Jan Křen Knihy

Sborník mapuje vývoj československo-německých hospodářských vztahů v letech 1918 až 1945.

Studie rozebírá vliv společenského prostředí na tvorbu Franze Kafky. // Sociálně historické dílo zaměřuje svoji pozornost na postavení osoby židovského původu v českém prostředí v období sílícího antisemitismu a nacionálních rozporů. Stölzl hledá odraz této historické situace v životě a díle pražského židovského autora.

Sborník 14 vědeckých studií, který vznikl z iniciativy pracovníků katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd UK, si klade za cíl předložit českému čtenáři doposud v české historiografii německých a rakouských dějin opomíjené téma obrazu - stereotypu.

Obsahem útlé knihy je jedna rozsáhlá esej na téma naše národní identita v průběhu stáletí a kratší esej věnovaná prostoru Střední Evropy. Velký prostor je vnován česko-německým vztahům, což je téma snad stále aktuální (ostatně to prokazuje i ona esej).

Nový pohled na zasuté a přehlížené souvislosti vzájemného česko-německého soužití. Práce sleduje germanizaci v Rakousku na konci 18. století, české obrození, předbřeznové období, průběh revoluce 1848, Bachův absolutimus, obnovení ústavnosti v Rakousku, rakousko-uherské vyrovnání, neúspěšný pokus o realizaci česko-rakouské vyrovnání v roce 1871, zostřování vztahů mezi Čechy a Němci koncem 19. století, pokusy o řešení česko-německého problému v habsburské monarchii a vývoj česko-německých vztahů během 1. světové války. První, exilové vydání. Obálku s použitím obrazu Jana Kristoforiho navrhla Barbora Munzarová.

Spisovatelka a publicistka Alena Wagnerová zachytila v prvních Odsunutých vzpomínkách zkušenost jedné generace sudetských Němců s odsunem a údělem vyhnance v poválečném Německu - zkušenost těch, kteří v době války byli dětmi. Nevtíravá působivost knihy je dána mimo jiné tím, že Wagnerová ve svých rozhovorech především citlivě naslouchá životním příběhům druhých lidí.