Ivan Klíma Knihy

Paměť dějin i paměť jednotlivce mají své vlastní nezbadatelné zákony, ale někde v individuálním osudu se propojují. I tak je možné vnímat nejnovější knihu povídek Ivana Klímy. Nebezpečným výletem bylo už, obrazně řečeno, narodit se do šíleného dvacátého století, ve kterém vykrystalizovaly dva totalitní režimy. Žít právě v nich znamenalo spíš snahu přežít, a to se na všech, jimž se to podařilo, něčím otisklo. Klímovy povídky o lidech těch časů i o sobě samém jsou často nemilosrdnými zrcadly doby i lidských povah. Tím víc čtenáře upoutá autorův střídmý styl a cudnost, něco, co se z české prózy téměř vytrácí. Vzniká tu zvláštní kontrast: autor si bere za hlavní zbraň proti zločinnosti sociálního inženýrství a proti lidem bez svědomí cudnost a slušnost. Je to nečekaně vzácná hodnota ve světě rekordů a superlativů.

Výtvarník Bedřich Fritta namaloval v koncentračním táboře Terezín svému synkovi obrázkovou knížku k třetím narozeninám. Ivan Klíma napsal k těmto obrázkům příběh chlapce, který se nestal číslem.

Poetická pohádková vyprávění, která reagují na zvědavé dětské otázky o světě a jeho smyslu. Dětská proč se proměňují v poetické texty, které poutavě i hravě pronikají do tajemných zákoutí lidské existence. Některé příběhy se po malých krůčcích dobírají témat, o kterých pojednávají první stránky Bible. Autor je výsostný vypravěč, který přístupným jazykem vysvětluje původ světla, cenu vzduchu, ale i důležitost přátelství a úcty k druhému člověku a k přírodě kolem nás. Kniha slouží k předčítání dětem. Prostřednictvím nádherných ilustrací Hany Pavlátové je vhodná pro četbu před spaním nebo pro listování a povídání s dětmi. Ivan Klíma je známý autor, jeho dílo je rozsáhlé a žánrově pestré a zahrnuje prózu, dramata, reportáže, eseje, fejetony i knížky pro děti. V 50. a 60. letech 20. století pracoval jako redaktor a přispěvatel několika časopisů a novin, působil také v nakladatelství Československý spisovatel. Od r. 1970 byl zakázaným autorem, publikovat mohl jen v samizdatu a exilu a živil se dělnickými profesemi.

V Čapkových politických statích najdeme kritické analýzy české malosti, provincialismu, kritiku špatného fungování spravedlnosti, pokleslé politické kultury a intrikování politických stran. Zároveň vytyčil Čapek jakési základní normy, které by ti, kdo se považují za duchovní elitu, nikdy neměli opustit. Výbor z publicistických prací uspořádal Ivan Klíma. Uspořádal: Ivan Klíma

Tímto titulem pokračuje ucelená řada učebnic českého jazyka pro 2. stupeň ZŠ a příslušný ročník víceletých gymnázií. Autoři vycházejí z přesvědčení, že logické postupy, vyvozování a odůvodňování mají ve výuce jazyka své místo. Žáky budou výrazně motivovat poutavé texty spisovatele Ivana Klímy. Učebnice získala ocenění Zlatá stuha 2000. Ucelená řada učebnic Český jazyk 6, 7, 8 a 9 obdržela ocenění Nejlepší exponát na výstavě SCHOLA NOVA 2003.

Ve druhém svazku pamětí Ivana Klímy se ocitáme v roce 1967, kdy autorův život, stejně jako život celé země, brzy vstoupí do politických turbulencí. Klíma opět poutavě líčí peripetie vlastního myšlení a osudů své rodiny, ale také významné události v zemi a jejich reflexi ve světě. Popisuje okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy, která ho zastihla v Anglii, a první měsíce po vpádu vojsk, kdy se zdály naděje na pokračování pražského jara mizet. Před oddělením země od západní kultury železnou oponou je pozván do Spojených států, kde by mohl s rodinou zůstat. Avšak jeho české kořeny a sepětí s rodným jazykem ho přivádějí zpět, aby prožil dvacet let v období, jemuž se říká „normalizace“. V letech 1969 - 1989 však není nic úplně normální. Lidé zažívají schizofrenii mezi soukromým a veřejným životem a ti, kteří se snaží čelit útlaku, často přicházejí o možnost vykonávat svou práci. Patologická atmosféra se promítá i do intimních vztahů, což vede k rozpadům rodin a charakterů. Přichází čas aktivit a rozhodnutí, zejména s iniciativou Charty 77. Paměti jsou opět proloženy eseji, v nichž autor zobecňuje základní rysy „šíleného století“.

