět a hodnotový řád Fikarových básní ustaluje zvláště okruh vracejících se očistných, takřka archetypálních motivů (studánka, oheň, džbán, píšťalka, sad, pták, prsten, vlasy apod.) i užívání slov–zaklínadel. Obraz, eufonie, nápověda a významová zkratka spoluutvářejí jak rytmicky proměnná, zlomkovitá vzpomínková pásma s náznakem milostného příběhu, tak i písňové miniatury, určené ke konejšení dítěte (oddíl Na malou flétnu). - První souborné vydání.