Laura Sgarioto Knihy

"Mi történt? Semmi különös; talán éppen csak az, hogy nem történt semmi. S megértették, hogy a »változás«, melyet oly közel hittek, már kezükkel tapintottak, messze van még, talán hetek, hónapok is beletelnek, s minden nap, minden óra telítve van a legborzalmasabb sors esélyeivel. Nemcsak ők értették meg, az elítéltek és üldözöttek. Segítő kezek, melyek tegnap még jóhiszemű készséggel vagy óvatos számítással nyúltak feléjük, egyszerre tétován elakadtak." Márai 1945-ben írt regényének alapkérdése: mi történt? A szenvedés mindig egyéni, személyek sorsában sűrűsödő, de mit tehet az ember, ha megérteni és feldolgozni akarván az eseményeket, újabb megpróbáltatások érik? Történhet-e valóban „szabadulás”? A regény most lát először napvilágot! (Eredeti megjelenés éve: 2000)

Patrně nejúspěšnější z románů maďarského spisovatele (nar. 1900 v Košicích), proslaveného u nás zejména prózami Judita a Svíce dohořívají. Příběh někdejších spolužáků z gymnázia, z nichž jeden má jako soudce vést rozvodové řízení přítele-lékaře, se odehrává v Budíně těsně před vstupem Maďarska do druhé světové války.

Kdo je nebo co je Epepe? Na to kniha nedává okamžitou odpověď, a tak se čtenář zprvu ocitá ve stejné nejistotě jako hrdina příběhu lingvista Budai, když jeho letadlo omylem přistálo v jakémsi cizím velkoměstě, jehož jazyk i písmo mu byly naprosto neznámé. Co je to za město, kam Budaiho jeho neblahý osud zavál? Neví o něm nic, ani zda je na našem kontinentě nebo aspoň na naší planetě. Mluví se zde jazykem, který vzdělaný lingvista není s to rozluštit. Jak by se za takových okolností necítil osamělý v té kamenné džungli, kde se nemůže dorozumět, kde mu nikdo nedopřeje sluchu. V té trýzni osamocenosti se objevuje ona, Epepe, podle níž Budai ve svých představách pojmenovává i neznámou řeč, neznámé město.

Il professor Victor Henrik Askenasi, in viaggio da Parigi verso la Grecia, si ferma a Dubrovnik (allora Ragusa) per un appuntamento con il destino. Qui cerca la risposta a una domanda che lo tormenta da tempo, la stessa che lo ha spinto a lasciare sua moglie, i suoi studi e la sua cattedra di greco antico per vivere con una ballerina russa. Sebbene la situazione sembri banale e sconveniente, Askenasi ha sempre cercato in ogni donna, compresa l'affascinante Eliz, quella risposta. Tuttavia, anche lei, con la sua sensualità e impudicizia, non è stata in grado di fornirgliela; Eliz rappresentava solo un'indicazione, non la meta. In un caldo pomeriggio di maggio, quando decide di bussare alla porta di una sconosciuta che lo ha provocato con uno sguardo, Askenasi avverte che la risposta è vicina. È giunto il momento di oltrepassare un limite, oltre il quale si cela l'oscurità del crimine e della follia, o forse la verità.