Bengt Danielsson Pořadí knih

Oceánické období je pozpochyby v životě Paula Gauguina nejdůležitější. Mezeru historiků v jeho pobytu v Polynésii vyplňuje dílo B.Danielssona, jehož hlavní zásluhou je podrobná rekonstrukce Gauguinových oceánických let až do jeho smrti.

Bengt Danielsson žil dlhé roky v Polynézii a pozná ju v súčastnosti i v historických súvislostiach. Záznamy o vzbure na lodi Bounty preštudoval v rôznych archívoch, takže jeho kniha má hodnovernosť vedeckej práce a stavia celý príbeh do nového svetla.

Markézy objevili Španělé v 16. století a svůj objev utajili tak dokonale, že na ně málem sami zapomněli. Zato Markézané nezapomněli na krvavé metody při zabírání ostrovů. V 18. století byly ostrovy vlastně znovu objeveny a domorodci se znovu dostali do styku s civilizací, tentokrát ve forměmisionářů, alkoholu a pohlavních nemocí. Civilizace jim nepřinesla štěstí ani spokojenost, spíše je fyzicky zničila. Markézy jsou dodnes "zapomenutými ostrovy" a tím cennější je Danielssonův cestopis, přinášející zajímavé a zároveň ojedinělé informace z tohoto ztraceného koutu světa.

Objavy nevídaných a krásnych polynézskych ostrovov v minulých storočiach vzbudili záujem cestovateľov a moreplavcov, najmä najznámejší a najobľúbenejší z nich ostrov Tahiti. Okrem zaujímavých plodín objavili moreplavci v Polynézii chlebovník, ktorý chceli západoindickí plantážnici v Karibskom mori zaviesť aj na svojich plantážach, aby tou lacnou a ľahko dorábateľnou plodinou živili černošských otrokov. Za týmto účelom vyslal anglický kráľ do Polynézie loď Bounty pod velením kapitána Bligha, ktorý po dlhšom pobyte na Tahiti zhromaždil potrebný počet chlebovníkových sadeníc. Na spiatočnej ceste sa však posádka, vedená prvým dôstojníkom Fletcherom Christianom vzbúrila, kapitána s jeho vernými vysadila do záchranného člna a vzbúrenci sa vrátili do Polynézie. Nasledujú kapitoly o dobrodružnej ceste kapitána a jeho ľudí na záchrannom člne do Anglicka, o putovaní vzbúrencov po Polynézii... 65-090-65