Ivan Klíma Pořadí knih

Der idealistische Landvermesser und Ingenieur Martin Petr reist aus Prag in die Ostslowakei, um Bauern und Dörfer vor Überschwemmungen zu schützen. Pavel, ein junger Mann, lernt schnell von den Älteren, während der Partisan Smoljak nach dem Verräter sucht, der seine Familie den Nazis ausgeliefert hat – der fromme Pfarrer. Ein pazifistischer Holzfäller, der aus Kanada zurückgekehrt ist, agiert im Dorf als 'Arzt' für Menschen und Tiere, wird jedoch bald verhaftet. Frauen streben danach, die bäuerlichen Traditionen zu überwinden, während misstrauische Bauern Agitatoren mit Gewalt vertreiben. Stalinistische und korrupte Funktionäre versuchen, ihre Macht um jeden Preis zu sichern. Inmitten von Säufern, Marodeuren und versprengten Soldaten entfaltet sich ein wildes Panoptikum unterschiedlichster Biographien und Interessen, das sich im Verlauf des Romans zu einer unausweichlichen Erkenntnis bündelt. Die Geschichte basiert auf umfassenden Recherchen für einen Spielfilm über die Entwicklung des Sozialismus in der unterentwickelten Ostslowakei, einer Region zwischen Polen, der Ukraine und Ungarn. Obwohl der Film nicht produziert werden durfte, verarbeitete Klíma seine Notizen und Erlebnisse zu einem Roman, der die Zeit vom Kriegsende bis in die frühen fünfziger Jahre umfasst.

Již třetí kniha fejetonů Ivana Klímy je vlastním autorovým výběrem z „Posledních slov“ a „Sloupků“, které donedávna po tři roky vycházely v Lidových novinách a v měsíčníku Xantypa. Jak už to bývá v tomto novinářském žánru obvyklé, dotýkají se tyto drobné texty nejrůznějších témat, většinou každodenních, někdy i věčných. Největší zájem čtenářů vyvolávaly Klímovy vtipné postřehy o nesmyslném zbožňování celebrit, o nadhodnocování významu profesionálního sportu či o nepochopitelných činech naší justice. Čtenáři si také velmi oblíbili humorný způsob, jímž upozorňuje na projevy úpadku a prznění našeho jazyka ve sdělovacích prostředcích i při běžném úřadování. A jakkoli jsou všechny tyto věci vážné, v podání autora, který má smysl pro humor, je možné jim čelit i zasmáním.

V tomto útlém souboru, shrnující prózy většinou napsané v posledních dvou letech, najdeme i celý oddíl "Velmi krátkých povídek", na nichž autor dokázal, že lze poutavý příběh, jednou milostný, po druhé až hororový, sdělit opravdu jen několika větami.

Ve sbírce Loď jménem Naděje se autor formou paraboly zamýšlí nad všeobecnými „osudovými“ okolnostmi lidské existence. V novele Loď jménem Naděje je to osud společnosti, která se dobrovolně vydá pod vedením paranoidního vůdce na cestu zkázy, v novele Ostrov mrtvých králů je to osud jedince neschopného vymanit se z „prokletí vlastních vzpomínek, které ho vzdalují živým citům a vztahům“.

Setkání s mladou, poněkud zvláštní a nevyzpytatelnou dívkou změní od základu život úspěšného vědce – muž, žijící dosud spořádaným životem, se dopouští jedné pošetilosti za druhou a obrátí naruby život svůj i svých blízkých. Milostný příběh se postupně mění ve virtuózní líčení všeobecně platného zápasu člověka, který se ze všech sil snaží uniknout osudu, ale podlehne prázdnotě nenaplněného života. Tragikomický příběh dává autorovi příležitost k brilantnímu zachycení charakterů jednotlivých postav i dobové atmosféry. Román byl poprvé vydán v roce 1972, vyšel v překladech v devíti evropských zemích a byl zfilmován ve Švédsku. Spisy/2

Do prvního svazku svých spisů jsem zařadil prózy, které by se daly zjednodušeně nazvat milostné. Porušil jsem úmyslně časovou posloupnost jejich vzniku. Zařadil jsem do první části prózy shrnuté do knihy Moje první lásky, napsané na sklonku sedmdesátých a v začátku osmdesátých let, snažil jsem se v nich totiž vylíčit pocity spíše pubertálního toužení než skutečné milostné zážitky. Teprve po nich následují povídky o zralejších vztazích, ačkoliv většina z nich vznikala v letech šedesátých. Zařadil jsem také krátkou prózu ze své první povídkové knihy Bezvadný den, která vznikala ještě v padesátých letech. Kratičká Láska je jistě dosti naivní, ale ve své době měla smysl i tím, že se naprosto vyhnula všem dobovým literárním rituálům a manýrám. Byla o lásce – o ničem víc. Zbylé povídky pak jsou ze dvou sbírek: Milenci na jednu noc a Milenci na jeden den…(z poznámky autora

Do prvního svazku svých spisů jsem zařadil prózy, které by se daly zjednodušeně nazvat milostné. Porušil jsem úmyslně časovou posloupnost jejich vzniku. Zařadil jsem do první části prózy shrnuté do knihy Moje první lásky, napsané na sklonku sedmdesátých a v začátku osmdesátých let, snažil jsem se v nich totiž vylíčit pocity spíše pubertálního toužení než skutečné milostné zážitky. Teprve po nich následují povídky o zralejších vztazích, ačkoliv většina z nich vznikala v letech šedesátých. Zařadil jsem také krátkou prózu ze své první povídkové knihy Bezvadný den, která vznikala ještě v padesátých letech. Kratičká Láska je jistě dosti naivní, ale ve své době měla smysl i tím, že se naprosto vyhnula všem dobovým literárním rituálům a manýrám. Byla o lásce - o ničem víc. Zbylé povídky pak jsou ze dvou sbírek: Milenci na jednu noc a Milenci na jeden den…(z poznámky autora).