R. F. C. Hull Knihy

Rozhovory z let 1933–1961 jedinečným způsobem zachycují vývoj osobnosti C. G. Junga a jeho ducha. Soubor tvoří zhruba 20 interview pro noviny, časopisy, rozhlas i televizi. Obsažen je i rozhovor s Johnem Freemanem pro televizní stanici BBC, jenž proslul tím, že se v něm Jung svou slavnou větou „Nemusím věřit, ale vím“ vyjadřuje k víře v Boha. Jung v rozhovorech např. popisuje svůj vztah s Freudem a postoj ke klasické psychoanalýze, vyjadřuje názory na válečnou a poválečnou dobu (včetně odkazů na Československo), na německou mentalitu, odpovídá na obvinění, že kolaboroval s nacismem, vysvětluje základní alchymické koncepty, pojem archetypu či téma osobnostní typologie, zmiňuje se o své rodině. Rozhovory umožňují nahlédnout do způsobu, jakým Jung komunikoval, a odhalují informace, které se jinak v jeho knihách či statích hledají jen těžko.

Archetypy a nevědomí Zakladatel analytické psychologie zkoumá duchovní základ, který jedince spojuje s lidským druhem. Psychika lidské bytosti není určována pouze individuálními niternými vlivy, nýbrž i archetypy, jež jsou společné různorodým kulturám. Psychika každého z nás je totiž spoluurčována duchovním dědictvím všech předchozích generací (tj. kolektiv- ní nevědomí). Kolektivní nevědomí zosobňuje duchovní dědictví celého dosavadního vývoje lidského druhu. Druhý svazek spisů obsahuje práce o této ústřední proble- matice myšlenkového systému švýcarského psychologa. Jediným nedostatkem zásluž- ného jungovského projektu je, že zakladatel analytické psychologie by si zaslou- žil český překlad uceleného kritického vydání sebraných spisů

Jungova znepokojivá zpráva o rozpolcenosti světa je současně výzvou k nápravě nežádoucího stavu, jenž dnes stejně jako v době vzniku této knihy představuje nebezpečí pro zdraví a život jednotlivého člověka i lidstva jako celku. A na jednotlivého člověka, na skutečného nositele života a kultury se Jung obrací, když upozorňuje na fatální nedostatek sebepoznání – na podceňování a nerespektování nevědomých sil, které výrazným způsobem škodlivě i blahodárně ovlivňují všechny aspekty života. Na každém jednotlivci, na jeho schopnosti a ochotě k sebepoznání záleží: na osudu, blahu i bolesti jednotlivého člověka, oné nekonečně malé jednotky, na které závisí svět, oné individuální bytosti, ve které – chápeme-li správně smysl křesťanské zvěsti a poselství – hledá svůj cíl dokonce i Bůh.

While Jung is known mainly for his theories on the nature of the unconscious mind, he did have an interest in the paranormal. In this essay, Jung applies his analytical skills to the UFO phenomenon. Rather than assuming that the modern prevalence of UFO sightings are due to extraterrestrial craft, Jung reserves judgment on their origin and connects UFOs with archetypal imagery, concluding that they have become a "living myth." This essay is intriguing in its methodology and implications as to the nature of UFOs and their relation to the human psyche.