Básnická sbírka - citové a existenciální bilancování ženy, zřejmě na sklonku života. Nevíme o ní mnoho, poznáváme ji však přes její pocity, zamýšlení, zoufalství i víru a naději. Od tklivějších tónů směřuje sbírka k projasnění, zklidnění a láskyplnému smíření. A protože životy a osudy nás všech si jsou více méně podobné, je možné, že tato sbírka přinese nejednomu čtenáři trochu ulehčení, podobně jako je přinesla autorovi.
Reedice básnické sbírky českého exilového básníka, napsané v Melbourne během několika měsíců (srpen-listopad). V úvodu autor představuje výňatky z rozhovoru astrofyzika Paula Daviese pro ABC, kde upozorňuje na strach lidí z vědy, což jim brání v celistvém vnímání světa. Tento strach, například z matematiky, omezuje přístup k „poezii přírody“. Autor se v tomto cyklu snaží tuto úzkost překonat a vědomě navazuje na Daviesova slova, jemuž sbírku dedikoval. Sdílí názor, že vývoj naší planety byl ovlivněn vesmírnými zákony, které formují naši existenci dodnes. Díky nim můžeme chápat složitost bytí a existence, prožívat víru, lásku a naději, a s pokorou vnímat záhady života. Sbírka obsahuje básně jako Tíha života, Louskáček, Důvěra v sebe, Jiskra života, a další, které reflektují různé aspekty existence, od úzkosti a probuzení ze sna po přírodní krásy a lidské emoce. Autor se zabývá tématy jako gravitace, prostor, ticho, a vztah člověka k světu, čímž vytváří komplexní obraz lidského bytí.
Musí být poezie neprodejná? Může být přece stejně přitažlivá, jako žena na této obálce. Milostná lyrika v podání českého básníka žijícího dlouhá léta v emigraci, překladatele básnického díla Vladimíra Holana do angličtiny, je jemná, procítěná a oduševnělá. Kéž by každá žena mohla být milována takovým způsobem lásky, jaký je vlastní této poezii.
Dozrávání kamenů, dozrávání člověka, ale i dozrávání básníka. To vše nacházíme v této sbírce, kterou Josef Tomáš představuje jako své básnické začátky. Začal psát až ve svých čtyřiceti sedmi letech v emigraci v Austrálii. V jeho verších se odráží citlivý pohled do nitra člověka, jehož osamělost, pomíjivost a konečnost si někdy bolestně uvědomuje, ale i souznění s přírodou a věcmi, jimž vdechuje život a duši. Tuto poezii psal básník, možná dozrávající, ale určitě obdařený již značnou životní moudrostí.
Český básník, od roku 1976 žijící v Austrálii. Maturoval v roce 1952 na Gymnáziu ve Vysokém Mýtě, poté vystudoval ČVUT v Praze (1957). Poezii se autorsky věnuje od začátku 80. let. Čtenářsky h nejvíce zaujali Otokar Březina, Viktor Dyk, Josef Hora, Vítězslav Nezval, František halas, František Hrubín, Jiří Orten a Vladimír Holan, ze zahraniční básníci francouzští. Toto druhé vydání sbírky básní Obrazy malované slovy je vyznáním nejen velkému francouzskému malíři Paulu Cézannovi, jehož několik obrazů doplňuje text knížky, ale i svébytnou poctou obraznému vidění a lidské fantazii vůbec.
Kniha o historii a vzestupu znojemského hokeje popisuje ve zkratce tu nejvzdálenější historii hokeje ve Znojmě, která se datuje od 50. let minulého století. Podrobně se zabývá vzestupem klubu, který začal v roce 1994, od roku 1999 se tu hraje extraliga. O své bohaté zkušenosti se rozdělil s autorem dlouholetý trenér a činovník znojemského klubu Pavel Pazourek.
