V ne čase
- 24 stránek
- 1 hodina čtení
Soubor ucelených fragmentů z rukopisů, které autor psal v letech 1976–1978. Lyrické, erotické a filozofické texty. Exilové vydání. Grafická úprava a provedení obálky Zdena Salivarová.
Dominik Tatarka Knihy
14. březen 1913 – 10. květen 1989
Tento autor zkoumá hluboké otázky lidské existence a společenské spravedlnosti. Jeho styl je charakteristický pronikavým vhledem do psychologie postav a silným sociálním cítěním. Prostřednictvím svého psaní se snaží odhalit pravdu a odrazit realitu doby, často s důrazem na téma svobody a útlaku. Jeho díla jsou svědectvím o odolnosti lidského ducha tváří v tvář nepřízni osudu a politickému pronásledování.
Dvě novely (Pach, Červený Benčat), vybrané z knihy Tatarkových próz V úzkosti hľadania (1963). Se sugestivní naléhavostí vyprávějí o tom, jak válka a vojna poznamenávají člověka a rozvracejí i otročí jeho já v samé podstatě.
Výrazně je zachycen trýznivý, do sebe uzavřený život slovenské matky, která propadá hoři nad ztrátou syna nebo trpně hledí vstříc osudu a jako protiklad jsou vylíčeny světlé i stinné stránky aktivního pojetí života u mladé generace.
Sám proti noci
- 95 stránek
- 4 hodiny čtení
Výběr z deníkových záznamů autora vybral a doslov napsal Ján Mlynárik.
Příběh z období rozmachu násilí a zvůle po vzniku Slovenského státu v letech 1939 - 1941. Doslov Zdeněk Eis. Vydáno pro Klub čtenářů jako 143. svazek.
Pět slovenských novel
Rozestavěný dům/Rozosta-vaný dom. Případ/Prípad. Nylonový měsíc/Nylonový mesiac. Proutěná křesla /Prútené kresla. Památka na zkonejšení/Pamiatka na upokojenie
Poetické zpracování příběhu skupiny mladých bratislavských bohémů, kteří v průběhu války neustále hledají své vyjádření v umění a životě, a jejich inspirací, láskou a přítelkyní je autorem vytvořená postava krásné dívky "Panny zázračnice - Anabelly". Metodou umělecké stavby prózy se Tatarka přiblížil nadrealismu. Neustále v ní překračuje ze sféry neskutečna a snu do skutečnosti a naopak.
Tatarka zobrazil s groteskním zveličením tragický osud umělce, který se za výhody upíše ke spolupráci s totalitním režimem. V této próze podal nejkritičtější analýzu stalinizmu v té době, pronikavou kritiku vládnoucího monopolu jedné strany a praktik komunistické diktatury. Otevřeně vyřkl pravdu o sovětizaci slovenské společnosti po r. 1948.
Bartoloměj Slzička, utěšitel žen a úspěšný akvizitér, sedí s neznámou krásnou Jarmilou na terase kteréhosi polského lázeňského střediska a vypráví jí svůj velký milostný příběh z předválečné Paříže (z období mezi Mnichovem a 15. březnem 1939), a je tak trochu hrdinou smutné postavy, snílkem, jehož sny a naděje hned v zárodku maří doba, která z něho učinila člověka ze "země nikoho".