Ústředním motivem je morální odpovědnost soudce za rozsudek smrti, který má vydat, ačkoliv sám má pochybnosti o absolutním trestu. Do této postavy, která je autorovým vrstevníkem, promítá Klíma svou vlastní životní zkušenost, především dětství strávené v Terezíně a následný zápal pro socialismus.

Eseje o Karlu Čapkovi. (2. částečně přepracované vydání)

Rozhovor Ivana Klímy s americkým spisovatelem Philipem Rothem o české disidentské a emigrantské literatuře, o jejím poslání a lidech, kteří ji tvořili. Rozhovor původně vyšel v The New York Review 12. 4. 1990, česky pak knižně vyšel jako katalog k výstavě Kde domov můj?.

Ve sbírce Loď jménem Naděje se autor formou paraboly zamýšlí nad všeobecnými „osudovými“ okolnostmi lidské existence. V novele Loď jménem Naděje je to osud společnosti, která se dobrovolně vydá pod vedením paranoidního vůdce na cestu zkázy, v novele Ostrov mrtvých králů je to osud jedince neschopného vymanit se z „prokletí vlastních vzpomínek, které ho vzdalují živým citům a vztahům“.

Jakou jistotu nabízí svět v nejbližší budoucnosti? Je na místě naděje? To jsou jen dvě z mnoha otázek, jež si Ivan Klíma klade ve svém eseji, v němž se zamýšlí nad některými rysy duchovního ovzduší přelomu tisíciletí. Některá nebezpečí v současné době pominula, jiná naopak vyvstala. Ale stále je tu právě naděje jako důležitý rozměr lidského života.

Soubor osmi milostných povídek současných českých autorů formálně spojuje jejich společné ladění do barevného spektra malířské palety, kdy hodnotám a významu jednotlivých barev odpovídá pointa určitého příběhu.

Rozhovor publicisty Miloše Čermáka se spisovatelem Ivanem Klímou. Rozhovory vznikaly v letech 1994 - 95. Kniha obsahuje i seznam děl Ivana Klímy. Úvod - Alexader Tomský. Vydání první, edice Amphora sv. 1.

Loď jménem Naděje Holly a Lukas se navzájem snažili vyhnout celé roky… Protože si ublížili… Protože na sebe chtěli zapomenout… Protože zapomenout nemohli… V nejtěžších chvílích Hollyina života se Lukas znovu objevil. Jako přítel, nebo jako její zkáza? Je možné se přenést přes to, co se stalo? Je možné na spáleništích po požárech postavit něco nového, krásného? Mají oba naději, že znovu vypluje jejich loď Naděje? Nebe nad Santorini Neměla se vracet! Ale Serena musela s Nikosem mluvit! I přesto, že z toho, jak se s ní před čtvrt rokem loučil, neměla dobrý pocit… Nikos si myslí, že ví, proč se s ním žena, s níž strávil krásných čtrnáct dní, chce znovu vidět. A je rozhodnut, že pokud chce Serena dostat to, proč si přijela, musí to být podle jeho pravidel. Jenže… Ví Nikos, proč Serena opravdu přijela?

Publikace obsahuje výběrovou sbírku fejetonů z časopisů a denního tisku. Většina fejetonů byla napsána pro Lidové noviny, některé pro Frankfurter Rundschau a pro samizdatový Obsah. Jejich výběr pořídil sám autor a snažil se vybrat texty se všeobecnější výpovědí.

Ironické, kritické, u někoho možná polemiku vzbuzující fejetony prozaika, dramatika a publicisty Ivana Klímy už nějaký čas provázejí čtenáře Lidových novin a časopisu Xantypa. Kniha Kostlivec pod kobercem je z nich sestavena, není však jen jejich pouhou sumou. Jako svébytný celek, jakýsi "román ve fejetonech", je a bude svědectvím o podrobnostech českého společenského života na počátku třetího tisíciletí. Pohledu vitálního autora, který si nikdy nedovolí mlčet, má-li už konečně právo veřejně mluvit, neunikne žádná hanebnost z politické scény, podrobuje svému sarkasmu i činnost soudů a policie, dnešní češtinu, zvyky mládeže, programy a jazyk médií, jejich soupeření o super- a nej- a snahu "ubavit" čtenáře nebo diváka k smrti. Ivan Klíma v duchu Karla Čapka pojmenovává vážná nebezpečí, ohrožující nejen naši zemi a Evropu, ale celou planetu, nebezpečí rafinovaně skryté v zakřiveném zrcadle civilizovaného blahobytu a nikdy nekončící zábavy.

