Just out of university in 1955, Kapuscinski, the novice reporter, told his editor he'd like to go abroad, dreaming no farther than Czechoslovakia. Instead he was sent to India. Kapuściński gives us the non-Western world through virginal Western eyes.
Polský Franz Kafka, klasik evropské literatury, vychází po 55 letech v novém překladu Petra Motýla. S vnímavostí, umocněnou malířským viděním, se autor vrací do doby svého dětství, kdy po boku starého a nemocného otce objevoval zázračný svět fantazie, který jim dával zapomenout na všední starosti. Vzpomíná na mládí strávené na haličském maloměstě a poetickým stylem, v němž se prolíná fantazie s realitou a expresionistické obrazy s barvitým líčením okolní přírody, zaujatě vypráví o svém nejbližším okolí.
Fenomén Sovětského svazu nás nepřestává fascinovat ani dlouhá léta po jeho rozpadu, kdy se známá rudá vlajka se srpem a kladivem roztrhala na několik drobných samostatných částí. Trochu možná proto, že „impérium zla“ vlastně nikdy úplně nezaniklo, i když jeho nejvýraznějším dědictvím jsou dodnes citelné a dobře viditelné postkoloniální syndromy a komplexy. Reportážní kniha Impérium Ryszarda Kapuścińského je výsledkem několika autorových cest do bývalého Sovětského svazu, které podnikal od svého narození až po přelom osmdesátých a devadesátých let, kdy se na území SSSR odehrávaly rozhodující události korunované rozpadem komunistické velmoci. Kapuściński s geniální intuicí vystihl problémy, které ovlivňují i naši současnost a po přečtení jeho Impéria nám musí být absolutně jasné, že osud a chování ruského molocha nesmíme za žádných okolností podceňovat. Kapuścińského talent vystihnout ty nejpřesnější detaily je obdivuhodný, stejně jako jeho schopnost začlenit je do dlouhodobé historické perspektivy, a tak své reportérské vidění povýšit na filozofii dějin. Nové české vydání reportážní eseje Ryszarda Kapuścińského Impérium ukazuje, že jeho sovětský příběh je stále aktuální.