Petr Sgall Knihy

Přístupným způsobem se zde popisuje obecná čeština, tj. vlastní mateřština skoro každého Čecha z Čech, užívaná v běžném hovoru od Chodska až po Náchodsko. Jde o češtinu s tvary jako dobrej, dobrýho, vokno, bysme. Jsou probírány i otázky vzniku obecné češtiny a častého střídání jejích tvarů s tvary spisovnými; upozorňuje se na důležitost probíhajícího postupného přechodu od zákazu a nařízení k informování mluvčích o skutečném stavu v běžném hovoru i o rozdílu mezi hovorem v Čechách a na Moravě, o proběhlých změnách v kodifikaci spisovného tvarosloví a perspektivách dalšího vývoje. K textu jsou připojeny také poznámky o českém pravopisu a o uplatnění obecné češtiny v krásné literatuře i náčrt jejího slovníku.

Přínosná příručka kultury vyjadřování pro ty, kdo denně prakticky zacházejí s českým jazykem – nejen pro lingvisty či studenty lingvistiky, ale i pro autory odborných textů či novináře. Autoři populárním způsobem ukazují bohaté možnosti českého vyjadřování v rámci i za hranicemi současné kodifikace, přičemž některé jejich návrhy mohou vyvolat diskusi právě o těchto hranicích. Svůj výklad doplňují četnými příklady z odborné literatury a z Českého národního korpusu.

První monografická knižní publikace z algebraické lingvistiky, jejímž konkrétním předmětem je generativní popis české deklinace. Zahrnuje tyto kapitoly: I. Generativní popis jazyka; II. Lingvistické předpokladyněkolikastupňového generativniho systému; III. Zásobníkový generativní systém;IV. Ke generativnímu popisu češtiny. Knihu doplňuje algoritmus syntézy české deklinace pro strojový překlad. Práce, ve které je spojeno několikrozdílných matematických prostředků k popisu jazykového systému.

Práce představuje první pokus postavit aktuální členění věty v češtině na pevný, exaktní základ. Zabývá se ohniskem a kontextovým zapojením, systémovým uspořádáním a výpovědní dynamičností, místem aktuálního členění vteoretickémpopisu jazyka a porovnáním aktuálního členění v češtině a angličtině.

Přístupně psaná publikace, určená jak neškoleným čtenářům, tak i lingvistům a matematikům, neobsáhla všechnu problematiku. Soustřeďuje se na nejaktuálnější úkoly, na charakter a postavení současné jazykovědy, aplikaci strojové techniky a matematické metody v lingvistice, její kvantitativní stránku a na perspektivy mechanizace a automatizace.

Profesor PhDr. Petr Sgall, DrSc. je uznávanou osobností v oboru lingvistiky a bohemistiky, známou jako zakladatel „Sgallovy školy“. Málokdo však zná jeho životní příběh, neboť sám se jeví jako uzavřený a do vědy zahleděný. Tento svazek přináší jiný pohled na jeho osobnost skrze jeho vlastní vzpomínky. Tyto vzpomínky začínají téměř idylickým dětstvím, ovlivněným intelektuálním působením jeho otce, a přecházejí k traumatizujícím zážitkům z druhé světové války. Sgall v úvodu uvádí, že prožil různé, často hrůzné doby, a sdílí, jak se s těmito obdobími vyrovnával jako jejich oběť i subjekt. Tato výpověď osloví nejen ty, kteří Petra Sgalla znají osobně, ale i zájemce o historii od 30. let minulého století a o osobní pozadí lingvistického vývoje. Kromě rozhovoru s Marií Jiráskovou, doplněného dokumenty a fotografiemi, obsahuje svazek také dvě dříve otištěné stati, které rozšiřují obraz jeho osobního prožívání a vědeckých názorů. Důkazem, že Sgall není jen suchým vědcem, ale umí spojit vědecké bádání s vtipem, je stať o lingvistice a zákonu schválnosti.