Beletristický debut filmového režiséra vychází ze scénáře ke stejnojmennému filmu z r.1996. Hlavním hrdinou částečně autobiografického díla je mladý umělec Tomáš, který se těžce vyrovnává se změněnou společenskou situací po r.1989 a nedaří se mu nalézt východisko z tvůrčí i osobní krize. Natočil sice již řadu krátkých a dva úspěšné celovečerní filmy, ale nyní marně hledá nová témata a není schopen sehnat potřebné finanční prostředky. Rozpadá se mu manželství, jeho žena si našla úspěšnějšího partnera. Celou rodinu živí pouze obětavá matka, která vyrábí a sama prodává keramické trpaslíky na Karlově mostě. Neustálé hádky a výčitky vyhánějí hrdinu z domova. Propadá pocitům marnosti, zbytečnosti, skepse a veškeré problémy utápí v alkoholu, drogách a sexu. Žánrově nevyhraněná próza je napsaná v ich-formě a autor v ní vyjadřuje své vlastní zkušenosti, zážitky, myšlenky i vize. S využitím prostředků satiry, parodie, karikatury i symbolických prvků zobrazuje prostředí filmu a reklamních agentur.

Už několik desetiletí žijeme pod nadvládou čísel. Ekonomové sledují procentuální růst HDP a číslovky je uvádějí do extatických stavů. Stejně magicky působí na spotřebitele cenovky a výše slev. Nemálo vědců ztotožnilo vědecký přístup s matematikou. Důraz na matematickou kvantifikaci zřejmě souvisí se snahou zakrýt drásavě kořistnickou povahu současné společnosti šedou zónou zdánlivě nehodnotících čísel. Naštěstí však dosud existují skeptičtí tazatelé (V. Cílek), lidé vnitřní pravdy (I. Klíma) a proroci lepších časů (J. Šmajs), kteří dokáží ukázat ke světu, v němž stále nesmyslnější konzumaci planety nahrazuje kultura pozvolného ústupu, ke světu, ve kterém není hodnota funkcí ceny a v němž nenasloucháme řeči čísel. Pokud se vám takový svět líbí, jsou Tři hlasy knihou právě pro vás.

Do prvního svazku svých spisů jsem zařadil prózy, které by se daly zjednodušeně nazvat milostné. Porušil jsem úmyslně časovou posloupnost jejich vzniku. Zařadil jsem do první části prózy shrnuté do knihy Moje první lásky, napsané na sklonku sedmdesátých a v začátku osmdesátých let, snažil jsem se v nich totiž vylíčit pocity spíše pubertálního toužení než skutečné milostné zážitky. Teprve po nich následují povídky o zralejších vztazích, ačkoliv většina z nich vznikala v letech šedesátých. Zařadil jsem také krátkou prózu ze své první povídkové knihy Bezvadný den, která vznikala ještě v padesátých letech. Kratičká Láska je jistě dosti naivní, ale ve své době měla smysl i tím, že se naprosto vyhnula všem dobovým literárním rituálům a manýrám. Byla o lásce – o ničem víc. Zbylé povídky pak jsou ze dvou sbírek: Milenci na jednu noc a Milenci na jeden den…(z poznámky autora

Chlapec z pražských Vršovic Ivan Klíma, který za německého protektorátu nuceně trávil část dětství mezi šancemi terezínského ghetta, už tehdy vytušil, že by chtěl být spisovatelem. Asi to byla jediná cesta, jak se vypořádat s absurditou prožívaného. S absurditou toho, že dítě je označeno za Žida, aniž má ponětí, co to znamená, a je za své židovství perzekuováno. Když se po válce vrátil domů, začal svůj dětský záměr krok za krokem naplňovat: doháněl školní vzdělání, četl, pozoroval dění kolem sebe, ukončil univerzitní studia, dostal se do novinových i knižních redakcí. Osud mu přál, napsal a vydal mnoho povídek, románů i divadelních her, na stovky článků a esejů a stal se nejen u nás, ale i ve světě jedním z nejznámějších českých spisovatelů 20. století. Nyní Ivan Klíma ve svých pamětech toto již minulé století, v němž učinil zkušenost se dvěmi zhoubnými diktaturami, nazval „šíleným“, jako úsek dějin, kterému nejsme s to porozumět jako nerozumíme šílenému člověku.

