Jiří Přibáň Pořadí knih

V knize Jiřího Přibáně nalezneme tematicky uspořádané eseje, které autor publikoval v průběhu posledního desetiletí. Jeden z esejů dal název celému výboru. Sázku na svobodu můžeme vnímat podobně, jako dáváme v sázku vše to, na čem nám nejvíce záleží, včetně našich životů. V sázce nelze nikdy předem se vším kalkulovat a navzdory všem plánům a strategiím jí vládne nahodilost. Kniha se zabývá i touto nahodilostí a její funkcí v moderní společnosti. Čím víc si tuto základní sociální zkušenost dnešní člověk uvědomuje, tím víc se paradoxně snaží vytvořit ve společnosti pevné body, které si označuje za stálé a neměnné hodnoty. Přibáň kritizuje morální fundamentalismus, který zapaluje vášně vedoucí k politickému násilí a společenské destrukci. Současně však odmítá morální relativismus nebo cynismus a do protikladu k absolutismu morálky klade možnost etického života jako toho, co naši existenci sice uvádí v sázku, ale současně jí dává smysl. Etiku vnímá jako obranu proti každému absolutismu a totalitarismu, ke kterému svádějí moralisté.V knize se autor vrací k českým autorům, kteří hluboce poznamenali jeho myšlení i psaní, tedy Kunderovi, Bělohradskému, Havlovi, Pithartovi a Grušovi, v dalších esejích se věnuje evropskému vývoji v posledních deseti letech, až po ruskou invazi na Ukrajinu, i obecnějším tématům a tomu, jak si současná společnost představuje politiku a jednotlivé ústavní a politické instituce.V závěrečných částech se věnuje vztahu etiky a morálky i práva a politiky. Přibáň kriticky analyzuje vzestup morálního fundamentalismu v nejrůznějších politických a ideologických hnutích současnosti a zdůrazňuje důležitost svobod i v našem pluralitním světě, ve kterém hodnoty jsou zároveň nesmiřitelné i neustále přehodnocované. Nepřímo navazuje na Čapkův pragmatismus, když chce ony pomyslné továrny na absolutno nahradit ekologickými a obnovitelnými zdroji humanity. Jak píše v závěrečném eseji, na tento etický úkol rád vsadí nejen svobodu, ale i vlastní život. Taková sázka je podle něho ostatně naše jediná pozemská jistota.

V Hledání smyslu se autoři vracejí k tomu, co je provázelo po celé roky práce na dříve vydaných knihách společných rozhovorů: zda se ke všem těm právním, historickým a etickým tématům váže ještě cosi obecnějšího, hledání samotného smyslu existence člověka i společnosti. Hledání smyslu znamená schopnost určit rozdíl mezi tím, co nás přesahuje a zůstává nám nepřístupné, tedy transcendencí, a tím, jak si tento přesah převádíme do imanentního světa naší kultury, umění nebo společenských pravidel. A protože právě o tom s gustem a zalíbením oba autoři diskutují, zůstává jejich kniha, navzdory svým velkým ambicím, především čtenářsky atraktivní.

Figurína malířské panny naslouchající Allenu Ginsbergovi, hrající si s bratry Čapky, jako postava obrazu Františka Kupky, společnice Vítězslava Nezvala či Jiřího Koláře, ale také jako Salome nesoucí hlavu svého tvůrce - samotného malíře. Tomáš Císařovský získal pro svůj nejnovější cyklus zdatnou múzu. Navíc věčnou, je totiž nesmrtelná, protože nikdy nebyla ani živá. Císařovský ji objevil ve svém bývalém ateliéru v pražských Dejvicích, který před ním na počátku minulého století užíval malíř a profesor na pražské Akademii výtvarných umění Vlaho Bukovac. A právě této téměř stopadesátileté bezejmenné panně daroval Císařovský vlastní život a nechal ji důvěrně vstoupit do svých děl. V žádném jiném cyklu obrazů Tomáš Císařovský nespojil svůj trvalý zájem o dějinné události a postavy s důsledným ohledáváním všeho lidského i nelidského v nitru člověka i umělce samotného.

