Vera Verdiani Knihy

V Impériu zůstává Ryszard Kapuściński věrný svému životnímu tématu – politické a duchovní dekolonizaci světa. Líčí totiž rozpad poslední největší koloniální říše dvacátého století, kterou byl někdejší Sovětský svaz. Je to cestování časem – poprvé se setkal autor s Impériem ještě jako školák, když Rudá armáda obsadila v roce 1939 východní část tehdejšího Polska – i prostorem, neboť jeho reportáže nás zavádějí nejen do Moskvy, na Ukrajinu a na Kavkaz, ale i do nejzazších míst říše, jako je Vorkuta za polárním kruhem nebo Kolyma v nejvýchodnějším cípu Sibiře. Současně je to i cesta do nitra sovětského systému a onoho zvláštního lidského druhu, jakým byl homo sovieticus.

Just out of university in 1955, Kapuscinski, the novice reporter, told his editor he'd like to go abroad, dreaming no farther than Czechoslovakia. Instead he was sent to India. Kapuściński gives us the non-Western world through virginal Western eyes.

Dva povídkové cykly (Skořicové krámy, Sanatorium na věčnosti) expresionisticky založeného polského spisovatele a malíře, jehož literární dílo vzbudilo velkou pozornost v zahraničí. V těchto prózách se autor vrací do dob svéhodětství, prožitého v haličském městečku. Ve vztahu k otci,jehož obchodní úpadek tvoří osu tohoto vyprávění, je také nejvýraznější styčný bod Schulzovy prózy s tvorbou Kafkovou.