Le motif secret de nos actes, et j'entends : des plus décisifs, nous échappe ; et non seulement dans le souvenir que nous en gardons, mais bien au moment même. Sur le seuil de ce que l'on appelle : péché, hésitais-je encore ? Non ; j'eusse été trop déçu si l'aventure eût dû se terminer par le triomphe de ma vertu - que déjà j'avais prise en dédain, en horreur. Non ; c'est bien la curiosité qui me faisait attendre...»
Děj se odehrává ve Francii v 18. století a je zasazen do prostředí klášterů. Hlavní postavou je dívka Zuzana Simoninová, kterou matka umístila na výchovu do kláštera. Zuzana píše o svém utrpení v klášteře v dopisech adresovaných markýzi Croismarovi.
Téma Marie Darrieussecqové, spisovatelky s velmi bohatou, provokující představivostí, je prosté, ale závažné, pro ni tíživé: postavení ženy ve společnosti, její zatížení výchovou, předsudky, nemožnost vlastní seberealizace (příčiny autorka zatím nehledá, jen dovádí důsledky ad absurdum). Problémy probouzející se v ženském těle, tělesnost zážitků a prožitků. Ať už jde o proměnu ženského těla v prasečí, nebo proměnu normální situace "světa s manželem" do podivného, nepatřičného, hrůzného "světa bez manžela". Jako první vydala Darrieussecqová knihu Truismy (Truismes, nakl. P.O.L., 1996), tedy Banality či často opakovaná tvrzení. Proklamované všednosti však název pozbývá tím, že ve francouzštině slovo "truismes" odvolává k "la truie", což je svině, prasnice. A román skutečně pojednává o metamorfóze ženy v prasnici. Vypravěčka, chvíli žena, chvíli svině (nikoli však svině v tom smyslu, jak ho užíváme často v češtině), většinou něco na cestě mezi jedním a druhým, je mírumilovná bytost zcela ponořená do svého problému postupného proměňování, jež zpočátku nechápe, později shledává příjemným prostředkem, jak se stát sama sebou, bytostí vlastně nadřazenou všemu dění kolem, podivným poměrům ve společnosti.
Wanneer haar moeder niet komt opdagen op een afspraakje in een café in Parijs, komt de dochter tot een frappante conclusie.
Een vrouw die haar voorvaderlijk landhuis wil opknappen en opnieuw bewonen, wordt op allerlei manieren tegengewerkt door een projectontwikkelaar.
One of the major accomplishments of Cohen-Solal's book is not only to place Sartre in the context of history, but to reopen the question of his role and to reassess the full import of his literary and political accomplishments. Discovering untold aspects of Sartre's private and political life, Cohen-Solal weaves together all the elements of an exceptional career. From the description of his previously unknown father to the painful last moments of Sartre's own declining years, this is biography on the grandest scale.