Břetislav Horyna Pořadí knih (chronologicky)

Kniha je pokus o znázornění hlavních principů nové politické filosofie odpovídající parametrům antropocénu, tj. epoše, kdy negativní vliv člověka na přírodu dosáhl stupně, který převyšuje vliv geologických sil. Lidstvo se stalo dominantní silou ovlivňující všechny složky planetárního ekosystému (biosféru, hydrosféru, atmosféru, kryosféru, litosféru) a jeho činnost s sebou přináší problémy, které se dotýkají sociální a politické sféry. Úvod do environmentální politické filosofie tyto problémy znázorňuje, zkoumá jejich příčiny a jevovou formu a hledá možnosti jejich detailního porozumění. Kniha neformuluje levná populistická řešení ani neslouží jako politický program. Naopak, přináší filosofické analýzy ekologicky, sociologicky, politologicky a ekonomicky podmíněného materiálu s cílem dosáhnout komplexního poznání sociálně-politické situace antropocénu.

Kniha popisuje intelektuální aktivity myslitelů raného německého osvícenství (Leibniz, Wolff, Bilfinger a další) při filosofické recepci kulturních výkonů staré Číny, která probíhala na podkladě jezuitských překladů hlavních děl čínské intelektuální tradice. Tato první systematická reflexe zcela odlišného čínského světa probíhala v historických kontextech, jejichž souvislostmi se tato knížka zabývá. Pozoruhodná je otevřenost vůči mnoha nosným představám čínského myšlení, s níž němečtí osvícenci vyzývali ke kulturní směně s Čínou. Rozpoznali ohromný potenciál Číny a zasazovali se všemi dostupnými prostředky o transkulturní kontakt, aniž by předem zkoumali, kdo bude nebo nebude jeho hegemonem. Vycházeli z předpokladu rovnoprávnosti obou civilizací, jejž dosud nikdo nevyvrátil. Dnes, kdy trpíce syndromem planetárního šíření vzájemné nenávisti odbýváme Čínu nejapnou žurnalistikou, by nám osvícenská rozumová inkluze mohla být příkladem.

Knížka splácí dluh české filosofie Hansu Blumenbergovi, který bývá označován za nejvýznamnějšího německého filosofa 2. poloviny 20. století. Představuje dílčí reflexi několika motivů Blumenbergova díla, jakými jsou mýtus, mýtotvornost, metaforologie a teorie nepojmovosti, historická, fenomenologická a politická antropologie, skutečnost, skepse, Lebenswelt, teorie poznání ve vztahu k problému kontingence a fakticity, ironie, teorie actio per distans jako možnost překonání časové limitace lidského bytí a konečně problém kompetence filosofie k nejistotě a nezajištěnosti naší existence. Celkovou souvislost či výkladový kontext tvoří identifikační kulturní praxe Abendlandu, její průběh a výsledky. Tímto zasazením přesahuje text k syntéze možností myšlení v soudobé filosofii, kterou vyjadřuje axiální otázka knihy: co bylo tím, co jsme chtěli vědět - co je tím, co chceme vědět?

Studie je věnována analýze pojmu génia ve filosofii dějin J. G. Herdera. Ztotožnění génia a básníka (filosofa) předcházela recepce antické tradice a modelu umělecké tvorby jako „nápodoby“. Koncem 18. století vykrystalizovala v německé filosofii dvě pojetí génia: první navazovalo na racionalistickou tradici umění jako poznání a nápodoby přírody, druhá usilovala o odpoutání básnictví od přírodních daností a zákonitostí jejich poznání. Nešlo o definici pojmu génius, ale odhalení potencí principu génia pro argumentaci ve prospěch svéprávnosti tvořícího individua, originality tvůrce a nezastupitelnosti díla. Herder přenesl tyto charakteristiky z oblasti kritické filosofie umění, literární teorie a kritiky do politické filosofie národa, která vykreslila ideál němectví, německého národa, Německa a německé individuality. Studii doplňuje překlad Herderových ód: Na génia Německa (An den Genius von Deutschland) a Génius budoucnosti (Der Genius der Zukunft).

Podtitul: Politické eseje. Pomocí kritiky současných dominantních politických a hospodářských doktrín hledá příčiny rozštěpení světové pospolitosti, strmého růstu všestranné nerovnosti, úpadku potřeby demokracie a krize demokratického vládnutí, jež ohlašují nezbytnost systémové změny západní kapitalistické civilizace.

Tato kniha pootevírá dveře do světa filosofie skepse.Vychází z autorových přepracovaných textů přednášek a jako taková si nenárokuje statut přísně vědecké publikace, ale pouhé rozpravy nad některými výraznými osobnostmi a několika vybranými problémy dějin skepticismu.

