Vilém Flusser byl český filozof, jehož rané dílo se zabývalo myšlením Martina Heideggera a ovlivněno bylo existencialismem a fenomenologií. Fenomenologie se později stala klíčovou pro jeho posun k filozofii komunikace a umělecké produkce. Flusser rozlišoval historické periody "uctívání obrazu" a "uctívání textu", přičemž obě období nevyhnutelně vedou k idolatry a "textolatry". Jeho práce, psané v několika jazycích, zkoumají především teoretické přístupy k umění a médiím.
Po dovršení sedmdesátého roku svého života nabyl Vilém Flusser dojmu, že dosáhl zralosti, jež ho opravňuje k tomu, aby sepsal to, co sám nazývá sumou. Tehdy ještě netušil, že tato suma se podivnou souhrou okolností stane i jeho nedokončenou filosofickou závětí. Kdo se však začte do díla Lidská geneze, byť by se jednalo o svátečního návštěvníka…
"Two years after his Vampyroteuthis Infernalis, the philosopher Vilém Flusser engaged in another thought experiment: a collection of twenty-two 'scenarios for the future' to be produced as computer-generated media, or technical images, that would break the imaginative logjam in conceiving the social, political, and economic future of the universe. What If? is not just an 'impossible journey' to which Flusser invites us in the first scenario; it functions also as a distorting mirror held up to humanity. Flusser's disarming scenarios of an Anthropocene fraught with nightmares offer new visions that range from the scientific to the fantastic to the playful and whimsical. Each essay reflects our present sense of understanding the world, considering the exploitation of nature and the dangers of global warming, overpopulation, and blind reliance on the promises of scientific knowledge and invention. What If? offers insight into the radical futures of a slipstream Anthropocene that have much to do with speculative fiction, with Flusser's concept of design as 'crafty' or slippery, and with art and the immense creative potential of failure versus reasonable, 'good' computing or calculability. As such, the book is both a warning and a nudge to imagine what we may yet become and be"-- Provided by publisher
Communicology is Vilém Flusser's first thesis on his concepts of technical images and technical imagination. In this foundational text he lays the groundwork for later work, offering a philosophical approach to communication as a phenomena that permeates every aspect of human existence. Clearly organized around questions such as "What is Communication?," "What are Codes?," and "What is Technical Imagination?," the work touches on theater, photography, film, television, and more. Originally written in 1978, but only posthumously published in German, the book is one of the clearest statements of Flusser's theory of communication as involving a variably mediated relation between humans and the world. Although Flusser was writing in the pre-digital 1970s, his work demonstrates a prescience that makes it of significant contemporary interest to scholars in visual culture, art history, media studies, and philosophy.
Kleine Philosophie des Designs (Steidl Pocket)
Die These ist provokant: Unsere Zukunft, schreibt Vilém Flusser, sei vor allem eine Frage des Design. Denn Design ist »Koinzidenz« von neuartigen Ideen aus Wissenschaft und Kunst, Ökonomie und Politik. Scheinbar mühelos verknüpft sich dort Disparates zu einem komplexen Netz von Beziehungen. In Essays, kurzen Prosastücken und Vorträgen erörtert Flusser den Stand der Dinge und das Design der kommenden Epoche. Das Spektrum ist groß: Der Band enthält Reflexionen über die Schaltpläne der Computer und das Ende der Städte, Anmerkungen zur Gestaltung von Raketen und Regenschirmen – phänomenologische Betrachtungen unseres designten Alltags, Glossen über Gegenstände und bitterböse Szenarien der Zukunft. 1993 erschien bei Steidl die erste, kürzere Ausgabe dieser unbotmäßigen Design-Fibel. Das Buch, das mittlerweile in alle Weltsprachen übersetzt wurde, begründete Flussers Ruf als führender Design-Theoretiker und brillanter Vordenker des multimedialen Zeitalters.
Dílo Od subjektu k projektu zachycuje Flusserovo uvažování z posledního období jeho tvorby. Také z tohoto důvodu se jedná o vrcholné formulování jeho celoživotního tématu, kterým je hledání východiska z civilizační krize. Autor z rozličných hledisek sleduje jednotlivé kroky novověkého rozpouštění subjektu i objektu. Moderní člověk ztrácí jakoukoliv oporu v něčem uchopitelném, což dle Flussera může ospravedlňovat pocit dějinné katastrofy. Proti tomuto pochopitelnému stanovisku však vykřesává jiskru naděje, kterou spojuje s projektováním. Tato naděje však nemůže zapřít svou křehkost, kterou doprovází nejednoznačnost Flusserova smyslu pro ironii.
Elogio de la superficialidad
En los años ochenta, el filósofo checo-brasileño Vilém Flusser comenzó a rodear con su escritura el núcleo de un cambio de época que no era aún advertido en la vida cotidiana con la fuerza con la que se percibiría varias décadas después. Uno de los síntomas de ese cambio era la progresiva expansión de un nuevo tipo de fenómeno visual: la imagen técnica.
Anlässlich seiner ersten Gastprofessur in Deutschland im Jahr 1991 wollte Vilém Flusser seine Kulturkritik im Angesicht der neuen Medien noch einmal grundlegend durchdenken. Eine Neufassung seines Hauptwerks, der Lehre von der menschlichen Kommunikation, sollte daraus hervorgehen. Es musste bei den Vorlesungen bleiben. Wenige Monate später starb er bei einem Verkehrsunfall. Im Vilém-Flusser-Archiv sind die Bochumer Vorlesungen zu einem konzentrierten Text redigiert worden. Er ist das kommunikologische Vermächtnis des Prager Kulturphilosophen.
Esej, v ktorej Vilém Flusser upozorňuje čitateľov na špecifiká písma, úlohu alfanumerického kódu pre západnú kultúru, pre naše myslenie, konanie a city, a čo zanechávame, keď prestávame písať. Jedna kapitola je venovaná aj scenárom.
Ve své knižní prvotině (Língua e realidade, 1963) Vilém Flusser naznačuje cestu k vytvoření jakési celostné filosofie jazyka. Vychází z hypotézy o totožnosti struktury světa a struktury jazyka: skutečnost, definovaná jako souhrn všeho, co jsme s to uchopit a pochopit, je totožná s celkem jazyka, který nám toto chápání umožňuje. Jinak řečeno: není skutečnosti mimo jazyk. Právě díky jazyku a skrze jazyk se chaos „syrových dat“ – pocitů, smyslových vjemů a neartikulovaných prožitků – proměňuje v uspořádaný svět (kosmos), ve skutečnost, kterou lze poznávat, ovládat a přetvářet. Tuto hypotézu se autor snaží systematicky prošetřit a rozvinout všechny její implikace. Kniha, míněná jako příspěvek k navázání rozhovoru mezi filosofií vycházející z logické analýzy jazyka a filosofií existenciální, předznamenala celou řadu Flusserových prací věnovaných fenomenologii jazykové komunikace. České vydání představuje vůbec první pokus o její přeložení do jiného jazyka.