Džiddú Křišnamúrti Knihy

Reprezentativní výbor z díla jednoho z nejvýznamnějších duchovních učitelů 20. století (1895-1986), vydaný ke 100. výročí jeho narození. Kniha je souborem textů, zaměřených k celkovému obeznámení s životem a učením J. Krishnamurtiho. Výběr byl proveden tak, aby se týkal situací běžného života, jakým každý z nás musí denně čelit. Současně byl brán zřetel na to, aby byl dobře patrný Krishnamurtiho osobitý přístup k jejich řešení. Jsou zde charakteristické ukázky téměř ze všech oblastí Krishnamurtiho činnosti, tj. veřejné přednášky, odpovědi na otázky, vlastní psané dílo, rozhovory, ukázky z deníku, dopisy, diskuse a dialogy, v nichž Krishnamurti vyjadřoval svůj postoj k životu. Časově pokrývají nejdůležitější období jeho působení, tj. roky 1948-1983. Druhé vydání.

Východiskem pro tyto rozhovory byla otázka: "Jaká je budoucnost lidstva?", říká ve své předmluvě dr. David Bohm. A pak pokračuje: "Tato otázka je nyní životně důležitá pro každého, poněvadž je naprosto zřejmé, že moderní věda a technika daly nesmírné možnosti destrukci."

Život může být pořádně bolestný, ale málokdy nás někdo na životní situace připraví. Natož aby nás naučil, jak zacházet sami se sebou. Tahle citlivě sestavená kniha textů Džiddú Krišnamúrtiho probírá jednotlivé životní oblasti od otázek po smyslu života, přes sebepoznání a orientaci v (i negativních) pocitech, k zemitějším tématům jako práce, vzdělání a peníze, až se dostává i ke kapitole věnované vztahům, ať už partnerským, společenským nebo vztahu s přírodou a se Zemí. Nehlásí se k žádné duchovní tradici a přináší nadšené svědectví o tom, že vést šťastný a blažený život je možné. Cestu k němu nedláždí žádné zaručené návody, nýbrž nutnost projít radikální vnitřní proměnou, jejímž strůjcem se musí stát každý sám za sebe. Obyčejně se totiž učíme, co si myslet, ale ne jak myslet. Jenže ani za tisíce generací jsme se nenaučili takovému myšlení, abychom učinili přítrž utrpení a přestali si navzájem ubližovat. Biologickou a vědeckou evoluci nedoprovázela evoluce psychologická. Všichni se můžeme od někoho nechat naučit, jak se uživit, ale umění žít se musí naučit každý sám za sebe. S tím, co je řečeno v této knize, zkuste experimentovat.

V průběhu sedmi měsíců roku 1961 a 1962 si Jiddu Krishnamurti bez zjevného záměru pořizoval denní záznamy svých hlubokých transcendentálních zkušeností, vjemů a stavů vědomí. Asi netušil, jak působivé svědectví o svém vnitřním světě do zápisků vtěluje. Deník nám umožňuje poznat Krishnamurtiho nejen jako intelektuálně vytříbeného duchovního zasvěcence a analytika lidské psychiky, ale také jako neobyčejně citlivého a vnímavého pozorovatele přírody v její celistvosti i detailech. Autor mimo jiné učí, že skutečnou krásu lze zažívat pouze za naprostého utišení mysli, ve stavu úplného odosobnění, v němž není místa pro úsilí ani chtění. Jde o dílo, které svým obsahem i formou zcela vybočuje z autorovy tvorby. Nikdy předtím ani nikdy potom si takové zápisky nepsal. Deník patří k tomu nejlepšímu, co nám tento vynikající znalec ducha zanechal.

Podtitul: Duchovní rozjímání o světě člověka V příbězích o životě rozvíjí hinduistický náboženský učitel a myslitel Krišnamurti své učení a pomáhá hledajícím objevovat všudypřítomnou pravdu a věčnost zde a nyní, zbavením ega nalézat sebe sama.

Krišnamurti byl indický filozof a významný duchovní učitel 20. století. Bývá spojován i s Teosofickou společností, přestože se od ní později oddělil, jelikož nechtěl patřit ke žádnému kultu, organizaci či náboženskému hnutí. Jeho krédem při hledání pravdy byla svoboda a přesvědčení, že pravdu nelze organizovat. Krišnamurtiho filosofie připomíná evropský existencializmus, ale vychází také z ducha tradic východního náboženského myšlení (upanišády a buddhizmus). Tato publikace obsahuje Krišnamurtiho přednášky z let 1979-1980, které se konaly v Anglii, USA a Švýcarsku. Témata, o nichž se zde uvažuje: Jáství, bezpečí, emoce, slova, vhled, vzděláváná, bolest, pravda, násilí, naděje, tvořivost, jednání, strach, reinkarnace, smrt, nespokojenost, osvícení, sex, vědomí, zodpovědnost, symboly, víra, svoboda...

Kniha o mysli,myšlení,meditaci a životní moudrosti.

Jedna z prvních knížek Krišnamurtiho, kde hovoří o základním přístupu ke snahám o duchovní růst.

Více než půl století cestoval autor z jednoho kontinentu na druhý, přičemž na svých konferencích a přednáškách kladl jednoduché otázky a poukazoval na fakta našeho života. Ti, kdo se setkali s jeho rozpravami, byli hluboce zasaženi podmanivou atmosférou, která přitahovala tisíce lidí, včetně slavných osobností jako Aldous Huxley a Bertrand Russell. Hlavním tématem jeho diskuzí je lidská svoboda, kterou však nevnímá jako něco, co lze získat nebo přivlastnit. Krishnamurti tvrdí, že svobody nelze dosáhnout vzpourou, zápasem ani úsilím; otevírá se pouze skrze porozumění povaze naší mysli a odmítnutí všeho, co nás činí „druhorukými“ lidmi. Volnost se odhaluje jen sebepoznáním. Jeho jazyk je překvapivě prostý, nejedná se o složité filozofické úvahy, ale spíše o pozvání k přátelskému rozhovoru o povaze našeho světa. Svoboda není na konci duchovních bloudění, ale je hned na počátku a dostupná všem. Tato kniha nabízí podmanivé čtení o volnosti, která čeká na to, aby byla objevena.

Kniha známého autora se zabývá problematikou krize projevující se v mnoha oblastech současného života. Autor jako vynikající znalec lidské duše odkrývá vnitřní příčiny problémů, které nakonec vedou k zevním i celospolečenským krizím.