Rudolf Sloboda Pořadí knih

Das Buch erfasst die kirchenpolitische, soziokulturelle und institutionelle Geschichte der Budweiser Prälatur in den Jahren 1851-1907. Es stellt den ersten Versuch einer modernen Synthese der Budweiser Diözesangeschichte in der Zeit der vielseitigen Entwicklung der sich emanzipierenden tschechischen Gesellschaft im Rahmen der Habsburgermonarchie. Die Autoren des Buches stellen die kirchenpolitische, soziokulturelle und institutionelle Geschichte der Budweiser Prälatur in den Jahren 1851-1907 dar. Dieser thematischen Ausrichtung und dem gewählten Zeitrahmen entspricht auch die Struktur dem Buch. Die Darstellung fügt sich organisch in den breiteren Rahmen der Veränderungen in der bischöflichen Residenzstadt und der Region Südböhmen sowie in den politischen und kulturellen Kontext Böhmens und Mitteleuropas ein. In den folgenden Passagen die Autoren beschäftigen sich mit der Entwicklung der Diözese, mit der Arbeit ihrer Verwaltungsorgane sowie den Änderungen im Vikariats- und Pfarrnetz. Gebührenden Platz räumen die Autoren der Erneuerung des Ordenslebens und der Rolle der Kirche im Schulwesen in Südböhmen ein. Inhaltsverzeichnis Die katholische Kirche - Konkordat - die katholische Moderne - der Entstaatlichung der Religion - Säkularisierung - Antiklerikalismus - Südböhmen - Diözese Budweis - Bischöfe - Diözesanklerus - Renaissance des Ordenslebens - Erziehung und Ausbildung der Geistlichen - Kirche und Schulwesen

Hrdinom útleho románu či novely z roku 1969 je mladý muž, statočne sa spovedajúci zo svojho životného pocitu, zo vzťahu k priateľom a najmä ženám. Nevyrovnaný starý mládenec v príbehu uniká pred spoločnosťou a jej problémami bez toho, aby sa jej usiloval porozumieť. Sloboda prelína vo svojich textoch vysoké a nízke, existenčné otázky splývajú v jeho tvorbe s existenciálnymi problémami; telesné motívy sa prelínajú s reflexiami; mystifikácia sa spája s autobiografickosťou.

Filmová dráma o láske a smrti Balada o láske a smrti. Príbeh podľa skutočnej udalosti. Poviedku Rudolfa Slobodu Orestea uverejnenú v literárnom týždenníku Kultúrny život v roku 1967 si všimol režisér Štefan Uher a navrhol Albertovi Marenčinovi napísať literárny scenár. Scenár bol schválený, súhlasil s ním aj Rudolf Sloboda, ale sa nerealizoval a skončil v trezore. Jeho autor v politických previerkach neprešiel a v roku 1972 musel zo Slovenského filmu odísť a dvadsať rokov nesmel publikovať.

Kniha navazuje na řadu autorů – především historiků a teologů, kteří se tématem prvního vatikánského koncilu v různých souvislostech zabývali a zabývají již téměř půldruhého století. Jejím záměrem je spojit velké téma všeobecného církevního koncilu s lokálními dějinami, respektive s děním v Českých Budějovicích v době příprav, trvání a krátce po přerušení sněmu. Pohybuje se tedy ve dvou kontextech: prvním je světová událost koncilu, druhým krajské a zároveň biskupské sídelní město. Tím, co tyto dva kontexty propojuje, je jednak osobnost českobudějovického biskupa a zároveň osobního účastníka koncilu Jana Valeriána Jirsíka stojícího názorově na straně sněmovní menšiny, a dále reflexe koncilního dění v místním dobovém tisku. Jak Jirsíka s jeho tehdy vydávanými pastýřskými listy, tak i dobový tisk reprezentovaný pravidelně vycházejícími českobudějovickými českými i německými novinami, lze označit za tvůrce veřejného mínění, díky nimž se informace o významu koncilu a koncilním dění dostávaly do povědomí tehdejších obyvatel města, žijících ve specifické nábožensko-společensko-kulturní situaci poznamenané především národnostními, ale také mezi-konfesními spory. Právě díky novinám je možné sledovat také dopad kontroverzí spojených s vyhlášením dogmat o papežské neomylnosti a papežském primátu v převážně katolickém městě. (první vatikánský koncil, Jan Valerián Jirsík a České Budějovice v letech 1869-1870)

Der erste Bischof von Budweis, Johann Prokop Schaffgotsch (1748-1813), ist zweifellos eine große Gestalt der Geschichte Südböhmens. Ziel dieses Werkes ist es, dem Leser eine tiefergehende und systematischere Darstellung von Schaffgotschs Leben, vor allem der Zeit seines Episkopats, vorzulegen. Die Studie erfasst auch die Dynamik des Wirkens dieses Mannes als Geistlicher im kirchenpolitischen System des Josephinismus und stellt seine religiösen bzw. religionsphilosophischen Ansichten dar. Sie umreißt außerdem seinen geistlichen Horizont und geht auf wichtige Ereignisse aus dem ersten Vierteljahrhundert des Bestehens der Diözese Budweis ein, die mit der Tätigkeit dieses Bischofs verbunden sind.

Obsiahly výber z tvorby prozaika Rudolfa Slobodu. Je rozdelený na 4 časti: Prózy, Eseje, Rozhovory a Kritika o autorovi. V prózach sa nachádza text troch kníh: Narcis, Uhorský rok a Pamäti, doplnené poviedkou Armagedon na Grbe. Obsah dotvára dvanásť esejí, tri rozhovory a literárnokritické články od autorov ako Peter Zajac, Milan Hamada, Valér Mikula či Milan Šútovec. Súčasťou knihy je aj kalendárium života a tvorby Rudolfa Slobodu. Výber zostavila a doslov napísala literárna vedkyňa Zora Prušková.

Kniha je súhrnom krátkych esejistických postrehov, zamyslení, úvah, kritík a pochvál mnohých prečítaných kníh pôvodnej slovenskej aj prekladovej literatúry. Tieto poznámky "akoby na okraj prečítaného" približujú Slobodov priamočiary a autentický spôsob myslenia a poukazujú na tri hlavné zdroje spisovateľovho záujmu: filozofiu, náboženské myslenie a beletriu

Rudolf Sloboda písal esejistiku a úvahy viac-menej na okraj prozaickej tvorby, popri románoch, poviedkach či filmových scenároch. V týchto textoch sa potreboval vyjadriť k závažným spoločenským či existenciálnym otázkam – jednoznačne sa v nich predstavuje ako ironik a sarkastický komentátor diania v kultúre a politike.

Tretí zväzok zobraných poviedok Rudolfa Slobodu z obdobia rokov 1986 až 1995.