John G. Neihardt Knihy

Na pozadí příběhu Černého jelena chtěl John G. Neihardt popsat tragický zápas severoamerických indiánů s neúprosně postupující mašinérií vyspělé civilizace bílých lidí. Indiáni nebojovali pouze za své území, ale také za zachování původního způsobu života. Kniha Mluví Černý jelen ponechává osobní tón indiánského vyprávěče, a ten se tak stává mluvčím a zároveň symbolem Lakotů a prérijních indiánů vůbec. Svým životem ztělesnil postupnou porážku lakotského světa. Neihardt doufal, že popisem marného a tragického boje se mu podaří vyvolat ve čtenářích pocit soucitu nad umírající kulturou indiánů plání.

Na pozadí příběhu Černého jelena chtěl John G. Neihardt popsat tragický zápas severoamerických Indiánů s neúprosně postupující mašinérií vyspělé civilizace bílých lidí. Indiáni nebojovali pouze za své území, ale také za zachování původního způsobu života. Kniha Mluví Černý jelen ponechává osobní tón indiánského vyprávěče, a ten se tak stává mluvčím a zároveň symbolem Lakotů a prérijních indiánů vůbec. Svým životem ztělesnil postupnou porážku lakotského světa. Černý jelen, příslušník kmene Lakotů (západní Siouxové), žil v letech 1863–1950. Ve svém mládí byl přítomen poslednímu marnému vzepětí Indiánů proti bílým kolonizátorům, údajně byl obdařen nadpřirozenými schopnostmi, byl ve spojení s indiánskými bohy, léčil a uzdravoval, z bojů s vojáky vyvázl bez zranění. Na přelomu století přešel však na křesťanskou víru a žil v rezervaci. Svůj příběh (zakončený však krvavým masakrem u Wounded Knee r. 1890) vyprávěl na počátku 30. let J. Neihardtovi, který se o indiánské dějiny zajímal již dříve.

David C. Posthumus adds new clarity through his annotations, thus introducing John G. Neihardt's Eagle Voice Remembers to a new generation of readers and presenting a fresh understanding for fans of the original.

Príbeh života svätého muža z kmeňa oglalských Siuxov

Vecchio stregone Sioux, Alce Nero racconta il periodo più tragico della storia del suo popolo e ci trasmette la sua estrema «visione di potere», compendio di una sapienza che sfugge ai persecutori bianchi. «Alce Nero è tra le più belle affermazioni dei valori spirituali... Riassumere Alce Nero? Per un certo verso ci vuol poco: il santo asceta a nove anni, dopo che strani malanni, impalpabili avvertimenti si sono infittiti su di lui giungendo dal mondo delle invisibili potenze e germinazioni, riceve una stupenda visione: le forze che presiedono alla natura, alla storia e al superamento e della natura e della storia gli si palesano sotto il velame di una coreografia che non potrebbe certo arridere ad una fantasia esclusivamente umana. Al paragone l’Apocalissi è più arida, emblematizzante. Un ritmo potente... scandisce le solenni parole rintuonanti fra giogaie di monti, le apparizioni di antenati primordiali, di sacri cavalli caracollanti, di altri misteriosi animali» (Elémire Zolla).