Jan Křen Pořadí knih

Kniha Čtvrt století střední Evropy se věnuje soudobým dějinám států visegrádské čtyřky, které zasazuje do kontextu dějin evropských i světových. Jádrem knihy jsou chronologicky pojaté kapitoly paralelní historie visegrádských zemí, kombinované s kapitolami komparativními a syntetizujícími. Svůj originální výklad autor zahajuje rekapitulací vývoje těchto zemí ve 20. století, na niž navazuje kapitola o rozpadu sovětského bloku. Následuje postkomunistická transformace, přijetí do NATO a EU, začlenění do těchto struktur a finanční krize let 2008–2013. Zvláštní pozornost autor věnuje nezadržitelnému postupu globalizace, s jejími pozitivními stimuly i problémy. Zaměřuje se na domácí i zahraniční politiku, hospodářské a finanční otázky a především společnost v tomto regionu. Součástí výkladu jsou i exkurzy mimo střední Evropu (na neoliberální Západ, do Číny).

Výbor studií výrazné osobnosti českého dějepisectví soudobých dějin Jana Křena má za cíl zprostředkovat pohled na jeho trvale inspirativní historiografické dílo v perspektivě od 60. let do počátku 21. století. Motivem výběru textů bylo akcentovat dynamiku Křenova badatelského vývoje, jeho pohyblivost ducha, nespokojenost a podnětnost: Řada studií postupuje od kritického vyrovnávání se s problémy meziválečného Československa a jeho protagonistů, válečného exilu a protinacistického odboje v 60. letech přes témata disidentských let, kdy se Křen soustředil na česko-německé stýkání a potýkání v 19. a 20. století. Období sametové revoluce roku 1989 přineslo koncepční úvahy o proměnách češství i o bílých místech českého dějepisectví. Následovaly studie o problému střední Evropy, o nucených migracích i o otázkách evropských dějin. Křen je příkladem autora duchovně neusedlého, intenzivně hledajícího odpovědi na své stále zvídavější otázky.

Komparativně pojaté dějiny středoevropských národů (Čechů, Slováků, Maďarů, Poláků, Němců, Rakušanů a Židů) v moderní éře od sklonku 18. století do současnosti kombinují syntetizující a paralelní přístupy, usilují o překročení tradičně pojímaných národních dějin, z nichž vyrůstají často zavádějící představy o národní – ať pozitivní či negativní – výlučnosti. Základní proud líčení politických a sociálních dějin, spojených též s poznatky nových historických disciplín o každodennosti, mentalitách apod., je vždy rámován širšími hledisky civilizačními a mezinárodními a přehledem interpretačních diskusí o zásadních otázkách v soudobé světové literatuře. Knihu doplňuje padesát portrétů významných osobností posledních dvou století a na třicet exkurzů, které pojednávají o jevech na okraji hlavního proudu dění, či dokonce mimo něj, zvláště vybraných problémech kulturně-uměleckých, náboženských nebo národnostních (autory těchto částí jsou povětšinou historikové mladé generace). Ke knize je připojeno několik schémat politických systémů, statistické přehledy a více jak dvacet historických map

Sborník mapuje vývoj československo-německých hospodářských vztahů v letech 1918 až 1945.

Sborník 14 vědeckých studií, který vznikl z iniciativy pracovníků katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd UK, si klade za cíl předložit českému čtenáři doposud v české historiografii německých a rakouských dějin opomíjené téma obrazu - stereotypu.

Česi, Slováci, Nemci a ich štáty v rokoch 1948-1989.

Studie rozebírá vliv společenského prostředí na tvorbu Franze Kafky. // Sociálně historické dílo zaměřuje svoji pozornost na postavení osoby židovského původu v českém prostředí v období sílícího antisemitismu a nacionálních rozporů. Stölzl hledá odraz této historické situace v životě a díle pražského židovského autora.

O poměrech ve školství, písemnictví i kinematografii v tomto období.