Knihobot

Barbara Demick

    1. leden 1959

    Barbara Demicková je americká novinářka, jejíž práce se soustředí na hluboké lidské příběhy z uzavřených společností. Svým reportérským stylem proniká do složitých společenských a politických témat a přibližuje čtenářům životy obyčejných lidí v extrémních podmínkách. Její přístup kombinuje novinářskou preciznost s empatií, což jí umožňuje odhalovat nuance lidské zkušenosti tam, kde jsou informace vzácné. Věnuje se především dokumentování dopadů represivních režimů a válečných konfliktů na jednotlivce a komunity.

    Barbara Demick
    Útěk z Tábora 14
    Eat the Buddha
    Logavina Street: Life and Death in a Sarajevo Neighborhood
    Jíst Buddhu : malé a velké dějiny jednoho tibetského města
    Není co závidět : obyčejné životy v Severní Koreji
    • Severní Korea tak, jak ji neznáte. Co když jsou noční můry vykreslené Georgem Orwellem v románu 1984 skutečné? Co kdybyste museli žít v zemi, kde by šlo naladit pouze jedinou vládní stanici? V zemi, kde by všechno bylo černobílé kromě rudých písmen propagandistických transparentů? V zemi, kde byste ve svém obývacím pokoji museli mít pověšený velký portrét prezidenta? Novinářka Barbara Demicková ve své knize odhaluje nevídaná fakta o zemi, o nichž toho zbytek světa mnoho neví.

      Není co závidět : obyčejné životy v Severní Koreji
      4,6
    • Malé a velké dějiny jednoho tibetského města. Osobní příběhy Tibeťanů z různých společenských vrstev na pozadí dějinných událostí. Jak se žije v zemi, jejíž kulturu, víru i jazyk chce pohltit čínská supervelmoc? Princezna, mnich, trhovkyně, intelektuál i školačka se musí rozhodnout, zda zůstanou v Čínou okupovaném Tibetu, nebo odejdou do exilu za dalajlamou. Budou se řídit buddhistickým učením nenásilí, nebo pozvednou zbraně? Soubor autentických příběhů přináší překvapivé informace o kultuře, kterou si Západ často idealizuje a zjednodušuje, aniž rozumí její podstatě.

      Jíst Buddhu : malé a velké dějiny jednoho tibetského města
      4,5
    • Logavina Street was a microcosm of Sarajevo, a six-block-long history lesson. For four centuries, it existed as a quiet residential area in a charming city long known for its ethnic and religious tolerance. On this street of 240 families, Muslims and Christians, Serbs and Croats lived easily together, unified by their common identity as Sarajevans. Then the war tore it all apart. As she did in her groundbreaking work about North Korea, Nothing to Envy, award-winning journalist Barbara Demick tells the story of the Bosnian War and the brutal and devastating three-and-a-half-year siege of Sarajevo through the lives of ordinary citizens, who struggle with hunger, poverty, sniper fire, and shellings. Logavina Street paints this misunderstood war and its effects in vivid strokes—at once epic and intimate—revealing the heroism, sorrow, resilience, and uncommon faith of its people. With a new Introduction, final chapter, and Epilogue by the author

      Logavina Street: Life and Death in a Sarajevo Neighborhood
      4,3
    • In 1950, China claimed sovereignty over Tibet, leading to decades of unrest and resistance, defining the country today. In Eat the Buddha, Barbara Demick chronicles the Tibetan tragedy from Ngaba, a defiant town on the eastern edge of the Tibetan plateau where dozens of Tibetans have shocked the world since 2009 by immolating themselves. Following the stories of the last princess of the region, of Tibetans who experienced the struggle sessions of Mao's Cultural Revolution, of the recent generations of monks and townsfolk experiencing renewed repression, Demick paints a riveting portrait of recent Tibetan history, opening a window onto Tibetan life today, and onto the challenges Tibetans face while locked in a struggle for identity against one of the most powerful countries in the world

      Eat the Buddha
      4,2
    • Útěk z Tábora 14

      • 216 stránek
      • 8 hodin čtení

      Autentické svědectví z pracovních táborů v Severní Koreji. Pracovní tábory pro politické vězně existují v Severní Koreji dvakrát déle než ruské gulagy, podle odhadů v nich žije přes dvě stě tisíc lidí. Sin se v táboře narodil. Protože trpěl podvýživou, má menší a drobnější postavu. Paže má zkřivené namáhavou prací a záda zjizvená popáleninami z doby, kdy ho mučili ohněm. Kůže nad stydkou kostí nese jizvu po vpichu háku, jímž ho dozorce přidržoval nad plameny. Holeně na obou nohách má od kotníků po kolena znetvořené od elektrického plotu z ostnatých drátů, které nesplnily svůj účel, protože neudržely chlapce uvnitř Tábora 14.

      Útěk z Tábora 14
      4,0