Břetislav Horyna Knihy

Publikace předkládá základní typologii metodologických a obsahových postojů v moderní filosofii náb oženství. Soustřeďuje se na vykreslení filosofických předpokladů jednotlivých typů a směrů filosofi e náboženství a podává jejich charakteristiky. Upozorňuje rovněž na nemalé problémy, které jsou spj aty s filosofickým vyjádřením náboženské problematiky, a pokouší se o vyjasnění vztahu mezi filosof ií náboženství a religionistikou. Značnou pozornost věnuje znázornění tradice moderní české filosof ie náboženství, která dosud nebyla popsána. Součástí knihy je rozsáhlá bibliografie monografických prací o filosofii náboženství.

Autor sleduje vývoj německé filosofie za poslední tři desetiletí na její cestě k postmoderně a seznamuje čtenáře s řadou jejích významných představitelů.

Kniha je pokus o znázornění hlavních principů nové politické filosofie odpovídající parametrům antropocénu, tj. epoše, kdy negativní vliv člověka na přírodu dosáhl stupně, který převyšuje vliv geologických sil. Lidstvo se stalo dominantní silou ovlivňující všechny složky planetárního ekosystému (biosféru, hydrosféru, atmosféru, kryosféru, litosféru) a jeho činnost s sebou přináší problémy, které se dotýkají sociální a politické sféry. Úvod do environmentální politické filosofie tyto problémy znázorňuje, zkoumá jejich příčiny a jevovou formu a hledá možnosti jejich detailního porozumění. Kniha neformuluje levná populistická řešení ani neslouží jako politický program. Naopak, přináší filosofické analýzy ekologicky, sociologicky, politologicky a ekonomicky podmíněného materiálu s cílem dosáhnout komplexního poznání sociálně-politické situace antropocénu.

Kniha popisuje intelektuální aktivity myslitelů raného německého osvícenství (Leibniz, Wolff, Bilfinger a další) při filosofické recepci kulturních výkonů staré Číny, která probíhala na podkladě jezuitských překladů hlavních děl čínské intelektuální tradice. Tato první systematická reflexe zcela odlišného čínského světa probíhala v historických kontextech, jejichž souvislostmi se tato knížka zabývá. Pozoruhodná je otevřenost vůči mnoha nosným představám čínského myšlení, s níž němečtí osvícenci vyzývali ke kulturní směně s Čínou. Rozpoznali ohromný potenciál Číny a zasazovali se všemi dostupnými prostředky o transkulturní kontakt, aniž by předem zkoumali, kdo bude nebo nebude jeho hegemonem. Vycházeli z předpokladu rovnoprávnosti obou civilizací, jejž dosud nikdo nevyvrátil. Dnes, kdy trpíce syndromem planetárního šíření vzájemné nenávisti odbýváme Čínu nejapnou žurnalistikou, by nám osvícenská rozumová inkluze mohla být příkladem.

Studie je věnována analýze pojmu génia ve filosofii dějin J. G. Herdera. Ztotožnění génia a básníka (filosofa) předcházela recepce antické tradice a modelu umělecké tvorby jako „nápodoby“. Koncem 18. století vykrystalizovala v německé filosofii dvě pojetí génia: první navazovalo na racionalistickou tradici umění jako poznání a nápodoby přírody, druhá usilovala o odpoutání básnictví od přírodních daností a zákonitostí jejich poznání. Nešlo o definici pojmu génius, ale odhalení potencí principu génia pro argumentaci ve prospěch svéprávnosti tvořícího individua, originality tvůrce a nezastupitelnosti díla. Herder přenesl tyto charakteristiky z oblasti kritické filosofie umění, literární teorie a kritiky do politické filosofie národa, která vykreslila ideál němectví, německého národa, Německa a německé individuality. Studii doplňuje překlad Herderových ód: Na génia Německa (An den Genius von Deutschland) a Génius budoucnosti (Der Genius der Zukunft).

Studijní materiály pro studující v doktorských studijních programech Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Sborník se skládá z přednášek proslovených v rámci projektu "Rozvoj doktorských studijních programů a příprava Školy vyšších studií v humanitních vědách".