Marianne Molenaar Knihy

Píše se rok 1988 a devatenáctiletý Karl Ove přijíždí po prázdninovém putování Evropou s velkým očekáváním do deštivého Bergenu. Je jedním z hrstky studentů přijatých na Akademii tvůrčího psaní a zdá se, že tedy i krůček od svého snu stát se spisovatelem. Záhy ovšem zjišťuje, že realita vůbec neodpovídá jeho představám, ani pokud jde o bouřlivý život ve „velkoměstě“, ani pokud jde o studium a start literární kariéry. Atmosféru univerzitního města, vlastní pocity společenské vyloučenosti, alkoholické excesy, sexuální zkušenosti, partnerské vztahy a soužití, každodenní rutinu studia i zaměstnání, to vše autor nahlíží očima devatenáctiletého mladíka nanejvýš autenticky, upřímně a s nemilosrdnou otevřeností.

In this utterly remarkable novel Karl Ove Knausgaard writes with painful honesty about his childhood and teenage years, his infatuation with rock music, his relationship with his loving yet almost invisible mother and his distant and unpredictable father, and his bewilderment and grief on his father's death. When Karl Ove becomes a father himself, he must balance the demands of caring for a young family with his determination to write great literature. In "A Death in the Family" Knausgaard has created a universal story of the struggles, great and small, that we all face in our lives. This title is a profoundly serious, gripping and hugely readable work written as if the author's very life were at stake.

Moskwa, 1995 rok. Pierwsza wojna czeczeńska. Pierwszy dziennikarski wyjazd dwudziestoczteroletniej Norweżki, Asne Seierstad. Media są wciąż jeszcze niezależne, dlatego można w nich zobaczyć m.in. wstrząsającą relację z nieudanego szturmu Rosjan na Grozny. Asne czuje, że musi to zobaczyć na własne oczy. Rosyjskim transportem wojskowym dostaje się na front. Rozmawia z Rosjanami i Czeczenami; w poszukiwaniu informacji dociera nawet do samego prezydenta, Dżochara Dudajewa. Jej zauroczenie rosyjską kulturą mija niemal bez śladu. Ale w tej wojnie obowiązują jeszcze jakieś zasady; wiadomo, kto walczy o wolność, a kto jest okupantem. Grozny, 2006 rok. Drugi raz Asne Seierstad leci do Czeczenii. Druga wojna toczy się głównie między marionetkowymi władcami kraju, Czeczenami posłusznymi Rosjanom, a całą resztą Czeczenów. Prawdziwi lub domniemani bojownicy znikają bez śladu, porywani przez gwardię prezydenta Ramzana Kadyrowa lub rosyjską FSB. Asne poznaje zarówno kulisy, jak i fasadę tego konfliktu. Słucha wstrząsających opowieści czeczeńskich sierot i matek. Przeprowadza wywiad z Kadyrowem. Przy zachowaniu całego dziennikarskiego obiektywizmu i bezstronności Asne Seierstad staje się kimś więcej niż dziennikarką ? staje się świadkiem historii. Jeśli Kapuścińskiego uznamy za mistrza reportażu literackiego, to Asne Seierstad jest jego godną następczynią. Co udowadnia tą piękną, choć bardzo smutną książką. The Sunday Herald

Nadat Karl Ove Knausgård zijn vriendin verlaten heeft vertrekt hij eenzaam en gedeprimeerd naar Stockholm. Voor hij het weet heeft hij niet alleen de nieuwe liefde van zijn leven ontmoet, maar loopt hij door Stockholm met zijn pasgeboren dochter in de kinderwagen. Hij lijkt maar geen grip te kunnen krijgen op deze nieuwe ontwikkelingen. Hij wil niets liever dan bezig zijn met het schrijven van een vervolg op zijn bejubelde debuutroman. Maar steeds wanneer hij zich daarop wil concentreren wordt hij afgeleid door verplichte familievakanties, ruzies met strijdlustige buren en de emotionele ellende die kinderfeestjes met zich meebrengen. Liefde is het tweede deel van de Mijn strijd-serie van auteur Karl Ove Knausgård. De zes romans kunnen los van elkaar gelezen worden of als één geweldig ambitieus project. Deze cyclus is de grootste literaire sensatie in Noorwegen in tientallen jaren en stond er meer dan dertig weken op de bestsellerlijsten.

Monumentální závěrečný díl hexalogie Můj boj nazvaný příznačně Konec. Karl Ove Knausgard definitivně a nemilosrdně bilancuje a ukazuje nám, jak „nebýt spisovatelem“. Ale aby toho nebylo málo, střední část tohoto svazku tvoří čtyřsetstránkový esej o Adolfu Hitlerovi.

De 34-jarige eeuwige student en mislukte schrijver Singer geeft zijn betekenisloze bestaan in Oslo op en begint een nieuw leven als bibliothecaris in Notodden. Hij wil onzichtbaar zijn, voor zichzelf, voor zijn dromen en voor zijn medemens, en een anoniem leven leiden. En hierin lijkt Singer te slagen met een vaste baan, een vrouw en een stiefdochter. Toch voelt hij zich niet gelukkig. Singer neemt het besluit om te scheiden, een beslissing met onverwachte gevolgen....

