Simone Lucie Ernestine Marie Bertrand Beauvoir Knihy

Tussen 1947 en 1964 schreef Simone de Beauvoir 304 brieven aan Nelson Algren, de Amerikaanse auteur die ze bij toeval ontmoette en voor wie ze een grote hartstocht opvatte. Algren en zij zouden elkaar slechts vijfmaal treffen. De Beauvoirs openhartige liefdesbrieven geven tevens een prachtig beeld van het culturele milieu in Parijs, de ontwikkeling van haar wereldberoemde oeuvre, haar twijfels en haar angst voor de ouderdom.

In these writings, Simone de Beauvoir recounts her relationships and numerous travels with Jean-Paul Sartre, the evolving dynamics of Sartre's relationship with communism, her love affairs, particularly her liaison with American novelist Nelson Algren, and her friendships and conflicts with notable contemporaries such as Camus, Koestler, Giacometti, Merleau-Ponty, and Raymond Aron. This work serves as a fascinating document of the lives of European intellectuals in the 20th century.

Teprve po 66 letech od svého napsání se dočkala vydání autobiografická novela z pera slavné představitelky existencialismu a feminismu ve francouzské literatuře, Simone de Beauvoir. Autorka svůj příběh považovala za příliš „intimní“, než aby jej publikovala. Vypráví v něm o hlubokém přátelství dvou dívek, které sdílejí dramata svých prvních milostných vzplanutí, ale spojuje je i odpor ke společenským konvencím a tradiční ženské roli v životě. Kniha přichází ke čtenářům s předmluvou adoptivní dcery autorky Sylvie Le Bon de Beauvoir a rovněž s množstvím autentických fotografií.

Jean Blomart, líder patriota contra as forças alemãs de ocupação, espera, durante uma noite que parece não ter fim, pela morte da sua amante, Helene. Fora ele que a enviara para a missão que levou à sua morte e, antes do amanhecer, terá de decidir quantos outros enviará para um destino semelhante.

In Een zachte dood schetst Simone de Beauvoir een volstrekt eerlijkt, niet-sentimenteel portret van haar eigen moeder als de gefrustreerde, heerszuchtige vertegenwoordigster van die typische Franse burgerij, waaraan ze zichzelf dankzij haar schrijverschap heeft weten te ontworstelen. Toch is het - in die oprechtheid - ook een zeer liefdevol portret van een vrouw die haar zeer na stond.

Výrazná představitelka francouzského existenciálního románu bystře zobrazuje ve třech kratších prózách (Věk odříkání, Monolog, Zlomená žena) trojí ztroskotání, „druh prohry, který je přítomen v každém bytí“. Ve všech případech jde o stárnoucí ženy. První povídka je příběhem stárnoucí intelektuálky, která si začíná uvědomovat úbytek tvůrčích i fyzických sil, druhá je vášnivým monologem sobecké a záštiplné ženy, která zničila život sobě, svým dětem i partnerům a třetí povídka deníkovou formou vypráví o smutném rozkladu dlouholetého manželství. Tři psychologické prózy, zpodobňující osudy žen v okamžiku, kdy se ocitnou v krizové situaci.

Román, jímž v pětatřiceti autorka debutovala na poli literatury, pojednává o intimních lidských vztazích, zasazen je do divadelního a tvůrčího prostředí a nese se již zcela v duchu existencialismu. Doslov napsala Helena Vondrášková.