Marie Svatošová Pořadí knih

Krásné a smysluplné úvahy pro ty, kdo bloudí, pro ty, kdo věří, i pro ty, kdo hledají. V každém okamžiku našeho života autorka odkrývá paprsky věčnosti. Tři knížečky jejích postřehů vycházejí v novém, přehlédnutém a doplněném, vydání. Bůh mezi hrnci „Co se změnilo tak zásadního od Mojžíšových dob, že si já, důchodkyně bez teologického vzdělání, mohu s Bohem povídat doma v kuchyni, v pantoflích, a ještě u toho škrabat brambory?“ Autorka odtajňuje něco ze svého vztahu s Bohem. Svěřuje se mu, oslovuje ho, vyzývá i trochu provokuje. Ví, že Bohu nejsme jedno – a chce, aby ani On nebyl jedno nám. Náhody a náhodičky Je všechno zlé pro něco dobré? Existují náhody? Nebo je vše dílem Boží prozřetelnosti? A v jakém smyslu? Autorka je bytostně přesvědčena o tom, že svět i každý z nás je v Božích rukou. Umí o tom krásně vyprávět – a povzbuzuje při tom všechny, kteří si Boží péčí o náš svět nejsou jistí. O naději Postřehy a úvahy o naději uprostřed všedních dnů, na úpatí životních zkoušek i ve stresu mezních situací. Jak živit a jak si uchovat naději? A jak ji povzbuzovat u druhých? Nejdůležitější jsou otevřené oči a otevřená srdce. Opakovaně vydávaná knížečka povzbudí, posílí a inspiruje ty, kterým právě není do jásání.

Marie Svatošová v rozhovoru s Alešem Palánem. Co se stane, pokud pacientovi o jeho zdravotním stavu dlouhodobě lžeme? Má vážná choroba nějaký smysl? A proč umírající nezabíjet, jak si přejí zastánci eutanázie, ale naopak respektovat jejich život až do přirozeného konce a být jim nablízku? Nejen o těchto věcech hovoří v knize rozhovorů Neboj se vrátit domů zakladatelka hospicového hnutí v ČR Marie Svatošová. Rozhovor s ní vede spisovatel a novinář Aleš Palán. Právě Svatošová před lety přišla s myšlenkami hospicové paliativní péče. Byla to ona, kdo v Červeném Kostelci iniciovala první český hospic. A je to stále ona, kdo neúnavně jezdí po republice s hospicovými přednáškami a je rádkyní hospicům nově vznikajícím. Marie Svatošová v knize mluví také o své rodině, studiu medicíny, vlivu, jaký na ni měl P. Ladislav Kubíček či o svém trapistickém fan clubu. V mnoha hospicích najdeme citát: „Našim cílem je naplnit dny životem, nikoliv život dny.“ Autorka tohoto výroku Marie Svatošová dokázala životem naplnit celý svůj život. A nejen životem, také smyslem a neokázalou službou. „Nikdy bych nečekal, že by se o smrti dalo mluvit pozitivně. Paní doktorka Svatošová to dokáže. Nechci říct, že se po rozhovoru s ní budete na smrt těšit, ale nebudete se jí tolik bát,“ říká k obsahu knihy herec a moderátor Marek Eben. „Nicméně přeji všem pevné zdraví,“ dodává.

Co se změnilo tak zásadního od doby Mojžíšovy, že si já, důchodkyně bez teologického vzdělání, mohu s Bohem povídat doma v kuchyni, v pantoflích, s tváří nezahalenou, a ještě u toho škrabat brambory? Vím bezpečně, kdo se nezměnil – nezměnil se Bůh. O něm je psáno, že „je stejný včera, dnes i navěky“. Změnili jsme se my? Nemáme už k Bohu tu úctu a respekt, jaké měl Mojžíš? Kde bereme odvahu mluvit s ním od rána do večera o všem, co nás napadne? A co když to není z naší strany odvaha a dětská důvěra, ale rouhání a nehorázná drzost? Máme vůbec právo obtěžovat Boha svými malichernostmi a starostmi? (Marie Svatošová) Čtyřicet krátkých úvah nad Písmem je vlastně čtyřicet velmi osobních rozhovorů autorky s Bohem o nejrůznějších záležitostech každodenního života. Učí nás žít z víry v naší všednodennosti, doslova i „mezi hrnci“, jak to vyjádřila kdysi Terezie z Avily.

