Petr Sgall Pořadí knih (chronologicky)

Profesor PhDr. Petr Sgall, DrSc. je uznávanou osobností v oboru lingvistiky a bohemistiky, známou jako zakladatel „Sgallovy školy“. Málokdo však zná jeho životní příběh, neboť sám se jeví jako uzavřený a do vědy zahleděný. Tento svazek přináší jiný pohled na jeho osobnost skrze jeho vlastní vzpomínky. Tyto vzpomínky začínají téměř idylickým dětstvím, ovlivněným intelektuálním působením jeho otce, a přecházejí k traumatizujícím zážitkům z druhé světové války. Sgall v úvodu uvádí, že prožil různé, často hrůzné doby, a sdílí, jak se s těmito obdobími vyrovnával jako jejich oběť i subjekt. Tato výpověď osloví nejen ty, kteří Petra Sgalla znají osobně, ale i zájemce o historii od 30. let minulého století a o osobní pozadí lingvistického vývoje. Kromě rozhovoru s Marií Jiráskovou, doplněného dokumenty a fotografiemi, obsahuje svazek také dvě dříve otištěné stati, které rozšiřují obraz jeho osobního prožívání a vědeckých názorů. Důkazem, že Sgall není jen suchým vědcem, ale umí spojit vědecké bádání s vtipem, je stať o lingvistice a zákonu schválnosti.

This exceptional book of selected essays by the leading Czech linguist and member of the Prague Linguistic Circle contains 26 essays in English and 4 in German. It presents the wide scope of Sgall's interest and in six parts introduces the main spheres of author's interest. The first part of the book deals with general and theoretical questions, the second contains Sgall's contribution to syntax, the third covers the functional sentence perspective, the fourth sentences and discourse, the fifth language typology, and the last part covers speech and writing.

Přínosná příručka kultury vyjadřování pro ty, kdo denně prakticky zacházejí s českým jazykem – nejen pro lingvisty či studenty lingvistiky, ale i pro autory odborných textů či novináře. Autoři populárním způsobem ukazují bohaté možnosti českého vyjadřování v rámci i za hranicemi současné kodifikace, přičemž některé jejich návrhy mohou vyvolat diskusi právě o těchto hranicích. Svůj výklad doplňují četnými příklady z odborné literatury a z Českého národního korpusu.

Přístupným způsobem se zde popisuje obecná čeština, tj. vlastní mateřština skoro každého Čecha z Čech, užívaná v běžném hovoru od Chodska až po Náchodsko. Jde o češtinu s tvary jako dobrej, dobrýho, vokno, bysme. Jsou probírány i otázky vzniku obecné češtiny a častého střídání jejích tvarů s tvary spisovnými; upozorňuje se na důležitost probíhajícího postupného přechodu od zákazu a nařízení k informování mluvčích o skutečném stavu v běžném hovoru i o rozdílu mezi hovorem v Čechách a na Moravě, o proběhlých změnách v kodifikaci spisovného tvarosloví a perspektivách dalšího vývoje. K textu jsou připojeny také poznámky o českém pravopisu a o uplatnění obecné češtiny v krásné literatuře i náčrt jejího slovníku.

Práce představuje první pokus postavit aktuální členění věty v češtině na pevný, exaktní základ. Zabývá se ohniskem a kontextovým zapojením, systémovým uspořádáním a výpovědní dynamičností, místem aktuálního členění vteoretickémpopisu jazyka a porovnáním aktuálního členění v češtině a angličtině.

První monografická knižní publikace z algebraické lingvistiky, jejímž konkrétním předmětem je generativní popis české deklinace. Zahrnuje tyto kapitoly: I. Generativní popis jazyka; II. Lingvistické předpokladyněkolikastupňového generativniho systému; III. Zásobníkový generativní systém;IV. Ke generativnímu popisu češtiny. Knihu doplňuje algoritmus syntézy české deklinace pro strojový překlad. Práce, ve které je spojeno několikrozdílných matematických prostředků k popisu jazykového systému.