R. F. C. Hull Pořadí knih (chronologicky)

Základem knihy je slavná Jungova práce "Moderní mýtus. O věcech, které jsou vídány na nebi" z roku 1958 (UFO jako pověst, UFO ve snech, UFO v malířství ...). Další část tvoří Jungova vybraná korespondence s tematikou UFO. Jung se fenoménu UFO věnoval řadu let: při svých zkoumáních nezjišťoval pravost či falešnost zpráv o létajících talířích, ale snažil se pochopit jejich psychologický a mytický význam, jejich kolektivní smysl a současně postihnout hlavní problémy planetárního lidstva naší epochy - prohlubující se rozštěpení homosféry, s tím vzrůstající potřebu celosti a sjednocení, nové požadavky na růst vědomí a zohlednění étosu a mravnosti... Objevil přitom řadu paralelních obrazů a úkazů v mytologii a historických zprávách a došel k závěru, že UFO představují symboly bytostného Já. Součástí knihy je řada černobílých ilustrací, barevná obrazová příloha a bibliografie.

Archetypy a nevědomí Zakladatel analytické psychologie zkoumá duchovní základ, který jedince spojuje s lidským druhem. Psychika lidské bytosti není určována pouze individuálními niternými vlivy, nýbrž i archetypy, jež jsou společné různorodým kulturám. Psychika každého z nás je totiž spoluurčována duchovním dědictvím všech předchozích generací (tj. kolektiv- ní nevědomí). Kolektivní nevědomí zosobňuje duchovní dědictví celého dosavadního vývoje lidského druhu. Druhý svazek spisů obsahuje práce o této ústřední proble- matice myšlenkového systému švýcarského psychologa. Jediným nedostatkem zásluž- ného jungovského projektu je, že zakladatel analytické psychologie by si zaslou- žil český překlad uceleného kritického vydání sebraných spisů

Rozhovory z let 1933–1961 jedinečným způsobem zachycují vývoj osobnosti C. G. Junga a jeho ducha. Soubor tvoří zhruba 20 interview pro noviny, časopisy, rozhlas i televizi. Obsažen je i rozhovor s Johnem Freemanem pro televizní stanici BBC, jenž proslul tím, že se v něm Jung svou slavnou větou „Nemusím věřit, ale vím“ vyjadřuje k víře v Boha. Jung v rozhovorech např. popisuje svůj vztah s Freudem a postoj ke klasické psychoanalýze, vyjadřuje názory na válečnou a poválečnou dobu (včetně odkazů na Československo), na německou mentalitu, odpovídá na obvinění, že kolaboroval s nacismem, vysvětluje základní alchymické koncepty, pojem archetypu či téma osobnostní typologie, zmiňuje se o své rodině. Rozhovory umožňují nahlédnout do způsobu, jakým Jung komunikoval, a odhalují informace, které se jinak v jeho knihách či statích hledají jen těžko.

Five long essays that trace Jung's developing interest in alchemy from 1929 onward. An introduction and supplement to his major works on the subject, illustrated with 42 patients' drawings and paintings.

Extracted from Volumes 1, 8, and 18. Includes Jung's Foreword to Phenom�nes Occultes (1939), On the Psychology and Pathology of So-called Occult Phenomena, The Psychological Foundations of Belief in Spirits, The Soul and Death, Psychology and Spiritualism, On Spooks: Heresy or Truth? and Foreword to Jaff� Apparitions and Precognition.

"From The collected works of C.G. Jung, volumes 4, 8, 12, 16"--P. [i].

Jungova znepokojivá zpráva o rozpolcenosti světa je současně výzvou k nápravě nežádoucího stavu, jenž dnes stejně jako v době vzniku této knihy představuje nebezpečí pro zdraví a život jednotlivého člověka i lidstva jako celku. A na jednotlivého člověka, na skutečného nositele života a kultury se Jung obrací, když upozorňuje na fatální nedostatek sebepoznání – na podceňování a nerespektování nevědomých sil, které výrazným způsobem škodlivě i blahodárně ovlivňují všechny aspekty života. Na každém jednotlivci, na jeho schopnosti a ochotě k sebepoznání záleží: na osudu, blahu i bolesti jednotlivého člověka, oné nekonečně malé jednotky, na které závisí svět, oné individuální bytosti, ve které – chápeme-li správně smysl křesťanské zvěsti a poselství – hledá svůj cíl dokonce i Bůh.