Bengt Danielsson Knihy

Autor v cestopise o Austrálii vypráví o své 30.000 kilometrů dlouhé cestě vnitrozemím tohoto kontinentu, o historii jeho objevení, o prvních evropských přistěhovalcích i o dnešním moderním životě v metropolích.

V roce 1947 ztroskotal u korálového ostrova Raroia, ležícího ve skupině Tuamotských atolů v Polynésii, známý vor Kon-Tiki. Za dva roky nato vrací se sem jeden z účastníků této výpravy, autor knížky, se svou manželkou, aby tu pobyl celý rok mezi domorodým obyvatelstvem. Měli možnost poznatvšední život obyvatel ostrova, seznámit se s jejich zvyky, kulturou, způsobem obživy a zúčastnit se i lovu perlorodek na sousedním ostrově Takume.

Oceánické období je pozpochyby v životě Paula Gauguina nejdůležitější. Mezeru historiků v jeho pobytu v Polynésii vyplňuje dílo B.Danielssona, jehož hlavní zásluhou je podrobná rekonstrukce Gauguinových oceánických let až do jeho smrti.

Markézy objevili Španělé v 16. století a svůj objev utajili tak dokonale, že na ně málem sami zapomněli. Zato Markézané nezapomněli na krvavé metody při zabírání ostrovů. V 18. století byly ostrovy vlastně znovu objeveny a domorodci se znovu dostali do styku s civilizací, tentokrát ve forměmisionářů, alkoholu a pohlavních nemocí. Civilizace jim nepřinesla štěstí ani spokojenost, spíše je fyzicky zničila. Markézy jsou dodnes "zapomenutými ostrovy" a tím cennější je Danielssonův cestopis, přinášející zajímavé a zároveň ojedinělé informace z tohoto ztraceného koutu světa.

Účastník plavby na voru Kon-Tiki vypráví mladým čtenářům o příhodách švédského chlapce na ostrovech ve východní části Tichého oceánu a seznamuje je zajímavou formou se vzdálenými zeměmi a životem jejich obyvatelů.

Osudy Francouze Erica de Bischopa a jeho druhů při plavbách na voru Tahiti-Nui Tichým oceánem. Posádku stíhá bouře za bouří, trpí hladem a žízní, nemá rádiové spojení, živly unášejí potápějící se vor vodami Pacifiku mimo cíl. Nakonec postaví cestovatelé nouzový vor a úplně vyčerpaní přistanou u ostrova Rakahangy.

Markézy objavili Španieli v 16. storočí a svoj objav utajili tak dokonale, že na nich takmer sami zabudli. Zato Markézania nezabudli na krvavé metódy pri zaberaní ostrovov. V 18. storočí boli ostrovy vlastne znovu objavené a domorodci sa znovu dostali do styku s civilizáciou, tentokrát vo forme misionárov, alkoholu a pohlavných chorôb. Civilizácia im nepriniesla šťastie ani spokojnosť, skôr ich fyzicky zničila. Markézy sú dodnes "zabudnutými ostrovmi" a tým cennejší je Danielssonov cestopis, prinášajúci zaujímavé a zároveň ojedinelé informácie z tohto strateného kúta sveta.

Objavy nevídaných a krásnych polynézskych ostrovov v minulých storočiach vzbudili záujem cestovateľov a moreplavcov, najmä najznámejší a najobľúbenejší z nich ostrov Tahiti. Okrem zaujímavých plodín objavili moreplavci v Polynézii chlebovník, ktorý chceli západoindickí plantážnici v Karibskom mori zaviesť aj na svojich plantážach, aby tou lacnou a ľahko dorábateľnou plodinou živili černošských otrokov. Za týmto účelom vyslal anglický kráľ do Polynézie loď Bounty pod velením kapitána Bligha, ktorý po dlhšom pobyte na Tahiti zhromaždil potrebný počet chlebovníkových sadeníc. Na spiatočnej ceste sa však posádka, vedená prvým dôstojníkom Fletcherom Christianom vzbúrila, kapitána s jeho vernými vysadila do záchranného člna a vzbúrenci sa vrátili do Polynézie. Nasledujú kapitoly o dobrodružnej ceste kapitána a jeho ľudí na záchrannom člne do Anglicka, o putovaní vzbúrencov po Polynézii... 65-090-65

Bengt Danielsson žil dlhé roky v Polynézii a pozná ju v súčastnosti i v historických súvislostiach. Záznamy o vzbure na lodi Bounty preštudoval v rôznych archívoch, takže jeho kniha má hodnovernosť vedeckej práce a stavia celý príbeh do nového svetla.