Marianne Molenaar Knihy

Píše se rok 1988 a devatenáctiletý Karl Ove přijíždí po prázdninovém putování Evropou s velkým očekáváním do deštivého Bergenu. Je jedním z hrstky studentů přijatých na Akademii tvůrčího psaní a zdá se, že tedy i krůček od svého snu stát se spisovatelem. Záhy ovšem zjišťuje, že realita vůbec neodpovídá jeho představám, ani pokud jde o bouřlivý život ve „velkoměstě“, ani pokud jde o studium a start literární kariéry. Atmosféru univerzitního města, vlastní pocity společenské vyloučenosti, alkoholické excesy, sexuální zkušenosti, partnerské vztahy a soužití, každodenní rutinu studia i zaměstnání, to vše autor nahlíží očima devatenáctiletého mladíka nanejvýš autenticky, upřímně a s nemilosrdnou otevřeností.

Román Mystérie patří k nejzávažnějším dílům rané autorovy tvorby. Hlavní postava, Nagel, šarlatán a podivín, se jednoho dne vynoří v norském maloměstě, spáchá tu množství výstředností a nepatřičností a vzápětí opět zmizí. Vylíčení jeho myšlenek a nápadů je rafinované a virtuózní, je to doslova džungle zjemnělého duševního života. Nagel je typickým hamsunovským hrdinou, oním „cizincem v životě“ a „poutníkem na konci cesty“, střídajícím své nadzemské vytržení s pozemským rozhořčením nad trapnou skutečností.

Román mladé norské spisovatelky nastiňuje v průběhu jediného dne a noci nenaplněný, až tragický vztah matky a syna (kteří spolu nepromluví více než pár nahodilých slov). Dokonale propracovanou kompozicí, jazykovou obratností a neustále se střídající vypravěčskou perspektivou stupňuje autorka napětí, s nímž čtenář očekává vývoj děje a rozuzlení.

Román Topoly berlínské začíná jednoho teplého letního dne, těsně po válce, kdy se spolu potají setkávají dva milenci ze statku Neshov nedaleko Trondheimu. Po romantickém úvodu se ovšem čtenář ocitá v drsné realitě a seznamuje se postupně se třemi bratry Neshovovými. S Margidem, který žije v Trondheimu jako osamělý starý mládenec a provozuje pohřební službu, s nejstarším Torem, jenž se spolu se svou matkou stará o statek Neshov a věnuje se chovu prasat, a s benjamínkem Erlendem, který kvůli své homosexuální orientaci Norsko i rodinu před mnoha lety opustil a žije se svým dánským přítelem v Kodani. Všichni tři bratři a Torova dcera Torunn se těsně před Vánoci setkávají u smrtelného lože své matky stižené mrtvicí. Mnozí aktéři se vidí po mnoha letech, někteří dokonce prvně. Když matka nakonec zemře, objeví se statek najednou ve zcela jiném světle a vynoří se fakta, o nichž ostatní neměli ani tušení a k nimž musí zaujmout stanovisko. Román líčí vynikajícím způsobem složité rodinné vztahy a popisuje snahu zbavit se svých kořenů, které ovšem vězí v zemi hlouběji, než by si kdo pomyslel.

Das furiose Finale der erfolgreichsten Trilogie aus Norwegen. Das Schwerste im Leben? Eine Entscheidung treffen. Nachdem die junge Torunn ihren Vater Tor tot im Schweinestall gefunden hat, plagen sie schreckliche Schuldgefühle. Denn Tors Selbstmord war ein heftiger Streit vorausgegangen, bei dem sich Torunn geweigert hatte zu versprechen, später einmal Hof Byneset zu übernehmen. Wie konnte ihr Vater das nur von ihr einfordern? Sie hatte ihn doch erst vor kurzem kennengelernt und lebte eigentlich in Oslo. Torunns Onkel bekommen gar nicht mit, wie es ihr geht: Erlend und sein Lebensgefährte Krumme sind voll und ganz von ihrem bevorstehenden Familienglück eingenommen - die Schwangerschaft ihrer beiden lesbischen Freundinnen ist geglückt. Und Margido, der eigenwillige Bestattungsunternehmer, der alles für seinen Beruf tun würde, schwebt auf Wolke sieben. Er profitiert von der Hitzewelle die schwer auf dem Land lastet und alte Menschen in Scharen sterben lässt. Zwischen all diesen Ereignissen und den Selbstvorwürfen, die Torunn quälen, distanziert sie sich immer mehr von ihrer Familie und dem Hof. Sie muss endlich eine Entscheidung treffen - eine Entscheidung, die nicht nur ihr Leben, sondern das Leben aller Familienmitglieder verändert.