Milostné příběhy Ivana Klímy, v současnosti jednoho z nejúspěšnějších českých spisovatelů, čtenáře upoutávají svou neobvyklostí, zaměřením na vztahy, které se okolí zdají nepochopitelné, podivné, občas dokonce pobuřující. Nejinak je tomu v povídkovém souboru Milostné rozhovory. Autor v mistrné kompozici obměňuje různé varianty základního tématu – lásky, která překonává absurditu života, i přesto, že někdy bývá spojena se smrtí.

Tato knížka povídek Ivana Klímy svým obsahem poněkud překvapí. Autor, jenž získal oblibu především svými prózami milostnými a povídkami, které se snažily zobrazit všední život v totalitní společnosti, shrnul v této sbírce povídky jiného druhu. On sám je nazývá malými horory a dodává, že ovšem jde nikoli o příběhy s tradičními hororovými rekvizitami, s upíry či strašidelnými zámky, spíše o jakési metafyzické horory, zachycující okamžiky úzkosti člověka, jenž vstupuje do situací, které považuje za normální, ale při nichž se náhle setkává s čímsi nečekaným, nevysvětlitelným a záhadným. Kdy namísto odpovědi na otázku, kterou klade, se mu dostává odpovědí na zcela jiné otázky. Tato knížka přináší nejen napínavou četbu, ale i nezapomenutelný zážitek.... celý text

Setkání s mladou, poněkud zvláštní a nevyzpytatelnou dívkou změní od základu život úspěšného vědce – muž, žijící dosud spořádaným životem, se dopouští jedné pošetilosti za druhou a obrátí naruby život svůj i svých blízkých. Milostný příběh se postupně mění ve virtuózní líčení všeobecně platného zápasu člověka, který se ze všech sil snaží uniknout osudu, ale podlehne prázdnotě nenaplněného života. Tragikomický příběh dává autorovi příležitost k brilantnímu zachycení charakterů jednotlivých postav i dobové atmosféry. Román byl poprvé vydán v roce 1972, vyšel v překladech v devíti evropských zemích a byl zfilmován ve Švédsku. Spisy/2

Kniha povídek, v nichž autor vypráví příběhy své i příběhy lidí, které potkává. Jeho „zlatá řemesla“ jsou buď klukovské sny stát se malířem (Malířská povídka) nebo strojvůdcem (Řidičská povídka), či skutečná zaměstnání, ke kterým je autor přiveden nucenou ztrátou svého řemesla spisovatelského (Archeologická, Posílkářská a Zeměměřičská povídka). V Pašerácké povídce se pašují knihy a myšlenky. Všechno, co Klíma vypráví, ho inspiruje ke vzpomínkám na příběhy minulé, k úvahám o smyslu věcí i dějů a zejména o pošetilosti „člověka inženýrského věku“, který rve přírodě jedno tajemství za druhým, a spěje tak k svému zániku.... celý text

Autobiografické zápisky velitele vyhlazovacího koncentračního tábora v Osvětimi Rudolfa Höße jsou psychologickým dokumentem exemplárního historického významu. Odkrývají pozadí rozvratu morálních a duchovních hodnot, kterému v Hitlerově a Himmlerově Německu podléhal bezpočet ctižádostivých lidí oddaně vyznávajících režim. Tyto paměti psané po válce v polském vězení jsou poučné i z obecnějšího hlediska, neboť vypovídají mnohé o ustrojení fanatického služebníka kteréhokoli totalitního režimu; na významu kromě toho nabývají právě v době, kdy se v Evropě šíří popírání holocaustu a bují extremistické organizace.

Setkání s mladou, poněkud zvláštní a nevyzpytatelnou dívkou změní od základu život úspěšného vědce – muž, žijící dosud spořádaným životem, se dopouští jedné pošetilosti za druhou a obrátí naruby život svůj i svých blízkých. Milostný příběh se postupně mění ve virtuózní líčení všeobecně platného zápasu člověka, který se ze všech sil snaží uniknout osudu, ale podlehne prázdnotě nenaplněného života. Tragikomický příběh dává autorovi příležitost k brilantnímu zachycení charakterů jednotlivých postav i dobové atmosféry. Román byl poprvé vydán v roce 1972, vyšel v překladech v devíti evropských zemích a byl zfilmován ve Švédsku.

