Miroslav Michela Pořadí knih

Věta "řekli nám, že motor shořel a nikam se neletí" zazní na konci kapitoly někde v půlce knihy. David byl tehdy na cestě domů z pohřbu svého kamaráda Marka Pickstonea, klávesisty a kytaristy Conflict, Schwartzeneggar a dalších kapel. V Manchesteru se tehdy pro Davida symbolicky uzavřela zásadní životní etapa. Ze scény se stáhl už o párlet dříve, když v jeden moment skončil coby dramaturg a produkční Klubu 007 Strahov i manažer řady pražských kapel. Za kulturou zavřel dveře a začal se věnovat něčemu úplně jinému. David v knize líčí svoje zážitky a aktivity v rámci subkulturní scény, jedním dechem ale popisuje pohyby nálad od přelomu 80. a 90. let. Euforii z nečekaně nabyté svobody a objevování nového postupně střídalo střízlivění, často se dostavila dost nepříjemná kocovina. Na konci nejsvobodnější dekády České republiky se mohlo zdát, že všemu tomu idealismu shořel motor. Let se nekoná, prosíme, vystupte. O to příjemněji se ale čtou poslední stránky knihy, které se věnují současnosti. I vyhořelej motor může časem naskočit.

Nevšední publikaci ocení kromě odborníků z akademického prostředí i pamětníci a aktéři nezávislých scén. Autoři se zaměřují na vývoj nepřehlédnutelného fenoménu novodobé nezávislé tiskové produkce – tzv. fanzinů. V řadě subkultur a komunit fanziny plnily roli alternativních médií, pomáhaly tyto paralelní komunity vytvářet a představují jeden z mála informačních zdrojů k jejich historii. Monografie přináší pohled na fenomén fanzinů v českém a slovenském prostředí a navazuje tak na domácí výzkum samizdatu, stejně jako na práce zahraničních autorů. Kniha se orientuje na různé rozměry fanzinové produkce od osmdesátých let 20. století po současnost. Rozebírá způsoby výroby, distribuce či obsah vybraných titulů a jejich roli nejen v subkulturních prostředích. Je určena především čtenářům, kteří se zajímají o problematiku fanzinů a alternativních tiskovin, subkultur, dějiny žurnalistiky, alternativní životní styly, ale stejně tak i o nedávnou minulost.

První republika přes své poměrně krátké trvání zanechala výraznou stopu v českém i slovenském prostředí mimo jiné i díky propracovanému systému slavení. Kniha popisuje vznik a fungování československého „státního kalendáře“ a jeho recepci v mnohonárodnostním státu. Reprezentovaly ho pravidelné oslavy narozenin prezidenta, Prvního máje, bitvy u Zborova, Jana Husa, svatých Cyrila a Metoděje, svatého Václava, a především den nezávislosti 28. října. Autoři se věnovali i menšinovým svátkům — německému 4. březnu, maďarskému 15. březnu a svátku svatého Štěpána. Kniha prostřednictvím studia svátkové praxe přináší specifický pohled do života v meziválečném Československu.

Co mají společného fotbaloví fanoušci, bytové divadlo a katolické exilové periodikum? Utvářejí badatelské pole, ve kterém se musejí autoři vypořádat s otázkami poměru dané skupiny či projektu ke státní moci a s různou výpovědní hodnotou konkrétních pramenů k těmto citlivým otázkám. Kniha, jež vzešla ze soutěže pro mladé badatele a badatelky, přináší tematicky rozmanité texty o bytovém divadle, vězeňských tetováních, fotbalových fanoušcích, vztahu disentu a StB, televizní tvorbě či exilovém časopisu před listopadem 1989. Dnes už nezávislá a alternativní kultura představuje standardní téma výzkumu věd o společnosti i v českém prostředí. Projekt COURAGE, v rámci kterého vznikla i tato kniha, přichází s pojmem "kulturní opozice". Jeho prostřednictvím testuje hranice "opozičnosti" a hledá nové možnosti pro studium našich dějin druhé poloviny 20. století.