Marieke van Laake Knihy

Ve druhém dílu tetralogie italské autorky Eleny Ferrante je přesvědčivě zachyceno období mládí Eleny a Lily a jejich objevování sexuality. Tento proces se odehrává v historickém kontextu šedesátých let, kdy se Itálie probouzí po letech fašismu a války. Země zažívá hospodářský rozvoj a iluze blahobytu, ale také sexuální revoluci a sociální nepokoje. Příběh se soustředí na výzvy, jimž čelí "geniální" dívky toužící po lásce v patriarchálním světě neapolských mužů, pro které milovat znamená vlastnit. Elena a Lila prožívají horké léto na Ischii, které přináší vášeň a bolest, s nimiž se vyrovnávají prostřednictvím psaní. Psaní se stává jejich terapií a způsobem, jak hledat řád v chaosu. Tento příběh o ženském přátelství a sebereflexi zaujme čtenáře svou hloubkou a intenzitou, odhaluje složitosti vztahů a touhy, které formují životy obou hrdinek.

Po zlatých šedesátých letech přišla jako drsné procitnutí ze snu „olověná“ léta sedmdesátá, kdy se v Itálii přihlásí o slovo pravicový i levicový extremismus. Tato doba se podepisuje i na osudech Eleny a Lily, nyní už dospělých žen. Opět se objevuje leitmotiv vzájemného ovlivňování osudů obou protagonistek. Předmětem jejich soupeření už není „genialita“, ale muž. Elena a Lila se na dlouho ztratí jedna druhé z očí a stanou se jen „střípky hlasů“ při občasných telefonních rozhovorech. Za příběhem jejich přátelství se ale dále otáčí kaleidoskop životů obyvatel jejich čtvrti, propletenec lásek, křivd, nevraživosti, žárlivosti, věrnosti i zrady.

Román Geniální přítelkyně je prvním dílem tetralogie, která okouzlila čtenáře po celém světě a získala pozornost literární kritiky. Děj se odehrává v padesátých letech v neapolské čtvrti Luzzatti, kde začíná příběh ženského přátelství. Hlavní vypravěčkou je Elena, která jako stará žena vzpomíná na svůj život, ovlivněný silnou osobností Lily. Obě postavy se vnímají jako geniální přítelkyně, přičemž jejich vztah je komplikovaný snahou obstát v mužském světě, jehož konvenční hranice jsou pro ně svazující. Román představuje nejen Elenu a Lilu, ale i mikrokosmos neapolské čtvrti, propletený konvencemi a vášněmi, jejichž kořeny sahají až do doby fašismu a druhé světové války. Vypravěčka nás provede vývojem italské společnosti od poválečné chudoby po ekonomický zázrak šedesátých let a přiblíží ideologické spory mezi komunisty a camorristy. Ústředním tématem zůstává přátelství odlišných hrdinek, zobrazené s nemilosrdnou otevřeností jako systém „spojených nádob“, bolestné zrcadlení, celoživotní soupeření a pevné pouto, které často škrtí.

Nel 1936 i falangisti fucilano Garcìa Lorca, Gide torna dal suo viaggio in Unione Sovietica, Hitler e Mussolini stabiliscono l'Asse Roma-Berlino, Céline consegna all'editore Denoël un rovente libello intitolato Mea culpa, a Milano muore la madre di Carlo Emilio Gadda. E anche la Parigi geometrica di Haussmann sembra pronta ad arrendersi a un destino di catastrofe. Solo i passages, in questo romanzo fantastico di Michele Mari, rimescolano i tempi storici facendo incontrare i vivi e i morti in un sottomondo onirico carico di reminiscenze e di premonizioni. Ci sono luoghi e tempi, nella Storia, in cui tutto si sfiora: il gioco doloroso e affascinante di questo libro è fermarsi sul crocevia, e provare a dar vita alle parole mai dette, alle più insospettabili affinità. Far dialogare il nano di Auto da fé con Louis Renault, la bambola di Alma Mahler amata da Kokoschka con gli scrittori morti suicidi, Lindbergh con il dottor Caligari, la nascita della modernità con il demone che la divora...

Při zběžném pohledu by se zdálo, že Sándor Márai v románu Judita rozehrává konvenční manželský trojúhelník. Když se ale začteme, ukáže se, že v tomto příběhu nejde o klasickou nevěru ani o žádnou třetí, neviditelnou a osudovou postavu v pozadí. Ze svědectví o manželském životě a vzájemném vztahu protagonistů vyplývá jiné, mnohem hlubší drama. Oba vyprávějí stejný příběh, ve kterém jako by hlavním zdrojem nesnází byla odlišnost ženského a mužského pohledu či nepatrné rozdíly hodnot a instinktů, které si každý z nich přináší ze svého prostředí. Ve skutečnosti však ona i on usilují o to, aby jim jejich protějšek bezvýhradně porozuměl.Ve vzrušujícím, hluboce psychologickém dramatu na hraně thrilleru, plném jemných rozporů a překvapivých paralel, vyjádřil Márai nadčasové porozumění lásce i vášni a mistrovsky v detailu rozehrál stěží uchopitelné nuance a vystihl nepřekročitelné hranice ve vztazích mezi lidmi. Hranice, které nakonec vypovídají o konečném smyslu života.

In deze roman komen drie mensen aan het woord die zwaar door het leven zijn getekend. Zij blikken terug op de cruciale gebeurtenissen in hun bestaan. Zij worstelen met liefde die omslaat in haat, met destructieve gevoelens en angst, en met de vraag of hemel en hel bestaan. Hun ervaringen laten zien hoe duister het leven kan zijn, maar ook hoe die donkere kant uitzicht biedt op iets nieuws en hoe het geloof in de liefde de mens in staat stelt boven zijn beperkingen uit te groeien. Susanna Tamaro bezit de gave om aangrijpende gebeurtenissen zuiver en beknopt weer te geven. Haar kristalheldere stijl maakt van Antwoord mij een dwingende roman over lijden en verlossing, die direct doordringt tot het hart van de lezer.