Stanislav Komárek Knihy

Hlavním hrdinou tvorby A. Sapkowského je zaklínač Geralt z Rivie. Jako nájemný hubitel upírů, vlkodlaků a všemožných nebezpečných netvorů pochopitelně ovládá bojové a magické techniky nezbytné pro jeho zaměstnání. Nicméně není pouze chladnokrevným profesionálem a už vůbec ne jedním ze superhrdinů, jimiž se žánr fantasy jen hemží. Postupně vychází najevo, že neměl možnost si svůj osud svobodně zvolit, ale naopak je nucen draze platit za schopnosti a dovednosti nedosažitelné a vesměs též nepochopitelné běžným smrtelníkům. Proto vyvolává strach a zároveň nevraživost a odpor těch, jejichž životy vlastně chrání. Přes své pozitivní působení jsou zaklínači odsouzeni k vyhnanství na samém okraji společnosti, která sice působí vnějškově středověkým dojmem, avšak s mnoha atributy převzatými ze současnosti.

Podtitul: Druhá kniha esejů o přírodě a společnosti. - Tomu, kdo četl Sto esejů o přírodě a společnosti, není třeba autora představovat. Pro ostatní uveďme, že je biologem, daleko překračujícím rámec svého oboru. Zaujme svým vhledem do různých kultur, bohatstvím námětů, stejně jako interpretací pozorovaných jevů. O tématech vypovídají i názvy některých esejů: Anatomie nemravnosti, Po větru, Vládcové kosmu, Proces dorozumívání, Sluje zapomnění, Mimo vědomí, Jméno a číslo šelmy, Být naklonován, Quod licet Iovi, Moc, nemoc a normalita, Pravda nás osvobodí, ...

Vzdělání, humor, rýmované hádanky i interaktivní úkoly najdou děti v leporelu určeném pro nejmladší fanoušky všeho, co má kola. Jen si to představte: Kolik existuje vozidel! Auta osobní i nákladní, moderní i veterány, obytný přívěs i přepravník pro koně, jeřáb, bagr, autobus, popelářský vůz, sněžný pluh, kombajn a mnoho, mnoho dalších. Auta jedou po dálnici, závodí na rallye, stojí v zácpě i na patrovém parkovišti. Jiná vozidla pracují na poli a na stavbě nebo odklízejí sníh. Jsou velká, hlučná, složitá, rychlá, silná, někdy fascinující, jindy trochu děsivá. Nezřídka si je děti představují jako živé bytosti, které se usmívají, diví, rmoutí nebo zlobí. Děti si o nich mohou povídat a popisovat, jakou činnost autíčka vykonávají a co vyjadřují jejich výrazy. Povídání o situacích, dojmech a jejich příčinách pomáhá při rozvíjení řeči, podněcuje představivost, učí empatii a cvičí schopnost kreativního řešení problémů.

Třetí část ságy o Zaklínači. Setkáváme se opět Geraltem, který si léčí zranění utrpěna na Thaneddu v tajemném lese Brokilonu u dryád. Do příběhu vstupují nové důležité postavy, o kterých byla v dřívějších knihách jen malá či žádná zmínka. Na prvním místě je to lučištnice Milwa. Dále pak rytíř Cahir a nakonec ještě postava nejtajemnější, upír Regis…

Práce O původu druhů, nejznámější dílo významného anglického přírodovědce 19. století Charlese Darwina, představuje základní kámen moderní biologie. Právě v této práci totiž Darwin popisuje fenomén evoluce a s rozvahou argumentuje proti názoru, že všechny živé organismy byly stvořeny Bohem takové, jaké je známe dnes

Hlavním hrdinou tvorby A. Sapkowského je zaklínač Geralt z Rivie. Jako nájemný hubitel upírů, vlkodlaků a všemožných nebezpečných netvorů pochopitelně ovládá bojové a magické techniky nezbytné pro jeho zaměstnání. nicméně není pouze chladnokrevným profesionálem a už vůbec ne jedním ze superhrdinů, jimiž se žánr fantasy jen hemží. Postupně vychází najevo, že neměl možnost si svůj osud svobodně zvolit, ale naopak je nucen draze platit za schopnosti a dovednosti nedosažitelné a vesměs též nepochopitelné běžným smrtelníkům. Proto vyvolává strach a zároveň nevraživost a odpor těch, jejichž životy vlastně chrání. Přes své pozitivní působení jsou zaklínači odsouzeni k vyhnanství na samém okraji společnosti, která sice působí vnějškově středověkým dojmem, avšak s mnoha atributy převzatými ze současnosti.

Historie Českého a Polského Těšína v obrazech

Kdyby se toho dne po setmění někdo přikradl k chatrči v mokřinách a škvírou v okenici se podíval do světnice, spatřil by i v chabém osvětlení bělovousého starce soustředěně naslouchajícího popelavé dívce sedící na špalku u krbu… * Ciri se léčí z těžkých, téměř smrtelných zranění na samotě v bažinách Pereplutu a vypráví starému poustevníkovi o všem, co se událo od chvíle, kdy na Thaneddu prošla portálem ve Věži racka. Postupně vychází najevo, že jedinou možností, jak uniknout pronásledovatelům a dostat se domů, je projít mytickým portálem ve Věži vlaštovky. Věž však mohou spatřit jen Vyvolení…

Stanislav Komárek se ve svých esejích zamýšlí nad podobnostmi mezi fungováním lidské společnosti a přírodních společenstev – vykresluje nečekané paralely mezi cykličností dějin a pravidelností přírodních cyklů, mezi výskytem romantickým básníků a evolučních inovací, mezi magií a moderní vědou. Především však osvětluje způsob, jakým nazíráme svět náš vezdejší a jak do něj promítáme ustrojení vlastní duše.

Stanislav Komárek v současné době učí filozofii přírodních věd na UK. Ve svém oboru je nejen respektovaným odborníkem, ale má nevšední dar jej také popularizovat. Dokazují to mj. esejistické knihy Pitevní praktikum pro pokročilé (2000) nebo Mír s mloky (2003). V knize Leprosárium se jeho oblast zájmů dále rozšiřuje, autorův kultivovaný styl se myšlenkově tříbí i prohlubuje. Eseje různé délky i zaměření jsou sestaveny do celků a objevují se v nich rozmanitá témata: cestovatelská, politická, biologická, environmentální, psychologická, společenská atd.