Dominik Tatarka Životopis
Tento autor zkoumá hluboké otázky lidské existence a společenské spravedlnosti. Jeho styl je charakteristický pronikavým vhledem do psychologie postav a silným sociálním cítěním. Prostřednictvím svého psaní se snaží odhalit pravdu a odrazit realitu doby, často s důrazem na téma svobody a útlaku. Jeho díla jsou svědectvím o odolnosti lidského ducha tváří v tvář nepřízni osudu a politickému pronásledování.
Dominik Tatarka (*14.března 1913, Plevník-Drienové okres Považská Bystrica – †10.května 1989, Bratislava) byl slovenský spisovatel a publicista.
Dominik Tatarka se narodil v početné rolnické rodině, jeho otec však padl v první světové válce. Dominik za pomoci stipendia vystudoval na Karlově univerzitě v Praze obory francouzština a čeština. Krátce pobyl na pařížské Sorbonně.
Za 2. světové války vyučoval Dominik Tatarka na gymnáziu. Zapojil se aktivně do Slovenského národního povstání a partyzánské činnosti. Po válce pracoval jako novinář, byl funkcionářem Svazu československých spisovatelů.
Jako komunista se Dominik Tatarka v prvních poválečných letech spojoval ve svých názorech s komunistickou vizí, od poloviny padesátých let se stal kritikem totalitního režimu. Postavil se proti okupaci Československa v roce 1968, spolupracoval s českými disidenty. Jako jeden z mála Slováků podepsal Chartu 77. Za svou činnost byl pronásledován, jeho díla byla stažena, nesměl publikovat a jeho tvorba osmdesátých let vycházela jen v samizdatu a v exilu.