Monumentální závěrečný díl hexalogie Můj boj nazvaný příznačně Konec. Karl Ove Knausgard definitivně a nemilosrdně bilancuje a ukazuje nám, jak „nebýt spisovatelem“. Ale aby toho nebylo málo, střední část tohoto svazku tvoří čtyřsetstránkový esej o Adolfu Hitlerovi.
Čtyřčlenná rodina Knausgardových – matka, otec a dva synové – se stěhuje do nového domu na jihonorském pobřeží. Je začátek sedmdesátých let a budoucnost se zdá otevřená všem možnostem. Důkladně a do detailů, někdy pro něj i značně bolestných, líčí Karl Ove Knausgard svět dětství, svět silných a jedinečných zážitků, svět, kde dospělí a jejich potomci vedou paralelní životy, které se nikdy neprotnou. Ostrov chlapectví, třetí a patrně nejproustovštější díl série Můj boj, přináší autorovy barvité vzpomínky na dobu jeho formujícího se sebepoznání, protkané úvahami o mnohovrstevné podstatě mizejícího času, paměti a existence.
Píše se rok 1988 a devatenáctiletý Karl Ove přijíždí po prázdninovém putování Evropou s velkým očekáváním do deštivého Bergenu. Je jedním z hrstky studentů přijatých na Akademii tvůrčího psaní a zdá se, že tedy i krůček od svého snu stát se spisovatelem. Záhy ovšem zjišťuje, že realita vůbec neodpovídá jeho představám, ani pokud jde o bouřlivý život ve „velkoměstě“, ani pokud jde o studium a start literární kariéry. Atmosféru univerzitního města, vlastní pocity společenské vyloučenosti, alkoholické excesy, sexuální zkušenosti, partnerské vztahy a soužití, každodenní rutinu studia i zaměstnání, to vše autor nahlíží očima devatenáctiletého mladíka nanejvýš autenticky, upřímně a s nemilosrdnou otevřeností.
Karl Ove Knausgaard leaves his wife and everything he knows in Oslo for a fresh start in Stockholm. There he strikes up a deep and competitive friendship with Geir and pursues Linda, a beautiful poet who captivated him years ago.
Karl Ove Knausgard se vrací ve vzpomínkách do doby, kdy ze dne na den opustil manželku i rodné Norsko, zamířil do Stockholmu a spřátelil se s jiným exulantem, intelektuálem a boxerem Geirem. A potkal Lindu, do níž se bláznivě a hluboce zamiloval, usadil se, stal se otcem. Minulost – stejně jako četné úvahové odbočky – funguje jako únik od současnosti, protkané peripetiemi života se třemi dětmi, prázdninovými výlety, narozeninovými oslavami, rodinnou každodenností života ve městě, pulzující, frustrující, naplňující. Leitmotivem druhé části autobiografického románu Můj boj je láska – ovšem v knausgardovském pojetí. I láska, stejně jako život, totiž znamená boj. Brilantní dílo důrazně plní slib, kterému nikdo nevěřil: že se čtenář i po několika stech stranách bude dožadovat pokračování.
Der letzte Band der Kult-Trilogie nun endlich im Taschenbuch! Familienkonstellationen haben es in sich. Die junge Torunn kann ein Lied davon singen. Ihren leiblichen Vater, Schweinezüchter aus Leidenschaft und Sturkopf sondergleichen, lernt sie erst am Sterbebett ihrer Großmutter kennen. Ebenso ihre grundverschiedenen Onkel Margido und Erlend, der eine Bestattungsunternehmer, der andere Schaufensterdekorateur und schwul. Und als ob das nicht schon genug Veränderung in ihrem Leben ist, soll sie nun auch noch den heruntergekommenen Familienhof übernehmen …
Román Mystérie patří k nejzávažnějším dílům rané autorovy tvorby. Hlavní postava, Nagel, šarlatán a podivín, se jednoho dne vynoří v norském maloměstě, spáchá tu množství výstředností a nepatřičností a vzápětí opět zmizí. Vylíčení jeho myšlenek a nápadů je rafinované a virtuózní, je to doslova džungle zjemnělého duševního života. Nagel je typickým hamsunovským hrdinou, oním „cizincem v životě“ a „poutníkem na konci cesty“, střídajícím své nadzemské vytržení s pozemským rozhořčením nad trapnou skutečností....