Volné pokračování úspěšného knižního rozhovoru Karla Hvížďaly a Jiřího Přibáně Hledání dějin z roku 2018 se dotýká nejpalčivějších otázek současnosti. V Hledání odpovědnosti je řeč hlavně o etice a morálce, paradoxech moderní a postmoderní doby nebo diferencovanosti soudobých společností, do hloubky zasažených pandemickou situací. Definice základních filosofických a sociologických pojmů, jako jsou kultura, sociální normy, hodnoty, a úvahy nad otázkami fungování státu, ekonomického uspořádání světa, stavu univerzit nebo médií jsou natolik výstižné, že se tato rozprava může stát základní četbou pro každého, kdo sleduje stav dnešního světa se znepokojením, ale beze strachu, stejně jako její autoři.

Itálie je kolébkou mnohého, renesance například, hlavně však múz, což plnou měrou potvrzuje tato výjimečná publikace. Jejím autorům, Jiřímu Přibáňovi a Jakubu Špaňhelovi, se stala zdrojem nepřeberné inspirace. Italskou krajinou, městy, stavbami i uměním putují s až nespoutaným nadšením, a díky nim i jejich čtenář. Přibáň ve svých textech zachytil bezprostřední dojmy a zážitky z konkrétních míst i setkání s lidmi, zároveň však píše o tom, co každé takové místo přesahuje a vytváří univerzální stopy v dějinách i současnosti, ať už jde o umění, architekturu, filosofii, historické postavy nebo jejich činy. A takové jsou i obrazy jednoho z nejoriginálnějších současných výtvarných umělců Jakuba Špaňhela. Na první pohled jsme si téměř jisti, že zobrazené místo poznáváme, s druhý pohledem se však již obracíme do svého nitra, abychom zjistili, že nám výjev otevřel prostor pro vlastní imaginaci o místech, o světě, o nás samých. Vzájemný dialog obsahově nabitých, stylisticky bravurních textů Jiřího Přibáně a magicky atmosférických obrazů Jakuba Špaňhela přináší zcela vzácný zážitek.

Dialog Karla Hvížďaly, novináře-zvědavce z Prahy, s Jiřím Přibáněm, právním filosofem z britského Cardiffu, nad uzlovými body naší historie, ku příležitosti 100. výročí republiky, v širokém teritoriálním i časovém kontextu od 9. do 21. století. Toto rozpětí umožnilo nahlédnout do minulosti a ptát se, proč a jak jsme v různých dobách vnímali a chápali naše dějiny a co to znamená pro naši přítomnost i budoucnost. S tímto hledáním je spojena i snaha zbavit se redukce dějin na projekční plátno našich frustrací. Autoři zvolili formu dialogu, ve kterém se snaží vrátit do veřejného prostoru otázky, které se většinou řeší jen na akademické půdě nebo kterým se vyhýbáme. Dotisk prvního vydání „Dva našinci, kteří jsou jako doma i v Evropě, mají starost: Kam se to vlastně suneme? Zkoumají naši minulost, a to úplně celou! Skeptičtější novinář znepokojuje sociologizujícího filosofa práva, ale ten se nedá: Dorůstá nám do zodpovědného klasika. Inspirující dialog!“ Petr Pithart „Přemítání dvou českých intelektuálů o českých dějinách, ‚národním příběhu‘, kolektivní paměti a současné politice je povinné čtení pro chápání hlubších souvislostí ‚naší nynější krize‘.“ Jacques Rupnik "Je to zajímavá kniha, protože právě tím, že člověk myslí, což autoři Hledání dějin předvádějí, ztratí jistotu pravdy a jednomyslný souhlas jiných, a tím se stane individuem." Milan Kundera

Publikace doprovázející výstavu věnovanou výročí narození mistra Jana Husa a sametové revoluce obsahuje kromě katalogu site-specific děl 32 výtvarníků a architektů reagujících na téma pravdy ve své tvorbě také eseje předních českých intelektuálů a jejich pohledu na téma pravdy v našem životě a společnosti: Václava Bělohradského, Ivana Blechy, Petra Fischera, Karla Hvížďaly, Petra Kratochvíla, Patrika Ouředníka, Miroslava Petříčka a Jiřího Přibáně.