R. F. C. Hull Knihy

Rozhovory z let 1933–1961 jedinečným způsobem zachycují vývoj osobnosti C. G. Junga a jeho ducha. Soubor tvoří zhruba 20 interview pro noviny, časopisy, rozhlas i televizi. Obsažen je i rozhovor s Johnem Freemanem pro televizní stanici BBC, jenž proslul tím, že se v něm Jung svou slavnou větou „Nemusím věřit, ale vím“ vyjadřuje k víře v Boha. Jung v rozhovorech např. popisuje svůj vztah s Freudem a postoj ke klasické psychoanalýze, vyjadřuje názory na válečnou a poválečnou dobu (včetně odkazů na Československo), na německou mentalitu, odpovídá na obvinění, že kolaboroval s nacismem, vysvětluje základní alchymické koncepty, pojem archetypu či téma osobnostní typologie, zmiňuje se o své rodině. Rozhovory umožňují nahlédnout do způsobu, jakým Jung komunikoval, a odhalují informace, které se jinak v jeho knihách či statích hledají jen těžko.

Five long essays that trace Jung's developing interest in alchemy from 1929 onward. An introduction and supplement to his major works on the subject, illustrated with 42 patients' drawings and paintings.

Archetypy a nevědomí Zakladatel analytické psychologie zkoumá duchovní základ, který jedince spojuje s lidským druhem. Psychika lidské bytosti není určována pouze individuálními niternými vlivy, nýbrž i archetypy, jež jsou společné různorodým kulturám. Psychika každého z nás je totiž spoluurčována duchovním dědictvím všech předchozích generací (tj. kolektiv- ní nevědomí). Kolektivní nevědomí zosobňuje duchovní dědictví celého dosavadního vývoje lidského druhu. Druhý svazek spisů obsahuje práce o této ústřední proble- matice myšlenkového systému švýcarského psychologa. Jediným nedostatkem zásluž- ného jungovského projektu je, že zakladatel analytické psychologie by si zaslou- žil český překlad uceleného kritického vydání sebraných spisů

Jungova znepokojivá zpráva o rozpolcenosti světa je současně výzvou k nápravě nežádoucího stavu, jenž dnes stejně jako v době vzniku této knihy představuje nebezpečí pro zdraví a život jednotlivého člověka i lidstva jako celku. A na jednotlivého člověka, na skutečného nositele života a kultury se Jung obrací, když upozorňuje na fatální nedostatek sebepoznání – na podceňování a nerespektování nevědomých sil, které výrazným způsobem škodlivě i blahodárně ovlivňují všechny aspekty života. Na každém jednotlivci, na jeho schopnosti a ochotě k sebepoznání záleží: na osudu, blahu i bolesti jednotlivého člověka, oné nekonečně malé jednotky, na které závisí svět, oné individuální bytosti, ve které – chápeme-li správně smysl křesťanské zvěsti a poselství – hledá svůj cíl dokonce i Bůh.

One of the world's greatest psychiatrists reveals how to embrace our own humanity and resist the pressures of an ever-changing world. In this challenging and provocative work, Dr. Carl Jung—one of history's greatest minds—argues that civilization's future depends on our ability as individuals to resist the collective forces of society. Only by gaining an awareness and understanding of one's unconscious mind and true, inner nature—"the undiscovered self"—can we as individuals acquire the self-knowledge that is antithetical to ideological fanaticism. But this requires that we face our fear of the duality of the human psyche—the existence of good and the capacity for evil in every individual. In this seminal book, Jung compellingly argues that only then can we begin to cope with the dangers posed by mass society—"the sum total of individuals"—and resist the potential threats posed by those in power.

Revidované vydání Jungovy knihy z roku 1958. (První české vydání bylo součástí díla „Tajemno na obzoru“, které vyšlo v Brně v roce 1999.) Jung se v knize zabývá celosvětovým fenoménem UFO, když v jednotlivých kapitolách cílí na psychologické aspekty fenoménu a zkoumá 1) UFO jako vizionární pověst, 2) UFO ve snech, 3) UFO v malířství a 4) historii fenoménu UFO; v závěru se krátce věnuje také nepsychologickým a politickým aspektům UFO. Text je doplněn barevnými a černobílými ilustracemi a aktualizovaným poznámkovým aparátem.