Román Topoly berlínské začíná jednoho teplého letního dne, těsně po válce, kdy se spolu potají setkávají dva milenci ze statku Neshov nedaleko Trondheimu. Po romantickém úvodu se ovšem čtenář ocitá v drsné realitě a seznamuje se postupně se třemi bratry Neshovovými. S Margidem, který žije v Trondheimu jako osamělý starý mládenec a provozuje pohřební službu, s nejstarším Torem, jenž se spolu se svou matkou stará o statek Neshov a věnuje se chovu prasat, a s benjamínkem Erlendem, který kvůli své homosexuální orientaci Norsko i rodinu před mnoha lety opustil a žije se svým dánským přítelem v Kodani. Všichni tři bratři a Torova dcera Torunn se těsně před Vánoci setkávají u smrtelného lože své matky stižené mrtvicí. Mnozí aktéři se vidí po mnoha letech, někteří dokonce prvně. Když matka nakonec zemře, objeví se statek najednou ve zcela jiném světle a vynoří se fakta, o nichž ostatní neměli ani tušení a k nimž musí zaujmout stanovisko. Román líčí vynikajícím způsobem složité rodinné vztahy a popisuje snahu zbavit se svých kořenů, které ovšem vězí v zemi hlouběji, než by si kdo pomyslel.
Moskwa, 1995 rok. Pierwsza wojna czeczeńska. Pierwszy dziennikarski wyjazd dwudziestoczteroletniej Norweżki, Asne Seierstad. Media są wciąż jeszcze niezależne, dlatego można w nich zobaczyć m.in. wstrząsającą relację z nieudanego szturmu Rosjan na Grozny. Asne czuje, że musi to zobaczyć na własne oczy. Rosyjskim transportem wojskowym dostaje się na front. Rozmawia z Rosjanami i Czeczenami; w poszukiwaniu informacji dociera nawet do samego prezydenta, Dżochara Dudajewa. Jej zauroczenie rosyjską kulturą mija niemal bez śladu. Ale w tej wojnie obowiązują jeszcze jakieś zasady; wiadomo, kto walczy o wolność, a kto jest okupantem. Grozny, 2006 rok. Drugi raz Asne Seierstad leci do Czeczenii. Druga wojna toczy się głównie między marionetkowymi władcami kraju, Czeczenami posłusznymi Rosjanom, a całą resztą Czeczenów. Prawdziwi lub domniemani bojownicy znikają bez śladu, porywani przez gwardię prezydenta Ramzana Kadyrowa lub rosyjską FSB. Asne poznaje zarówno kulisy, jak i fasadę tego konfliktu. Słucha wstrząsających opowieści czeczeńskich sierot i matek. Przeprowadza wywiad z Kadyrowem. Przy zachowaniu całego dziennikarskiego obiektywizmu i bezstronności Asne Seierstad staje się kimś więcej niż dziennikarką ? staje się świadkiem historii. Jeśli Kapuścińskiego uznamy za mistrza reportażu literackiego, to Asne Seierstad jest jego godną następczynią. Co udowadnia tą piękną, choć bardzo smutną książką. The Sunday Herald
De 34-jarige eeuwige student en mislukte schrijver Singer geeft zijn betekenisloze bestaan in Oslo op en begint een nieuw leven als bibliothecaris in Notodden. Hij wil onzichtbaar zijn, voor zichzelf, voor zijn dromen en voor zijn medemens, en een anoniem leven leiden. En hierin lijkt Singer te slagen met een vaste baan, een vrouw en een stiefdochter. Toch voelt hij zich niet gelukkig. Singer neemt het besluit om te scheiden, een beslissing met onverwachte gevolgen....
Román mladé norské spisovatelky nastiňuje v průběhu jediného dne a noci nenaplněný, až tragický vztah matky a syna (kteří spolu nepromluví více než pár nahodilých slov). Dokonale propracovanou kompozicí, jazykovou obratností a neustále se střídající vypravěčskou perspektivou stupňuje autorka napětí, s nímž čtenář očekává vývoj děje a rozuzlení.
In een flat in het noordwesten van Noorwegen wonen mensen die op het eerste gezicht niets met elkaar gemeen hebben. Behalve dat ze in de vele boven en naast elkaar gestapelde appartementen wonen. De levens van de bewoners kruisen elkaar maar toch weten ze niets van elkaar. Ze proberen echter allen het beetje verlangen en liefde vast te houden waar het werkelijk om gaat in het leven.
