Malé a velké dějiny jednoho tibetského města. Osobní příběhy Tibeťanů z různých společenských vrstev na pozadí dějinných událostí. Jak se žije v zemi, jejíž kulturu, víru i jazyk chce pohltit čínská supervelmoc? Princezna, mnich, trhovkyně, intelektuál i školačka se musí rozhodnout, zda zůstanou v Čínou okupovaném Tibetu, nebo odejdou do exilu za dalajlamou. Budou se řídit buddhistickým učením nenásilí, nebo pozvednou zbraně? Soubor autentických příběhů přináší překvapivé informace o kultuře, kterou si Západ často idealizuje a zjednodušuje, aniž rozumí její podstatě.
Barbara Demick Pořadí knih (chronologicky)
1. leden 1959
Barbara Demicková je americká novinářka, jejíž práce se soustředí na hluboké lidské příběhy z uzavřených společností. Svým reportérským stylem proniká do složitých společenských a politických témat a přibližuje čtenářům životy obyčejných lidí v extrémních podmínkách. Její přístup kombinuje novinářskou preciznost s empatií, což jí umožňuje odhalovat nuance lidské zkušenosti tam, kde jsou informace vzácné. Věnuje se především dokumentování dopadů represivních režimů a válečných konfliktů na jednotlivce a komunity.
Útěk z Tábora 14
- 216 stránek
- 8 hodin čtení
Autentické svědectví z pracovních táborů v Severní Koreji. Pracovní tábory pro politické vězně existují v Severní Koreji dvakrát déle než ruské gulagy, podle odhadů v nich žije přes dvě stě tisíc lidí. Sin se v táboře narodil. Protože trpěl podvýživou, má menší a drobnější postavu. Paže má zkřivené namáhavou prací a záda zjizvená popáleninami z doby, kdy ho mučili ohněm. Kůže nad stydkou kostí nese jizvu po vpichu háku, jímž ho dozorce přidržoval nad plameny. Holeně na obou nohách má od kotníků po kolena znetvořené od elektrického plotu z ostnatých drátů, které nesplnily svůj účel, protože neudržely chlapce uvnitř Tábora 14.
Twenty years after the siege of Sarajevo, BBC Samuel Johnson Prize winner Barbara Demick revisits her compelling account of living in a city under fire.
Co když jsou noční můry vykreslené Georgem Orwellem skutečné? Co kdybyste žili v zemi, kde byste mohli naladit pouze jedinou vládní stanici a kde by všechno bylo černobílé kromě rudých písmen propagandy? V takovém místě byste museli mít ve svém obývacím pokoji velký portrét presidenta a jiná než reprodukční sexualita by byla zakázaná. Špióni by zkoumali vaši tvář na politických shromážděních, aby zjistili, zda opravdu prožíváte to, co říkáte. Toto je realita Severní Koreje, kde komunistický režim od roku 1945 ovládá severní polovinu Korejského poloostrova. Novinářka Barbara Demicková ve své knize odhaluje nevídané skutečnosti ze života obyčejných lidí v této zemi. Sleduje osudy šesti jednotlivců, včetně tajně se scházejícího páru, idealistické lékařky a vzorné pracovnice továrny, která miluje Kim Ir-Sena víc než svou rodinu. Demicková strávila šest let pečlivou rekonstrukcí života v městě zapovězeném cizincům, přičemž využila rozhovory s uprchlíky a propašované fotografie. Kniha zachycuje chaos po smrti Kim Ir-Sena, nástup jeho syna Kim Čong-Ila a devastující hladomor, který zabil až dvacet procent populace. Na rozdíl od mnoha knih o jaderném zbrojení se tato zaměřuje na každodenní život obyčejných občanů. Kritici ji přirovnali k Hirošimě Johna Herseyho a Cestě Cormaca McCarthyho, a označili ji za přelomový příspěvek do sbírky titulů o totalitarismu.