Studijní materiály pro studující v doktorských studijních programech Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Sborník se skládá z přednášek proslovených v rámci projektu "Rozvoj doktorských studijních programů a příprava Školy vyšších studií v humanitních vědách".

Monografie o teorii paradigmatické metaforologie a kognitivních funkcích metafory Hanse Blumenberga.

Původní práce věnovaná dějinám a myšlenkovým podnětům německé romantiky, především tzv. jenskému romantickému okruhu. Osu výkladu tvoří u nás ani v zahraničí neprozkoumaná problematika náboženských zdrojů, vývoje a celkové intence tohoto významného období evropských kulturních dějin. Autor vychází z textů raného Schellinga, Fichta, ale především z díla Fr. Schlegela, Hölderlina, Novalise a Schleiermachera, od nichž vzešly rozhodující podněty k utvoření romantické kultury. Výklad je doveden k romantickému (zejména Novalisovu) pojetí tzv. siderického člověka, básníka, který spoluurčuje, sjednocuje a vede společnost příkladem své osobnosti, vynikající lidskými charakteristikami jak v oblasti poznání, umění, filosofie, tak ve sféře morální a náboženské. K vlastní studii je připojena textová příloha, představující výbor z nejzávažnějších děl interpretovaných autorů. V převážné většině tu čtenář nalezne prvopřeklady těchto textů do češtiny.

Slovník Judaismus – křesťanství – islám, který vychází ve druhém, přepracovaném a aktualizovaném vydání, přehledně shrnuje problematiku tří světových monoteistických náboženství vzniklých na Předním východě, jež od svého vzniku až po současnost vtiskují nesmazatelnou pečeť naším dějinám a kultuře. Kniha je uvedena studií o monoteismu a dále se člení na tři samostatné oddíly, jejichž jádro tvoří soubor cca 2000 abecedně uspořádaných a odkazy vzájemně propojených hesel s klíčovými údaji o vzniku a historických proměnách judaismu, křesťanství a islámu. Seznamuje s hlavními články jejich učení, normami, formami zbožnosti a náboženskými reáliemi i s hlavními představiteli vývojových linií a současných trendů. Přestože jsou jednotlivým náboženstvím věnovány samostatné celky, poskytuje slovník i možnost srovnávání. Více než sto hesel ve všech třech částech dovoluje srovnávat shody i rozdíly u základních pojmů, jako jsou Bůh, kult, duše apod., i postoje těchto náboženství k světským jevům, např. rodině, demokracii, přírodě, státu, sexualitě. Slovník je nezbytnou pomůckou pro všechny, kteří hledají základní orientaci v otázkách velkých monoteistických náboženství.

Podtitul: Pohledy do filosofie dějin. Monografie brněnského religionisty a filosofa stojí na pomezí mezi historiografií a filosofií dějin. Prolínají se v ní různé perspektivy (historická, filosofická, politologická, religionistická), které se soustřeďují kolem problému evropanství, evropskosti a otázky, jak si vlastně rozumíme, jestliže si rozumíme jako Evropané. Jejím cílem je dovést úvahy o Evropě od prvotních mytických sebevymezení až po současné pokusy o novou sebeidentifikaci Evropy v evropské integraci.

V první části publikace je zpracován nástin historie relativně „mladého“ samostatného oboru akademického studia, jehož předmětem jsou v nejširším slova smyslu jevy, procesy a skutečnosti shrnované pod obecný termín náboženství. Autoři definují religionistiku jako modernistickou disciplínu v kulturním kontextu určitého období, která je neoddělitelně spjata s myšlením evropské moderny, z níž čerpá své metody, postoje, hodnoty a perspektivy. Kniha se zabývá vztahem religionistiky a teologie, samostatná kapitola je věnována dějinám české religionistiky a současným problémům v religionistice. Druhá část obsahuje rozsáhlou antologii padesáti význačných osobností tohoto oboru. V alfabetickém pořadí je každý religionista uveden kurikulem vitae, následuje přesný výčet původní i přeložené publikační tvorby s odkazem na rok vydání. Velmi důležité jsou několikastránkové překlady z děl jednotlivých religionistů.

Středověká filosofie stojí zcela ve znamení střetu antické filosofie a křesťanství. Na jedné jsou řecké pojmy a nauky použity při reflexi obsahu víry, na straně druhé však právě klíčové křesťanské pojmy jako stvoření, Trojice, dějiny spásy či vzkříšení mrtvých nutí ke kritickému zpracování tradovaných myšlenek. Tak jako polemika s platónizmem určuje především rané křesťanské myšlení, dosahuje kritická recepce aristotelské filosofie svého vrcholu v díle Tomáše Akvinského. Křesťanství vystupuje zprvu jako pravá filosofie. S rozvojem vědecké metody však stále citelněji dochází k rozpracování rozdílu mezi vírou a věděním. Rostoucí přesvědčení o vlastní hodnotě stvořeného světa, jednotlivého člověka přirozeného rozumu nakonec připravuje půdu novověkému myšlení. - Svazek věnovaný středověké filosofii uvádí do děl významných představitelů tohoto více než tisíciletého období .

