Lev Tolstoj je jedním z nejvýznamnějších ruských spisovatelů, známý především díky svým románům Vojna a mír a Anna Karenina. Jeho díla jsou známá pro hlubokou analýzu lidské psychiky, morální dilemata a detailní popis ruské společnosti. Tolstoj kombinoval realistické a filozofické prvky, zkoumal vztahy mezi jednotlivci a společností a zpochybňoval tradiční hodnoty. Tolstoj je považován za mistra psychologického realismu a jeho díla mají stále velký vliv na literaturu i filozofii.
Výjimečně prozíravý, ba prorocký text napsaný téměř před pěti sty lety přináší pronikavou úvahu s nadčasovou platností o podstatě tyranské vlády a poddanství. Její autor jako první v dějinách evropského myšlení obrací naruby tradiční představu o vztahu mezi vládcem a ovládaným, mezi pánem a rabem. Nezaměřuje se totiž na analýzu moci, mocenského aparátu, nýbrž vychází z vůle pokořeného, z jeho chtění: ovládaný není pasivní obětí v rukou despotického tyrana, nýbrž sám chce být ovládán. Proč?
Román Vojna a mír se řadí mezi nejvýznamnější díla nejen ruské, ale i světové literatury. Popisuje Napoleonovo tažení do Ruska a obraz každodenního života v carském absolutismu z pohledu pěti aristokratických rodin. O milostná vzplanutí a líčení vojenských střetů není v díle nouze. Publikace nabízí zjednodušenou verzi románu, která je určena mírně pokročilým studentům ruštiny úrovně B1 až B2. Knihu doplňuje audionahrávka.
Poprvé od roku 1925 se čtenářům dostává do rukou kompletní, necenzurované a opravené dílo Lva Tolstého o nenásilí. Tolstého stať objasňuje klíčový výrok Ježíšova učení o lásce a jeho důsledky: neprotivit se zlu násilím. Autor poukazuje na přežité společenské zřízení, které se zakládá na ochraně lupu a ovládání utiskovaných lidí. V jeho myšlenkách se odráží, že lživé veřejné mínění a skrytost zla udržují násilný stav. Lidé se cítí bez ochrany, zatímco zlo se maskuje jako ochrana dobra. Tolstoj kritizuje, že víra v rozum a morálku masíruje národy a uvádí je do vnitřních okovů. Uznávat nenásilí znamená věřit v sílu sebe sama a skutečné svobody. Odmítnout násilí vyžaduje vnitřního člověka, který se zříká organizovaného zla. Člověk musí přijmout pravdu jako jediný božský zákon, neboť servilnost vůči zlu je příčinou nepokoje a násilí. Nespravedlnost ve společnosti se udržuje nejen strachem, ale i klamným míněním o životě. Existuje pouze jedno východisko – žitá pravda a láska, které jsou již v našich srdcích. Tolstoj zdůrazňuje, že pravda, nikoli násilí, má moc vytrhnout zlo ze svého kořene. Pouta na rukou lidí budou existovat, dokud je lidé sami nesundají. Člověk musí žít podle pravdy a hlásat ji, aby dosáhl spásy.
Děj světoznámého románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vojna a mír se odehrává na pozadí napoleonských válek a popisuje boj carského Ruska s dosud neporaženou francouzskou armádou císaře Napoleona. Ale nejedná se jen o velmi čtivý historický příběh plný politických, dobrodružných i romantických zápletek, je to také kompaktní obraz i analýza ruské společnosti a jeden z nejpůsobivějších protiválečných manifestů. Kniha patří z hlediska objemu, počtu hrdinů i dějových linií k nejrozsáhlejším dílům ruské literatury.
Kniha Zákon násilí a Zákon lásky nabízí čtenáři praktický návod, jak svůj život prožít smysluplně jako člověk, jak život nepromrhat a nalézt jeho skutečnou hodnotu. Ač se text Tolstého může jevit našemu rozumu příliš neuchopitelný, což je v těchto případech rozumu zcela vlastní, naše srdce, náš duch, zajásá v naději z náhle se objevivšího Světla a okovy nevědomosti konečně prasknou. Lidé s otevřenými srdci pocítí a poznají pravdu, svobodu, najdou útěchu a konečnou cestu.
Děj světoznámého románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vojna a mír se odehrává na pozadí napoleonských válek a popisuje boj carského Ruska s dosud neporaženou francouzskou armádou císaře Napoleona. Ale nejedná se jen o velmi čtivý historický příběh plný politických, dobrodružných i romantických zápletek, je to také kompaktní obraz i analýza ruské společnosti a jeden z nejpůsobivějších protiválečných manifestů. Kniha patří z hlediska objemu, počtu hrdinů i dějových linií k nejrozsáhlejším dílům ruské literatury.
V knigu voshli izbrannyye skazki, rasskazy, byli i basni,vklyuchennyye L.N. Tolstym (1828-1910) v Novuyu azbukui Russkiye knigi dlya chteniya.
