Břetislav Vachala Pořadí knih

Výjimečné postavení mezi dochovanými starověkými písemnými památkami zaujímá staroegyptský lékařský papyrus pojmenovaný podle německého egyptologa Georga Eberse a označovaný jako nejkrásnější a nejdelší rukopis starověku. Dvacetimetrový papyrus, který je datován do 9. roku vlády panovníka Amenhotepa I. (1506/1505 př. n. l.), zaznamenává klasickou egyptštinou v hieratickém písmu 877 případů chirurgických, interních, močových, stomatologických, očních a kožních a popisuje i léčení popálenin nebo uštknutí jedovatými hady. Představuje tak důležitý pramen k poznání vyspělého lékařství starověkých Egypťanů, z něhož čerpaly medicíny řecká, římská, židovská, byzantská a arabská, jež vyústily v lékařství evropské. První české vydání Ebersova papyru, které zahrnuje i faksimile tohoto mistrovského kaligrafického díla, zaujme nejen egyptology, historiky vědy, lékaře a farmaceuty, ale také širší čtenářskou veřejnost.

Tento svazek navazuje na první díl Lékařství starých Egypťanů, věnovaný chirurgii, ženské a dětské medicíně. Nyní se autoři zaměřují na vnitřní lékařství. Kniha obsahuje první české překlady staroegyptských textů, jež se týkají vnitřního lékařství, a rovněž jejich podrobný lékařský komentář. Texty obsahují řadu případů zaměřených na léčení různých částí těla od hlavy přes orgány hrudníku a břicha až po končetiny. K léčbě jsou v některých případech zaznamenána jen dietní doporučení, jindy však případy obsahují návod na přípravu léčivé směsi z bylinných, živočišných i minerálních substancí. Jen v omezené míře mohou být pro studium vnitřního lékařství využity staroegyptské mumie. Autoři však do své publikace zahrnuli i poznatky nejnovějších výzkumů v této oblasti. Kniha je určena všem milovníkům starověkého Egypta a rovněž zájemcům o studium dějin medicíny.

První ze tří svazků pojednávajících o staroegyptské medicíně. Obsahuje první ucelené české překlady staroegyptských lékařských textů. Do tohoto svazku byly vybrány texty chirurgické a texty věnované gynekologii, porodnictví a pediatrii. Překlady jsou doplněny podrobnými lékařskými komentáři a obecným vyhodnocením lékařských metod egyptského starověku. Nechybějí konkrétní příklady onemocnění a úrazů odhalené při vyšetřování staroegyptských mumií a kosterních pozůstatků.

Kniha mrtvých, jejíž první český autentický překlad zde předkládáme, je vrcholným dílem staroegyptské náboženské veršované literatury. Její znalost (nebo už jen její pouhá přítomnost v hrobce) měla zesnulému umožnit bezpečný vstup do říše mrtvých a to, že si navěky uchová veškeré své pozemské a duchovní schopnosti a vlohy. Obtížná cesta do podsvětí však předpokládala důvěrnou znalost všech míst a nástrah onoho světa, příslušných bohů, strážců a dveřníků a schopnost s nimi promlouvat. Teprve s patřičnou znalostí a pozemskou bezúhonností se každý mohl podrobit posmrtnému Usirovu soudu v Síni Obou pravd, být ospravedlněn, stát se mocným mezi bohy a navěky se plavit v Reově sluneční bárce. Dokonalý věčný život se tak mohl naplnit každému člověku bez rozdílu, pokud vedl plnohodnotný život a důsledně se řídil pravdou a spravedlností.

Výpravná fotografická kniha připomíná s nostalgií činnost autora při expedicích egyptologického ústavu. Fotografie jsou volně řazeny do tří cyklů. V první části, která je věnována starému Egyptu, jsou převážně záběry z práce archeologů. Druhá část vás provede prostředím křesťanských měst, klášterů a poutních míst, která svou atmosférou často připomíná kulturu evropskou. Poslední díl knihy ukazuje dnešní islámský Egypt, honosné paláce, mešity, ale také ruiny v prostředí starých čtvrtí vytvářející jedinečné scény.

Kolektiv našich nejvýznamnějších egyptologů, kteří se už po několik desetiletí každoročně věnují archeologickým kampaním především v Abusíru, přináší ve stovkách přehledných a čtivých hesel soudobé poznání o nejrůznějších aspektech této unikátní a přes výzkumy stále tajemné egyptské civilizace.

Modulové učební texty pro studenty antropologie a 'příbuzných' oborů.

abúsír: staroegyptské královské pohřebiště. Sedmadvacátý modulový učební text pro studenty antropologie a „příbuzných oborů“ je věnován studiu archeologické lokality Abúsír – staroegyptského královského pohřebiště. Abúsír překvapivě dlouho ležel stranou zájmu egyptologů; počátky soustavného archeologického výzkumu této lokality spadají až na počátek 20. století. Egyptologové Českého (předtím Československého) egyptologického ústavu Univerzity Karlovy v Praze a Káhiře v Abúsíru pracují nepřetržitě od roku 1960 dodnes. Poslední objevy české mise v Abúsíru představují překvapivé nálezy jedinečných šachtových hrobů významných osobností z počátku perské nadvlády v Egyptě před 2500 lety.