Monica Capuani Pořadí knih (chronologicky)

Il conte Neville, aristocratico belga decaduto, è costretto a vendere il suo magnifico castello nelle Ardenne. Prima di uscire di scena, per celebrare l’onore della famiglia, decide di organizzare una lussuosissima festa di addio. Ma nei giorni che precedono l’evento Sérieuse, la sua figlia più giovane, fugge di casa e si nasconde nella foresta. A trovarla è una misteriosa chiaroveggente e sarà costei, dopo aver avvertito il conte del ritrovamento della ragazza, a fargli una spaventosa profezia: “Durante il ricevimento, lei ucciderà un invitato.” Il conte Neville, ossessionato da queste parole, dovrà trovare un modo per sfuggire al suo tragico destino. Riprendendo Oscar Wilde e la tragedia greca Amélie Nothomb gioca con la letteratura e con l’intelligenza dei lettori, fornendo come al solito una sua personale versione dei miti.

«Stavo studiando il Secondo concerto di Brahms... una musica tempestosa. Brahms l’aveva composta perché travalicasse le capacità di una donna, e a volte avevo l'impressione di una lotta spietata tra me e il pianoforte...» Dopo una prova difficile, la pianista Hélène Grimaud entra in un negozio di antiquariato e scopre una chiave, uno specchio di Lewis Carroll e un manoscritto di Karl Würth, pseudonimo di Brahms. Questo manoscritto narra un viaggio a Rügen, un'isola nordica avvolta in un silenzio inquietante, che affascina l'autore. Hélène percepisce similitudini tra il viaggio di Brahms, il suo incontro con un lupo e la sua ricerca sul destino ecologico del mondo, che l'ha portata a creare un rifugio per lupi a Salem, NY. Colpita dalle coincidenze «fatali», decide di tornare ai suoi lupi a Salem, una città con legami storici alla stregoneria, simile a Rügen. La narrazione semplice e avvincente dell'autrice esplora la ricerca «del Paradiso e dei suoi suoni», coinvolgendo il lettore in un'atmosfera magica di coincidenze che potrebbero non essere tali, ma un filo rosso che guida l'autrice nel suo viaggio, lontano dalla vita quotidiana, come spesso accade agli artisti.

Jedna z nejznámějších současných francouzsky píšících spisovatelek, která sama vyrůstala jako dcera belgického diplomata v Japonsku, se nyní v milostném příběhu inspirovaném vlastním životem vrací do země svého dětství a popisuje zrod lásky mezi jednadvacetiletou učitelkou francouzštiny a jejím dvacetiletým japonským žákem. Dobře zná tamější prostředí a dokáže ho také přiblížit čtenářům. Román byl nominován na několik cen a autorka za něj získala cenu francouzských novinářů Prix de Flore.

Význačná belgická spisovatelka zasazuje děj tohoto románu do otřesné televizní reality-show simulující podmínky koncentračního tábora. V kulisách příběhu jedné z obětí, mladé dívky známé pod pořadovým číslem CKZ 114, která vzbuzuje až obsedantní touhu v dozorkyni Zdeně, se Nothombová zamýšlí nad skutečnými významy hodnot, jako je identita, morální čistota, zásadovost. Kontroverzní román vzbudil mezi francouzskou odbornou i laickou veřejností bouřlivou polemiku.

V pořadí již čtvrtý česky vycházející román jedné z nejvýznamnějších současných francouzsky píšících autorek. Průbojná, obletovaná a všemi obdivovaná Krista se na fakultě začne přátelit s nenápadnou a osamocenou Blankou, která je zpočátku na vrcholu blaha. Drama začíná v okamžiku, kdy se Krista začne zmocňovat světa Blanche, až ji z něj úplně vytlačí. Antikrista je dalším mistrovským průnikem Nothombové do psychologie jejích dospívajícíh postav.

Francouzská umělecká kritička vypráví o svém životě, skládajícím se v převážné míře ze sexuálních radovánek. Velice otevřená intimní zpověď - natolik otevřená, že po pár stránkách začne nepřetržitý proud milenců v autorčině posteli působit poněkud únavným a křečovitým dojmem. Ačkoliv se nás vydavatel snaží na záložce přesvědčit, že "z knihy prýští šťavnatá atmosféra" a že "syrová otevřenost nám vyrazí dech", realita je o poznání chudší. Rádobyšokující informace o počtu účastníků skupinového sexu mohou v dnešní době otevřené pornografie bohužel přivést v úžas snad jen návštěvníka z jiné planety a usilovnost, s jakou se nám autorka snaží dokázat své absolutní pohrdání měšťáckou morálkou by asi působila směšně už v časech pařížské bohémy. Navíc mechanický styl, který převažuje jak v líčených sexuálních praktikách, tak ve vypravěčském jazyce, zbavuje zde erotiku veškerého tajemna, napětí a vzrušení, takže knihu lze doporučit zejména těm, kteří si chtějí sex na nějakou dobu zcela znechutit. Stoprocentně zde platí, že méně bývá někdy více.