Kniha Máme proč se radovat volně navazuje na předcházející dvě publikace Marie Svatošové (Normální je věřit a Tykadlem víry). Autorka v osmdesáti krátkých úvahách nad Písmem probouzí ve čtenářích vědomí, že k autentickému životu z víry neodmyslitelně a zcela přirozeně patří radost. Radost z prožívané zkušenosti milovaného Božího dítěte. Radost, kterou nepohltí lidské zklamání, trápení nebo bolest. Radost sdílená, prožívaná ve vztahu, radost spojují nebe se zemí. Nechme se inspirovat nabízenými životními postřehy a vnesme tuto radost do vlastního života.

Iniciátorka a propagátorka hospicového hnutí v České republice - MUDr. Marie Svatošová - je bestselleristkou Karmelitánského nakladatelství. Na otázku, proč svou novou knihu "Víme si rady s duchovními potřebami nemocných?" nabídla Gradě, odpovídá: "Chci zkušenosti, posbírané v průběhu své profesní dráhy, předat všem - zdravotníkům i nezdravotníkům, věřícím i nevěřícím -, protože každý se s velkou pravděpodobností jednoho dne ocitne v roli osoby doprovázející vážně nemocného. Pak mu moje zkušenosti s diagnostikou a uspokojováním duchovních potřeb přijdou vhod. O nich se u nás málo přemýšlí, málo hovoří, i málo píše. V této oblasti jsou dezorientovaní mnozí zdravotníci, ale v důsledku dlouhodobé ateistické výchovy je zmatená a mnoha předsudky zatížená i velká část české populace. Nečekejte v knize žádnou velkou vědu. Naši nemocní a umírající na ni nejsou zvědaví. O to víc si uvědomují svoji největší duchovní potřebu - máme ji všichni bez rozdílu - je to potřeba milovat a být milován."

Metodický materiál pro nápravu jednotlivých poruch výslovnosti Rozšíření vad řeči a vad výslovnosti u dětí v posledních letech nabývá téměř charakteru "pandemie" - trpí jimi na 80% dětí a situace se zhoršuje. Pokud dítě má problémy při výslovnosti nebo realizaci hlásek a rodiče nebudou s dětmi i doma procvičovat správnou výslovnost, je velmi pravděpodobné, že si dítě odnese do dospělosti vadu, kterou bylo možné v dětství odstranit. Všichni naši potomci nebudou presidenty a nemůžeme tudíž spoléhat na to, že okolí na jejich vadu bude nahlížet jako na "nedostatek, který je spíše rozmilou drobností", spíše to pro ně bude traumatizujícím kazem na jejich projevu. Publikace "Říkanková cestička" slouží jako pomůcka k procvičování doma s dětmi. Je vhodná k nápravě jednotlivých poruch výslovnosti. Obsahuje na 700 říkadel. S jednou publikací rodiče procvičí všechny oblasti správné výslovnosti. Obsahuje také uvolňovací cviky, dechová a průpravná cvičení pro každou poruchu výslovnosti

V dôverných rozhovoroch s Pánom nad Svätým písmom nás autorka inšpiruje k autentickému životu z viery uprostřed radostí i starostí všedného dňa. Názorne nám tak ukazuje spôsob, ako možno z Božieho slova čerpať silu, útechu, napomenutie i povzbudenie v každodenných životných situáciách.

Kniha Tykadlem víry navazuje na předešlou publikaci Normální je věřit. V dalších osmdesáti intimních dialozích s Pánem autorka názorně ukazuje způsob, jak lze při čtení Bible a modlitbě inspirované jejími texty krok za krokem lépe poznávat Boha, i sebe sama. Snaží se čtenáře svou otevřeností a nadšením vyprovokovat, aby ve vlastním zájmu vyndali Bibli z knihovny a začali s ní pracovat.

V intimních dialozích s Pánem autorka názorně ukazuje způsob, jak lze krok za krokem lépe poznávat Boha, i sebe samotného. Ve snaze usnadnit orientaci lidem Boha hledajícím, neváhá dovolit jim nahlédnout do hlubin vlastní duše. Křesťany, kteří se dvacet roků po revoluci stále ještě bojí k Bohu veřejně přiznat, kniha povzbudí, a jejich sebevědomí zdravě pozvedne. Křesťany, kteří mají Bibli zasunutou v knihovně, se snaží vyprovokovat, aby ji ve vlastním zájmu oprášili a začali s ní pracovat.