Ve svém románu se Ivan Klíma přibližuje k jednomu z nejpalčivějších problémů naší doby: Máme vůbec ještě nějakou naději dát našemu životu smysluplný řád? Neztratili jsme s vírou a mezilidskou důvěrností i poslední jistotu, kterou jsme čelili smrti? Hlavní postava románu, evangelický farář Daniel Vedra, pozbyl v průběhu milostné zápletky, v níž zradil svou konfesi a své postavení, to jediné, co dávalo jeho životu smysl - Boha. Svou milenku ale, která byla původně nevěřící skeptik, přesvědčil svým vzorem „muže lásky“ a vrátil jí důvěru v člověka... (Nakladatel)... celý text

První román Ivana Klímy Hodina ticha vznikal na přelomu padesátých a šedesátých let, v době relativního kulturního uvolnění. Jeho děj se odehrává na východním Slovensku, v kraji extrémní chudoby, postihovaném navíc zátopami z Laborce (místní poměry autor poznal jako začínající novinář během své reportérské cesty v 50. letech); časově je zasazen do konce války a doby, kdy vládu převzali komunisté a začali s kolektivizací zemědělství. Přes dohled cenzury se autorovi v románu podařilo vyjádřit deziluzi z násilných praktik komunistického režimu. Román ocenili někteří z tehdejších kritiků za propracovanou formu i úsilí o „pravdivé vidění“.

Povídkový soubor Moje první lásky patří k nejčtenějším knihám Ivana Klímy. Milostné zážitky mladých lidí autor líčí s jemnou ironií, ale také s hlubokým porozuměním.

Sedm povídek nazvaných podle dnů: pondělí = šmelinářská povídka; úterý = sentimentální povídka; středa = vánoční spiklinecká povídka; čtvrtek = erotická povídka; pátek = sanitářská povídka s vloženou povídkou do krabice; sobota = zlodějská povídka; neděle = bláznovská povídka.

V tomto útlém souboru, shrnující prózy většinou napsané v posledních dvou letech, najdeme i celý oddíl "Velmi krátkých povídek", na nichž autor dokázal, že lze poutavý příběh, jednou milostný, po druhé až hororový, sdělit opravdu jen několika větami.

Román Láska a smetí vznikal na konci 80. let, v době, kdy byl Ivan Klíma v Československu zakázaným autorem. Má několik dějových pásem, v ústředním z nich se hrdina, ženatý spisovatel, který pracuje jako metař, pokouší řešit svůj milostný vztah. Také ostatní dějová pásma se dotýkají citových vztahů, od neuskutečněné lásky Franze Kafky po lásku milostnou, manželskou i lásku syna k umírajícímu otci. Právě společné téma citových či milostných krizí spojuje jednotlivá dějová pásma natolik, že je mění v jednolitou a poutavou četbu. Láska a smetí se navíc pokouší najít odpověď na velká osobní dilemata, jimž se v životě nevyhne většina z nás. Tento román se stal autorovou nejúspěšnější knihou, byl kromě čtyř vydání v češtině, několika vydání v angličtině a v němčině přeložen s výjimkou Finska a Albánie i ve všech evropských zemích. Vyšel také v Číně, Japonsku, Íránu, Koreji, Izraeli a Turecku.

Druhé vydání úspěšného románu z roku 1993. Ivan Klíma (nar. 1931), jehož čtenáři u nás i v zahraničí oceňují jako skvělého vypravěče a citlivého znalce lidské psychiky, spojil v tomto příběhu tři na první pohled zcela nesourodé postavy: televizního kameramana, vězně odsouzeného k smrti a prezidenta Gustáva Husáka. Jediné, co mají společného, je prožitek vězení, ale přesto se jejich osudy začínají zvláštním, nečekaným způsobem proplétat...

Již třetí kniha fejetonů Ivana Klímy je vlastním autorovým výběrem z „Posledních slov“ a „Sloupků“, které donedávna po tři roky vycházely v Lidových novinách a v měsíčníku Xantypa. Jak už to bývá v tomto novinářském žánru obvyklé, dotýkají se tyto drobné texty nejrůznějších témat, většinou každodenních, někdy i věčných. Největší zájem čtenářů vyvolávaly Klímovy vtipné postřehy o nesmyslném zbožňování celebrit, o nadhodnocování významu profesionálního sportu či o nepochopitelných činech naší justice. Čtenáři si také velmi oblíbili humorný způsob, jímž upozorňuje na projevy úpadku a prznění našeho jazyka ve sdělovacích prostředcích i při běžném úřadování. A jakkoli jsou všechny tyto věci vážné, v podání autora, který má smysl pro humor, je možné jim čelit i zasmáním.

