Sylvia Brinton Perera Pořadí knih

Die Autorin Sylvia Brinton Perera beleuchtet die innere Zerrissenheit moderner, emanzipierter Frauen, die trotz ihrer Unabhängigkeit oft unglücklich sind. Sie analysiert, wie die Übernahme männlicher Erwartungen und Denkweisen zu einem Verlust des weiblichen Selbst führt. Durch zahlreiche Beispiele wird deutlich, dass viele Frauen nicht im Einklang mit ihrer weiblichen Intuition und den alten, kraftvollen weiblichen Wurzeln leben. Perera lädt dazu ein, die eigene innere Weisheit zu entdecken und die Verbindung zur Weiblichkeit neu zu beleben.

Termín "obětní beránek" označuje jednotlivce a skupiny, které jsou obviňovány z působení zla. Hledání obětních beránků znamená identifikaci osob, které lze ztotožnit se zlem, a jejich vyčlenění z komunity, což umožňuje ostatním cítit se bez viny. Psychologicky je honba za obětním beránkem formou popírání stínu, což je projekce našich neslučitelných postojů a emocí na druhé. Místo abychom tyto aspekty přijali jako součást našeho lidství, potlačujeme je a oddělujeme od vědomého já. V západní společnosti byla tato role často přisuzována Židům a dalším menšinám, stejně jako dívkám a ženám, které čelily obviňování a odmítání. Tyto skupiny nesly břímě obětního beránka, protože jejich identita nebyla společensky akceptována. Ztotožnění se s touto rolí může vést k sebenenávisti a chování motivovanému pocitem viny a hanby. Kniha zkoumá psychologický vliv obětního beránka na životy moderních mužů a žen a zahrnuje příklady z autorčiny analytické praxe. Dále se zaměřuje na archetypické vzorce v mýtech a židovsko-křesťanské tradici, čímž proniká pod povrch komplexu obětního beránka.

An in-depth study of victim psychology based on historical ritual dreams, mythology and case material. Shows that scapegoating is a way of denying one's own dark side by projecting it onto others.

Psycholožka Sylvia Brinton Perera ve své knize ukazuje, jak mohou dnes ženy znovu nalézt potlačené aspekty archetypického ženství a vydat se tak na cestu k vnitřní svobodě a celistvosti. V minulých staletích byla hravost žen uvězněna a ponížena na pouhou frivolnost, radostná žádostivost nazývána nestoudností, tok životní energie utlumen povinnostmi a poslušností. Tato devalvace ženství zplodila vykořeněné dcery maskulinně orientované společnosti, které se vášním a silám svého ženství zcela odcizily. Nyní se ale potlačená ženská energie dere na povrch a působí – kromě jiného – že se Velká bohyně do západní civilizace a kultury pomalu navrací. Vnitřní setkání s touto bohyní představuje iniciační moment nezbytný pro většinu moderních žen. Je potřeba vzdát se identity duchovní dcery patriarchálního řádu a sestoupit k duchu Velké bohyně. Podstatný díl ženské síly a citu dřímá ve vyhnanství v podsvětí již příliš dlouho a musí být konečně vynesen na světlo, aby se pravé ženství mohlo ukázat ve své plnosti.