In een flat in het noordwesten van Noorwegen wonen mensen die op het eerste gezicht niets met elkaar gemeen hebben. Behalve dat ze in de vele boven en naast elkaar gestapelde appartementen wonen. De levens van de bewoners kruisen elkaar maar toch weten ze niets van elkaar. Ze proberen echter allen het beetje verlangen en liefde vast te houden waar het werkelijk om gaat in het leven.

Čtyřčlenná rodina Knausgardových – matka, otec a dva synové – se stěhuje do nového domu na jihonorském pobřeží. Je začátek sedmdesátých let a budoucnost se zdá otevřená všem možnostem. Důkladně a do detailů, někdy pro něj i značně bolestných, líčí Karl Ove Knausgard svět dětství, svět silných a jedinečných zážitků, svět, kde dospělí a jejich potomci vedou paralelní životy, které se nikdy neprotnou. Ostrov chlapectví, třetí a patrně nejproustovštější díl série Můj boj, přináší autorovy barvité vzpomínky na dobu jeho formujícího se sebepoznání, protkané úvahami o mnohovrstevné podstatě mizejícího času, paměti a existence.

Román Mystérie patří k nejzávažnějším dílům rané autorovy tvorby. Hlavní postava, Nagel, šarlatán a podivín, se jednoho dne vynoří v norském maloměstě, spáchá tu množství výstředností a nepatřičností a vzápětí opět zmizí. Vylíčení jeho myšlenek a nápadů je rafinované a virtuózní, je to doslova džungle zjemnělého duševního života. Nagel je typickým hamsunovským hrdinou, oním „cizincem v životě“ a „poutníkem na konci cesty“, střídajícím své nadzemské vytržení s pozemským rozhořčením nad trapnou skutečností....

Das furiose Finale der erfolgreichsten Trilogie aus Norwegen. Das Schwerste im Leben? Eine Entscheidung treffen. Nachdem die junge Torunn ihren Vater Tor tot im Schweinestall gefunden hat, plagen sie schreckliche Schuldgefühle. Denn Tors Selbstmord war ein heftiger Streit vorausgegangen, bei dem sich Torunn geweigert hatte zu versprechen, später einmal Hof Byneset zu übernehmen. Wie konnte ihr Vater das nur von ihr einfordern? Sie hatte ihn doch erst vor kurzem kennengelernt und lebte eigentlich in Oslo. Torunns Onkel bekommen gar nicht mit, wie es ihr geht: Erlend und sein Lebensgefährte Krumme sind voll und ganz von ihrem bevorstehenden Familienglück eingenommen - die Schwangerschaft ihrer beiden lesbischen Freundinnen ist geglückt. Und Margido, der eigenwillige Bestattungsunternehmer, der alles für seinen Beruf tun würde, schwebt auf Wolke sieben. Er profitiert von der Hitzewelle die schwer auf dem Land lastet und alte Menschen in Scharen sterben lässt. Zwischen all diesen Ereignissen und den Selbstvorwürfen, die Torunn quälen, distanziert sie sich immer mehr von ihrer Familie und dem Hof. Sie muss endlich eine Entscheidung treffen - eine Entscheidung, die nicht nur ihr Leben, sondern das Leben aller Familienmitglieder verändert.

Román Topoly berlínské začíná jednoho teplého letního dne, těsně po válce, kdy se spolu potají setkávají dva milenci ze statku Neshov nedaleko Trondheimu. Po romantickém úvodu se ovšem čtenář ocitá v drsné realitě a seznamuje se postupně se třemi bratry Neshovovými. S Margidem, který žije v Trondheimu jako osamělý starý mládenec a provozuje pohřební službu, s nejstarším Torem, jenž se spolu se svou matkou stará o statek Neshov a věnuje se chovu prasat, a s benjamínkem Erlendem, který kvůli své homosexuální orientaci Norsko i rodinu před mnoha lety opustil a žije se svým dánským přítelem v Kodani. Všichni tři bratři a Torova dcera Torunn se těsně před Vánoci setkávají u smrtelného lože své matky stižené mrtvicí. Mnozí aktéři se vidí po mnoha letech, někteří dokonce prvně. Když matka nakonec zemře, objeví se statek najednou ve zcela jiném světle a vynoří se fakta, o nichž ostatní neměli ani tušení a k nimž musí zaujmout stanovisko. Román líčí vynikajícím způsobem složité rodinné vztahy a popisuje snahu zbavit se svých kořenů, které ovšem vězí v zemi hlouběji, než by si kdo pomyslel.

Román mladé norské spisovatelky nastiňuje v průběhu jediného dne a noci nenaplněný, až tragický vztah matky a syna (kteří spolu nepromluví více než pár nahodilých slov). Dokonale propracovanou kompozicí, jazykovou obratností a neustále se střídající vypravěčskou perspektivou stupňuje autorka napětí, s nímž čtenář očekává vývoj děje a rozuzlení.