Život a dílo Karla Čapka. Klíma ve své obšírné monografii mimojiné vyvrací ustálený názor, že Čapkův osud, spjatý s tragickými chvílemi českých dějin, byl svým způsobem také tragický. Podle Klímy Čapek prožil šťastný život, i když měl chvíle, kdy ho skličovala nemoc a kdy mu bylo těžko. Získal si přátelství řady vynikajících osobností, držel si jedinečný vztah se svým bratrem, jeho dílo došlo nejvyššího uznání a vzal si ženu, kterou po mnoho let opravdu miloval a obdivoval.... celý text

Hlavní hrdinkou knihy je čtyřicátnice Kristýna, která je po rozvodu velmi osamělá. Vypráví o své práci, životě, rodině, dceři, která je závislá na drogách, o svém bývalém manželovi i mladším milenci Honzovi. Ani svatí, ani andělé je příběhem o životě, smrti, lásce, nevěře a rodinných vztazích.

Byli jste někdy v Pohádsku? Pokud ne, pojďte tuto podivuhodnou zemi procestovat s opravdovým reportérem. Navštívíte zvláštní města, například Vlašské Klobúky, kde žijí samé klobouky, či Hrochův Mlýnec, kde stavějí místo soch sněhuláky. Ale dozvíte se i spoustu dalších věcí, třeba kdy chodí a kdy nechodí děti v Pohádsku do školy, v jakém autě jezdí žirafa nebo jak vypadají kokrhající hodiny. Vtipná vyprávění, která podporují dětskou fantazii, se v některých příbězích i lehce parodicky dotýkají naší současnosti. Díky jednoduchému jazyku je mohou rodiče předčítat dětem již od tří let.

Nová povídková sbírka Ivana Klímy je věnována většinou ženským hrdinkám. Některé z nich jsou bezelstné, nepůvabné a nesebevědomé bytosti, které v touze po lásce zapřou samy sebe, aby poté, co si urvaly něco štěstí s mužem, o kterého vlastně ani nestály, zůstaly stejně osamělé jako předtím, navíc se strachem nebo hrůzou, které jim takový vztah přinesl. Jiné jsou naopak dračice, naklonované ženy barbíny, ženy podnikatelky, ženy dobyvatelky slasti, pro niž jsou schopny všeho, i zločinu. Označení horory v podtitulu této knihy znamená, že hrůza je nám v patách, jen ji nazvat pravým jménem.

Markétě je jedenáct a žije jenom s maminkou na sídlišti. Marně touží po koni, a proto se vydává potají do míst, kde viděla živého koně kdysi s tátou, než odjel do Ameriky. Na samorostlé výpravě za koněm a vlastně za ztraceným štěstím narazí na laskavého vousáče a toto setkání změní její další život...

Kniha zachycuje příběh kuchaře a číšníka, který se spolu se svojí mladou ženou pokouší uniknout z totalitní normalizované atmosféry do vlastního světa, v němž se může cítit svobodný.

Výbor obsahuje devět povídek o milostných vztazích. Společným tématem příhod, které jsou obsaženy v tomto knižním výboru je nikoli jen láska samotné, ale zejména zvláštní situace, v nichž se milostný pár ocitá. Zprvu všední situace se dramatizuje a propuká někdy v téměř hororové rozuzlení, vyvolávající pocit ohrožení, strachu či úzkosti. Takto nás zrcadlově staví do postavení, kdy si uvědomujeme křehkost našich životních osudů a křižovatky, v nichž se můžeme ocitnout.... celý text

Kniha povídek. Milenci, kteří se v povídkách náhodně setkávají se nacházejí v neřešitelné absurdní situaci.

Divadelní hra se základní koncepcí konvenční detektivky, v podstatě však hra o potřebě naděje a útěchy před strachem ze smrtí. Na této potřebě je vybudována postava Mistra, výrobce rakví, muže, který chodí po čerstvých stopáchsmrtí, vražd, sebevražd a zločinů zabití a který přináší útěchu v podobě iluze, polopravdy, demagogie, dogmatismu a lži, a této tzv. útěchy zneužívá.