Křesťanský myslitel odhaluje význam etických principů pro současnou světovou politiku a hospodářství. Moderní stát může fungovat pouze na základě etického konsensu společnosti, proto vyžaduje změnu lidského vědomí. Ve sféře politiky se musí prosadit „odpovědnost“, napomáhající rovnováze mezi ideály a realitou. Odpovědný hospodářský přístup spojí ekonomickou strategii s etickým přesvědčením. Toto nové uspořádání světa tudíž předpokládá uplatnění morální koncepce, jejíž humánní hodnoty akceptují všechny civilizační a náboženské okruhy. Záchrana lidstva spočívá ve vědomí odpovědnosti...

Publikace předkládá základní typologii metodologických a obsahových postojů v moderní filosofii náb oženství. Soustřeďuje se na vykreslení filosofických předpokladů jednotlivých typů a směrů filosofi e náboženství a podává jejich charakteristiky. Upozorňuje rovněž na nemalé problémy, které jsou spj aty s filosofickým vyjádřením náboženské problematiky, a pokouší se o vyjasnění vztahu mezi filosof ií náboženství a religionistikou. Značnou pozornost věnuje znázornění tradice moderní české filosof ie náboženství, která dosud nebyla popsána. Součástí knihy je rozsáhlá bibliografie monografických prací o filosofii náboženství.

Z obsahu: Filosofická antropologie: její možnost a etapy vývoje Přednovověká antropologie a antropologický obrat novověku Změna paradigmatu ve 20. století Teorie zvláštního postavení člověka v kosmu Max Scheler Helmut Plessner Arnold Gehlen Teologizace antropologie a antropologizace teologie

Peter Sloterdijk ve své knize pojednává o politice, snaží se rozdělit dějiny lidstva do třech zásadních údobí; v předdějinném období, to co spojovalo společnost byla paleopolitika; s úsvitem písemných dějin se objevuje politika; a pro dnešní postmoderní dobu definuje pro globální svět nejvhodnější hyperpolitiku. Dějiny přirovnává k lodím, kdy v předdějinném období lidé pluli na malých vorech, postupně se přesouvali na stále větší galéry a lodě, až se ocitli na těžko ovladatelných trajektech brouzdajících časoprostorem. Popisuje politický vývoj lidstva od prvobytných tlup, přes populace sběračů a lovců, zemědělské kultury, lokální impéria až po industriální dobu, kdy začíná nová komunikační společnost směřující k vytvoření planetárních vztahů.

Zkoumání smyslu a významu náboženství a náboženských skutečností je dnes teprve v počátcích. Zásadní krok k jeho rozvoji učinil právě Waardenburg svou knihou Bohové zblízka: Systematický úvod do religionistiky, která je v evropských měřítcích jednou z nejpoužívanějších religionistických prací. Seznamuje čtenáře s profilem, dějinami, metodami práce, intencemi a cíli religionistiky jako vědní disciplíny autonomní ve věcech náboženství.

Evropa byla v roce 1945 osvobozena od nacistické diktatury, zároveň však byla novými světovými mocnostmi na západě a východě sevřena do kleští. Tato dvojí zkušenost osvobození a definitivního opuštění kdysi dominantního postavení Evropy se táhne přes dvě generace. Až po uvolnění sevření supervelmocí jsou Evropané schopni klást otázky týkající se utvářejících rysů západní identity s novou závazností. Peter Sloterdijk argumentuje, že vznikla stále naléhavější situace, v níž evropští politici nedokážou najít cestu ven ze své zmatenosti, pokud nebudou hledat historicko-filozofické informace a jasné prorocké orientace. Jak lze dnes posoudit postavení Evropy? Naučili se Evropané opět „požadovat velké věci od sebe“, aby zajistili návrat do horizontu velkých a největších výzev?

Metodologický vstup do studia religionistiky, který vymezuje její hlavní pojmy, teorie vývoje náboženství a vnitřní systematiku oboru.

Významná práce protestantského theologa, žáka M. Heideggera, který vedle K. Bartha rozhodujícím způsobem ovlivnil theologii ve 20. století.

Charakteristika obsahu pojmu postmoderna, vývoj a jednotliví představitelé i odpůrci postmoderny.