Dans cette autobiographie intellectuelle, l'auteur de Vendredi ou Les limbes du Pacifique, du Roi des Aulnes, des Météores, du Coq de bruyère, s'explique sur ses livres. Passant de l'anecdote à la métaphysique, et de la chronique à l'esthétique littéraire, il cherche à approcher le secret de la création.L'ouvrage qu'il faut avoir lu pour mieux comprendre l'écrivain et son œuvre.
Může být tisíc stran téměř jednolitého textu plného historických fakt strhujícím čtením? Ano – francouzsky psaný román od Jonathana Littella je důkazem. Vyprávění nacisty a důstojníka SS Maximiliena Aueho, syna Němce a Francouzky, nás provede různými dějišti druhé světové války. Text je koncipován jako Aueho fiktivní memoáry sepsané dlouho po válce; Aue se neobhajuje, ale snaží se vysvětlit, jak funguje jedno malé kolečko v příšerné smrtící mašinérii. Jako administrativní síla se podílí na likvidaci židovského obyvatelstva na Ukrajině a Kavkaze, zažívá holocaust od amatérských začátků po „průmyslové“ období plynových komor. Vzpomínky nás zavedou do válečného Berlína a do hřbitovního inferna obklíčeného Stalingradu. Text, psaný suchopárným stylem, vyzařuje dojem neutuchajícího hnusu; román se valí jako temná řeka, pod jejíž hladinou víří páchnoucí freudovské bahno. Aue se prezentuje jako útlocitný intelektuál, jehož osobní příběh se prolíná s historickými událostmi. Působí jako psychopat, který koná zlo téměř se slzami v očích, s vědomím historické nevyhnutelnosti. Littell za tento monumentální exkurz do duše mezi válečnými zločinci získal Velkou cenu Francouzské akademie a Goncourtovu cenu.
"The Spirit of Laws, first published in 1750, is a detailed treatise on the structures and theory of government by French political philosopher Baron de Montesquieu. Unlike his well-loved Persian Letters, The Spirit of Laws scandalized the French-it was even banned by the Roman Catholic Church. The fact that it is hardly dated to modern readers is a testament to how revolutionary it must have seemed 250 years ago. Among its comparisons of different forms of governments, such as monarchies, despotic regimes, and republics, is the now-famous section on Montesquieu's concept of the separation of powers, dividing the ruling body into legislative, executive, and judicial branches. Also included is the author's thinking on slavery, religion in government, families and censuses, the influence of climate on politics and culture, and the making of laws. A powerful influence on the framers of the U.S. Constitution, this classic work will appeal to history buffs and anyone interested in the roots of modern political theory and government."-- Back cover
Književna gozba iz pera osebujnog francuskog prozaika. Što učiniti kad se ljubav nasuče na mulj svakodnevnoga života, kada si ljubavnici više nemaju što reći? Nadege i Yves, junaci okvirne pripovijetke u ovoj zbirci, odlučuju ceremonijalno okončati brak: pozvat će sve svoje prijatelje na večeru i u ponoć najkraće noći u godini objaviti da se rastaju “jer se više ne razumiju, a nakon njihovih razgovora uvijek slijedi neugodna tišina”. Gosti su cijele noći pristizali na gozbu s plodovima mora. Ne zna se tko je ispričao prvu priču, ali mnoge su uslijedile, a kad su u zoru ispratili i posljednjega gosta, Nadege i Yves uviđaju da su zaboravili obznaniti svoj rastanak. A on se više nije činio neizbježnim pošto su tim šutljivim ljubavnicima prijatelji izgradili kuću od riječi u kojoj će moći dalje živjeti. Može li književnost biti lijekom ljubavnicima u nevolji? Priče koje su sačuvale ljubav Yvesa i Nadege, iz pera ponajboljeg suvremenoga francuskog pripovjedača, nalaze se u ovoj knjizi.
Fanny, achttien jaar, wil hartstochtelijk door haar ‘lieve familie’ geaccepteerd worden. Maar iets in haar uiterlijk, het gevolg van de verbintenis tussen haar moeder en een vreemde vader, stoot de familie af. Ze onderneemt een reis om tante Leda te gaan zoeken: die zou het altijd voor haar moeder opgenomen hebben in de familie. Tijdens die reis ontmoet ze veel mensen, die beschreven worden op een indringende wijze waardoor er niet veel meer overblijft van hun zogenaamde eerlijkheid. (tekst Biblion. JM)
In a city in secession, land tourists of all nationalities seek their fortune by exploiting the mineral wealth of the country. They mine during the day in and, as soon as night falls, they abandon themselves in Tram 83, the city's only nightclub. Lucien, a writer, fleeing censorship, finds refuge there with his friend, Requiem, a thief. Tram 83 plunges the reader into the atmosphere of a gold rush as cynical as it is comic and colourfully exotic. It's an observation of human relationships in a world that has become a global village.
Román Tři mocné ženy vypráví o silném vzdoru hrdinek a o jejich snaze uchovat si důstojnost v patriarchální společnosti. Úspěšná advokátka Norah nachází dostatek sil, aby se postavila původci rodinného neštěstí a tak dokázala, že ženská hrdost se nedá snadno pokořit. Bývalý středoškolský profesor Rudy žije v nešťastném vztahu s manželkou Fantou, s níž musel před lety prchnout z její vlasti, čímž ji připravil o možnost pokračovat v úspěšné kariéře. Mladá a bezdětná vdova Khady je zavržena rodinou svého manžela a donucena vydat se na cestu do Francie. Co všechno nás spojuje a co nás rozděluje? Jak pevně nás kořeny, zapuštěné přes půl zeměkoule, drží v jedné kultuře, ačkoliv jsme vyrostli a žijeme v kultuře odlišné? Je možné sám sebe i s kořeny vyrvat a bez úhony žít jinde a jinak?
Autobiografie van de Spaanse cineast.
Philippe Ariès is een van de grote geschiedschrijvers van de beleving van dood en vergankelijkheid. In 'Het beeld van de dood' heeft hij met superieure hand zijn studies op dit terrein samengevat, in woord én beeld. Hij roept de wisselende belevingen van onze verhouding met de dood op aan de hand van de beeldende kunst: de grafkunst in de kerken tot in de achttiende eeuw, de religieuze en profane schilderkunst en grafiek, de kerkhofkunst van de negentiende eeuw. De beeldende kunst is de meest rechtstreekse uitdrukking van hoop en vrees, van verwachting en wanhoop, van het niets of van het voortleven dat op de dood volgt, van aanvaarding en ontroostbaarheid. De schone slapers van de Middeleeuwen, de kadavers en skeletten vanaf de vijftiende eeuw, de Vanitas-pedagogiek van de Renaissance en Barok, de schilderingen van hel, hemel en vagevuur, de barokke praalgraven, de familietaferelen en de liefdesdood van de Romantiek: ze markeren de scherpe wendingen in onze sensibiliteit voor leven, dood en voortleven.
Hedendaagse Marokkaanse variant op het Duizend-en-een-nacht-verhaal, waarin een jonge vertelster erotiek en maatschappijkritiek verstrengelt.