První povídkový soubor Ivana Klímy. Kniha povídek mladého autora čerpá náměty z naší současnosti, ze života brigád, vesnice a mladých lidí. Titulní povídka, rozsahem největší, líčí problematiku "zlé a deptající samoty" jedince uprostřed budovatelského chvatu stavební brigády.

Příběhy osobností, jejichž srdcem prolétl míč. Autoři téhle knihy jsou známí, přestože ze stadionů a hřišť je zřejmě neznáte. Hra zvaná kopaná jim ovšem učarovala. Teď vám vyprávějí své fotbalové příběhy.

Reportážní záběry z dnešního Polska zachycují nejrozmanitější tváře a skutečnosti jeho života společenského, kulturního, hospodářského i politického. Snaží se proniknout pod povrch věcí a jevů a vytěžit poučení i pro nás, jež s Poláky spojuje víc než jen zeměpisné sousedstvía shodný společenský řád. 23-038-65

Veřejný i soukromý život politiků neurčené země - to je téma nové prózy Ivana Klímy. Hrdinou příběhu plného korupčních afér, boje o posty, chamtivosti i idealismu je sám premiér se svou rodinou. Jakkoli snad některé epizody připomínají naše politické aféry a jejich mediální odraz, autorovi posloužily pouze jako model k vlastní výpovědi o patologii mocných, kteří ztratí schopnost mravní sebereflexe a dokonce i kontakt s realitou.

Ukradený spis, Jak se co dělá, Pes a kočka, Na prahu záhad

Žáci se učí především dobrými vzory, a proto jsou pravidelně zváni k spoluúčasti na tvorbě učebnic češtiny i osobnosti současné literatury. Autorem úvodních textů je spisovatel Ivan Klíma. Učebnice zachovává jednotnou koncepci celé řady. Přináší však i nové prvky a postupy. Ucelená řada učebnic Český jazyk 6, 7, 8 a 9 obdržela ocenění Nejlepší exponát na výstavě SCHOLA NOVA 2003.

Uměleckoreportážní cestopis z nejvýchodnějšího cípu Slovenska, z kraje, kde staleté pověry a odvěká bída se prudce střetly s novým životem.

První titul z nové řady příručních, ale technicky mimořádně zpracovaných fotografických publikací o městech České republiky.Obsahuje výtvarně mimořádné černobílé fotografie známých autorů a je jejich osobitým pohledem na současný život našeho hlavního města. Nevšední záběry architektury jsou organicky propojeny se záběry pouličního života, klokotu obchodních center a rušných pěších zóm, poklidu parků a romantických výhledů, kouzelných panoramat, kavárenského, klubového a divadelního dění.Ač plná černobílých fotografií, je kniha náročně vytištěna třemi odstíny šedé škály pro hluboký dojem z množství polotónů a jemných přechodů světel a stínu. Je uvedena osobitou předmluvou uznávaného spisovatele Ivana Klímy a doplněna místopisným rejstříkem a medailony autorů.

Slavná antiutopická divadelní hra Karla Čapka z roku 1920, ve které poprvé zaznělo slovo robot, náleží do žánru sci-fi. Ústředním tématem je zkáza lidstva skrze příliš vyspělou techniku, která se vymkla kontrole. Aby se lidé zbavili nutnosti pracovat, stvoří si umělé sluhy–roboty, kteří se však vzbouří a lidstvo vyhladí. Nakonec ale dvojice těchto umělých stvoření, původně neschopná citů, mezi sebou objeví lásku a s požehnáním starého vynálezce se stanou novým Adamem a Evou.

Forty-three distinguished writers from sixteen Eastern European nations--including Poland, Russia, Hungary, the Czech Republic, and Albania--provide illuminating studies of the absurdities, tragedies, and conditions of their homelands and the world at large. Original.

A collection of essays charting five critical decades in the history of Czechoslovakia, including events such as: the Nazi occupation; the Stalinist regimes of the fifties; the celebrations of the Prague Spring; the 1968 Soviet invasion; Charter 77; and the Velvet Revolution of 1989.

Featuring essays by Myla Goldberg, Helen Epstein, Jan Morris, and Francine Prose, "Travelers' Tales Prague" collects over 20 stories from the city that inspired compositions from Mozart and novels from Kafka. The pieces in this book are both a charming enticement for prospective travelers and a welcome companion for those already there.

