Volnost, která neví

Více než půl století cestoval autor z jednoho kontinentu na druhý a při svých konferencích, přednáškách a rozhovorech poukazoval na jednoduchá fakta našeho života a kladl zdánlivě prosté otázky. Kdo se však s hovory tohoto v Indii narozeného světoobčana setkal, býval hluboce zasažen podmanivou atmosférou jeho rozprav, které k sobě přitahovali tisícovky lidí, neznámých i slavných. Tématem, k němuž se autor stále vrací, je lidská svoboda. Tím slovem však nemyslí nic, co si lze vydobýt nebo přivlastnit. Krishnamurti dokonce tvrdí, že svobody není možné dosáhnout ani vzpourou, ani zápasem, ba ani úsilím o ni. Tato vybíravá, nepodplatitelná dáma vstoupí jen tam, kde došlo k porozumění povaze naší mysli. Volnost se člověku otvírá jen sebepoznáním. Volnost se člověku otvírá jen sebepoznáním. Kniha je podmanivé čtení o této volnosti. Svoboda nečeká někde na konci nekonečných duchovních blouznění, nýbrž je hned na počátku a všem na dosah. Více než půl století cestoval J. Krishnamurti (1895–1986) z jednoho kontinentu na druhý a při svých konferencích, přednáškách a rozhovorech poukazoval na jednoduchá fakta našeho života a kladl zdánlivě prosté otázky. Kdo se však s hovory tohoto v Indii narozeného světoobčana setkal, býval hluboce zasažen podmanivou atmosférou jeho rozprav, které k sobě přitahovaly tisícovky lidí, neznámých i slavných. Mezi jeho posluchače, přátele i partnery v diskusích patřili Aldous Huxley, Bertrand Russell, G. B. Shaw, David Bohm, Rupert Sheldrake – spisovatelé, vědci, výtvarníci, hlavy států i církevní představitelé, zájemci ze všech končin světa. Tématem, k němuž se autor stále vrací, je lidská svoboda. Tím slovem však nemyslí nic, co si lze vydobýt nebo přivlastnit. Krishnamurti dokonce tvrdí, že svobody není možné dosáhnout ani vzpourou, ani zápasem, ba ani úsilím o ni. Tato vybíravá, nepodplatitelná dáma vstoupí jen tam, kde došlo k porozumění povaze naši mysli, k odmítnutí všeho, co z nás dělá lidi „z druhé ruky“. Volnost se člověku otvírá jen sebepoznáním. Jazyk, jímž autor o těchto věcech mluví, je podivuhodně prostý; není to řeč orientálního specialisty na věci mezi nebem a zemí. Krishnamurti jako by jen zval ke zvláštnímu rozhovoru mezi přáteli pociťujícími potřebu nahlédnout do povahy našeho světa – do povahy toho, co je. Svoboda nečeká někde na konci nekonečných duchovních bloudění, nýbrž je hned na počátku a všem na dosah.