Dietrich von Hildebrand byl německý katolický filozof a teolog, jehož dílo vysoce oceňovali papežové Pius XII., Jan Pavel II. a Benedikt XVI. Byl známý jako hlasitý kritik změn v katolické církvi po Druhém vatikánském koncilu, zejména nového obřadu liturgie, který ostře kritizoval. Jeho práce se zaměřuje na etiku a filozofickou reflexi, což z něj činí významnou postavu katolického myšlení 20. století. Benedikt XVI. ho dokonce označil za jednu z nejvýznamnějších postav katolické církve v tomto století.
Esej katolického filosofa D. von Hildebranda o encyklice papeže Pavla VI., která se zabývá manželskou láskou a odpovědným rodičovstvím a která potvrzuje a dále rozvíjí tradiční postoj římskokatolické církve k sexualitě a plánovanému rodičovství a odmítá způsoby kontroly početí, při nichž je záměrně způsobena neplodnost pohlavního styku i umělý potrat (interrupci).
Známý katolický spisovatel nejen odhaluje kořeny krize katolicismu, ale také ukazuje, jak správné pochopení ducha II. vatikánského koncilu může obnovit církev v její svatosti, ke které je povolána. Toto dílo je napsáno s hlubokou poctivostí a jasnozřivostí a vede k velmi varovným závěrům.