Psychologický román, vrcholné dílo Klimentovy prozaické tvorby. Hlavním hrdinou je pražský architekt, který v letech 1947 – 67 prožívá vnitřní dilema: Zda přes všechny potíže zůstat v Čechách, i když za omezených podmínek, nebo emigrovat. Alternativa „nuda nebo revoluce“ je podstatou krize autorovy generace.

In Philip Roth's intimate intellectual encounters with an international and diverse cast of writers, they explore the importance of region, politics and history in their work and trace the imaginative path by which a writer's highly individualized art is informed by the wider conditions of life. With Primo Levi, Roth discusses the stubborn core of rationality that helped the Italian chemist-writer survive the demented laboratory of Auschwitz. With Milan Kundera, he analyzes the mix of politics and sexuality that made him the most subversive writer in communist Czechoslovakia. With Edna O'Brien, he explores the circumstances that have forced generations of Irish writers into exile. Elsewhere Roth offers appreciative portraits of two friends--the writer Bernard Malamud and the painter Philip Guston--at the end of their careers, and gives us a masterful assessment of the work of Saul Bellow. Intimate, charming, and crackling with ideas about the interplay between imagination and the writer's historical situation, Shop Talk is a literary symposium of the highest level, presided over by America's foremost novelist.

This popular book is published as part of the Adapted Czech Prose series for students of Czech as a foreign language. It presents a brief portrait of Jan Neruda, six of his adapted tales and brief details of the house signs of old Prague. Also included is a set of grammatical and lexical exercises for each text, a Czech-English-German-Russian Glossary and a key to the exercises.

With impressive pictures of modern-day beauty, Alfred Seiland has succeeded in capturing the mood and the atmosphere of Prague with its splendid Late Gothic and baroque architecture. Once the destination of lovers of culture and architecture, the city and its century-old charm are faced with the threat of destruction now that the way to the West has been opened up. With his powerful pictures, Alfred Seiland has created a lasting document of one of the most beautiful cities in Europe.

15 (un)sentimentale, sonderbare und geheimnisvolle Geschichten über die Liebe. 'Ivan Klima ist noch immer einer der ganz Großen.' Marko Martin in der ›Welt‹ Was ist die Liebe? Und wie lebt man sie, die große, einzige, wahre? - Die Menschen in Ivan Klímas Erzählungen müssen sich entscheiden, ob sie es wagen, ihr bisheriges Leben für die Liebe aufzugeben oder für immer aufeinander zu verzichten. So wie das Liebespaar Bill und Tereza, er in Australien, sie in Prag. Oder der alte Richter Martin Vacek, der sich in eine junge Frau verliebt, aber seine Gattin, die selbst einen Geliebten hat, nicht verläßt. Ivan Klíma beschreibt Momentaufnahmen der Liebe, die eines gemein haben: die Sehnsucht nach Lebensglück und damit auch die Wehmut unerfüllter Träume.

Der idealistische Landvermesser und Ingenieur Martin Petr reist aus Prag in die Ostslowakei, um Bauern und Dörfer vor Überschwemmungen zu schützen. Pavel, ein junger Mann, lernt schnell von den Älteren, während der Partisan Smoljak nach dem Verräter sucht, der seine Familie den Nazis ausgeliefert hat – der fromme Pfarrer. Ein pazifistischer Holzfäller, der aus Kanada zurückgekehrt ist, agiert im Dorf als 'Arzt' für Menschen und Tiere, wird jedoch bald verhaftet. Frauen streben danach, die bäuerlichen Traditionen zu überwinden, während misstrauische Bauern Agitatoren mit Gewalt vertreiben. Stalinistische und korrupte Funktionäre versuchen, ihre Macht um jeden Preis zu sichern. Inmitten von Säufern, Marodeuren und versprengten Soldaten entfaltet sich ein wildes Panoptikum unterschiedlichster Biographien und Interessen, das sich im Verlauf des Romans zu einer unausweichlichen Erkenntnis bündelt. Die Geschichte basiert auf umfassenden Recherchen für einen Spielfilm über die Entwicklung des Sozialismus in der unterentwickelten Ostslowakei, einer Region zwischen Polen, der Ukraine und Ungarn. Obwohl der Film nicht produziert werden durfte, verarbeitete Klíma seine Notizen und Erlebnisse zu einem Roman, der die Zeit vom Kriegsende bis in die frühen fünfziger Jahre umfasst.