Karel Klíma Knihy

Autoři Josef Blahož, Vladimír Balaš a Karel Klíma napsali odbornou publikaci Srovnávací ústavní právo. Kniha je vědeckou monografií o srovnávacím ústavním právu, o ústavněpolitickém uspořádání v těch státech, které jsou v současnosti středem pozornosti naší politiky, žurnalistiky, vyššího úřednictva, podnikatelské a bankovní sféry. Zároveň je to vysokoškolská učebnice pro právnické fakulty. Poskytuje kvalifikované poučení, utřídění a vzájemné porovnání ústavněpolitických procesů v nejvýznamnějších státech. Jako předmět komparace byly vybrány Spojené státy americké, Velká Británie, Francie, Spolková republika Německo, Itálie, Rakousko, Švýcarsko a Česká republika.

Publikace se věnuje výkladu fenoménu „státnosti“. Jejím předmětem je pojem státu, vznik a tendence jeho vývoje, jeho institutů, vztahy států k jiným společenským jevům, jako jsou vztahy k lidem, dále pak původ moci, ideologie, sociální vztahy, vztah k ekonomice apod. Publikace dále analyzuje zákonitosti struktury, rozvoje a činnosti státu, jeho prvků, územně mocenské zřízení, metody činnosti státních orgánů, národně specifické souvislosti moci apod. Oproti prvnímu vydání propracovává ty partie, kde je nutné zobrazit charakter suverenitní státnosti (pojmové znaky státu, stát jako mezinárodněprávní kategorie, území a hranice státu a suverenita státu). Prohlubuje rovněž tematiku institucí týkajících se lidských práv a jejich garančního mechanismu (pojem právní stát, principy katalogů lidských práv a veřejná funkce právní pomoci a obhajoby). Kniha tvoří základ pro studium oboru státověda pro studenty bakalářských a magisterských studijních programů právnických i neprávnických vysokých škol, stejně tak však může být cenným zdrojem informací pro představitele laické i odborné veřejnosti.

První encyklopedie ústavního práva v České republice vytvořená kolektivem 31 autorů pod vedením profesora Karla Klímy. Encyklopedický instrumentář předkládaného díla záměrně čerpá ze zdrojů několika vědecko-pedagogických disciplín – srovnávacího ústavního práva, ústavního práva ČR, politologie, teorie práva, státovědy (teorie vládnutí), práva Evropské unie. Obecná teorie ústavního práva s jejím předmětovým pojmoslovím je však spojovacím prvkem a koncepční filosofií díla. Většina autorů jsou svojí vědecko-pedagogickou kariérou učitelé ústavního práva.

Osobitost paralelní existence dvou propojených smluvních systémů v Evropě (Konvenční právo a Unijní právo jako právo Evropské unie) a jejich vertikální spojení s ústavními systémy a právními řády členských států vytváří určitý univerzální nadstátní systém ústavního charakteru, který si zasluhuje komplexního pojetí, zkoumání a didaktické koncepce. V tom smyslu je jako doktrinární nové pojetí (tedy „po Lisabonské smlouvě“) účelné oba mocenské systémy zkoumat uceleně, v návaznosti a komplexnosti pod předmětovým názvem „Evropské právo“.

Monografie shrnuje a bilancuje 40 let autorova přemýšlení o ústavním právu na univerzitní úrovni. Kniha je výjimečná širokým záběrem, v němž autor zúročil svůj mezinárodní odborný rozhled. Po úvodní části věnované historii ústavnosti, jejím teoretickým otázkám a pojetí jednotlivých institutů lidu, dělbě moci a náležitostem demokratického právního státu následuje pojednání o českém ústavním systému. Autor v této části uvažuje o roli exekutivy, o postavení prezidenta a jeho přímé volbě nebo o otázce kancléřské demokracie v České republice. Zcela nový pohled nabízí na otázky krizového stavu či konstitucionalizace antiterorismu a jejich ústavního zakotvení. Rovněž Ústavní soud České republiky je pojednán neotřele díky erudovanému komparativnímu pohledu. Poslední část knihy je věnována srovnávacímu ústavnímu právu, a to jednak z hlediska historického, jednak z pohledu modelových příkladů. Poprvé jsou tak v české odborné literatuře představeny ústavní zásady států, jako je Izrael, Grónsko, arabské státy nebo země Latinské Ameriky. Autor vychází z přesvědčení, že ústava je nejen psaný dokument, ale určitá ikona demokratického právního řádu. Je to dlouho budovaný systém hodnot, myšlenek, koncepcí a přístupů, které vytvářejí fenomén národní státnosti. Čtení této knihy tedy obohatí každého o poznání základních hodnot lidské civilizace.

Studentům i širší právnické uživatelské veřejnosti se předkládá příručka, jež má za cíl posloužit širšímu poznání i praktické aplikaci ústavního práva. Publikace navazuje na 1. vydání a zároveň sleduje rozšíření tématiky na oblasti soukromého práva a soudně-procesní vztahy tam, kde se zejména Listina základních práv a svobod ukazuje jako realizovaný "ústavní pořádek" a kde tak ústavní právo získává svoji občanskou i podnikatelskou podobu Příručka má za cíl být jedním z prvních učebních návodů a objasnění souvislostí komunitárního a unijního práva a jeho přímé aplikovatelnosti v českém právním řádu. V tom smyslu reaguje na mocenské souvislosti a důsledky vstupu ČR do EU.... celý text

Třetí vydání učebnice „Ústavní právo“ pokračuje v osvědčené tradici vydání předcházejících, je však značně aktualizované, zejména ve vztahu k ES/EU a systému Rady Evropy. Současně studentům nabízí výrazný orientační a jednotící bod ve vědecko-pedagogickém systému učebnice-komentář-praktikum. Obecná část se zabývá obecnou teorií ústavy, tj. pojmem ústavního práva, pojetím moderní ústavnosti, formou a obsahem ústavy, a je doplněna o reálie evropské ústavnosti a ústavněprávních vztahů EU. Zvláštní část je pak zaměřena na ústavu českou, její vývoj a charakter, vztah k mezinárodnímu právu, zejména v rámci EU, zabývá se jednak ústavním právem hmotným týkajícím se České republiky a jejích občanů, základních práv a svobod, ale např. i systému dělby moci v ČR.

Vysokoškolská učebnice "Teorie veřejné moci (vládnutí)" představuje pojetí veřejné moci v širším pohledu společenských faktorů, které v průběhu dějin státnost (a vůbec vládnutí) ovlivňovaly. Značně překračuje původní učení o státu (tzv. státovědu) a zkoumá vliv dalších institucí moci jako jsou územní samospráva, politické strany, volební systémy, skupiny vlivu. V širší souvislosti se současným pojetím demokracie učebnice využívá srovnávacího základu ústavních systémů s různými formami (modely) dělby moci. Posuzuje taktéž soudní ochranu ústavnosti a pojetí odpovědnosti veřejné moci. Zvláštní pozornost je věnována vývoji Evropské unie jako unikátního mocenského smluvního systému. 3. vydání