Jan Wintr Knihy

Učebnice ústavního práva České republiky je určena jak studentům různých typů škol, tak i všem zájemcům o české ústavní právo a politiku. Snaží se české ústavní právo nejen popisovat, ale především ukazovat smysl jeho principů a pravidel, vysvětlovat a zdůvodňovat. Čtvrté vydání promítá do textu změny, ke kterým v ústavním právu došlo za poslední tři roky, mj. v oblasti shromažďovacího práva, střetu zájmů, financování politických stran i volebních kampaní, přibyly významné nálezy Ústavního soudu ČR k právu podnikat, ochraně soukromí, zákazu diskriminace či právu na samosprávu a do vývoje práva Evropské unie zasáhl brexit a migrační krize.

Podle ústavy je soudce vázán zákonem. Co to ale v praxi znamená? Právní věda odkazuje na čtyři metody interpretace práva: jazykovou, systematickou, historickou a teleologickou. Kniha Jana Wintra podrobně pojednává o každé z těchto metod, přičemž současně ukazuje, jak jsou tyto metody dnes používány v praxi české justice. Autor ve své analýze dospívá k systému 49 vzájemně provázaných interpretačních zásad. Kromě toho se kniha prezentuje také historii interpretace práva, stejně jako názory české i zahraniční právní vědy a praxe na pravidla přednosti mezi jednotlivými interpretačními metodami.

Kniha kriticky hodnotí fungování české Poslanecké sněmovny v letech 2010–2021, zejména pak chaotický pořad schůze, nemožnost opozice nastolovat svá témata, náchylnost k obstrukcím, nepružnost legislativního procesu a celkovou neefektivitu parlamentní práce. Na základě studia jednacích řádů a praxe fungování německého a rakouského parlamentu, jakož i obecnějších teoretických poznatků o parlamentech autor doporučuje provést re-formu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Navrhovaná reforma by měla posílit efektivitu sněmovního jednání a odolnost vůči obstrukcím a zároveň lépe umožnit opozici na-stolovat její témata a přispět k atraktivnější podobě parlamentní debaty. Kniha zohledňuje také fungování parlamentů za pandemie Covid-19, rozhodování soudů o parlamentních otázkách a některé aspekty práce českého Senátu.

Lisabonská smlouva a její ratifikace jsou předmětem rozsáhlých veřejných, politických i odborných polemik. Proto Právnická fakulta Univerzity Karlovy v Praze a její katedra ústavního práva uspořádala dne 13. února 2009 vědeckou konferenci na téma Relace Lisabonské smlouvy a ústavního pořádku České republiky, na níž probíhala diskuse zejména nad nálezem, ve kterém se Ústavní soud ČR poprvé zabýval kompatibilitou sjednané mezinárodní smlouvy s českým ústavním pořádkem v průběhu její ratifikace. Český Ústavní soud navíc při této své premiéře posuzoval právě Lisabonskou smlouvu, která je svým rozsahem a strukturou (novelizace dvou zakladatelských smluv ES) mezinárodní smlouvou naprosto výjimečnou. Výstupem konference je předkládaná publikace, do níž přispělo téměř třicet jejích účastníků. Mezi nimi nalezneme předsedu Ústavního soudu ČR P. Rychetského, místopředsedu P. Holländera či soudce V. Güttlera. V diskusi dále promluvili děkan pořádající fakulty prof. A. Gerloch, dále prof. J. Filip, prof. K. Klíma, doc. J. Kysela, dr. E. Bárány a další četní představitele právní teorie i praxe.

Sborník obsahuje devatenáct příspěvků z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v létě 2024 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v České Kamenici. Jednotlivé příspěvky se věnují právnímu postavení obcí nejen v České republice, samosprávě obcí, volbám do zastupitelstev obcí, soudní kontrole, ale také akademické samosprávě.

Kniha přináší soubor 12 nejzajímavějších prací na téma "ústavní teorie", jež vznikly na již tradičním výjezdním semináři studentů a pedagogů Právnické fakulty Univerzity Karlovy na jaře 2015 v Peci pod Sněžkou.

Sborník obsahuje dvanáct studentských prací z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v dubnu 2024 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Peci pod Sněžkou. Příspěvky se zaměřují na analýzu role a postavení hlavy státu v různých ústavních systémech, přičemž kombinuje teoretické úvahy s komparativními příklady. Největší pozornost je věnována České republice, probírají se však i příklady z jiných zemí, a to i těch v tomto kontextu méně obvyklých (např. Černá Hora). Příspěvky se věnují tématům, jako jsou přímá volba prezidenta, právní povaha prezidentských aktů, financování prezidentských kampaní či remonarchizace v některých státech. Kniha nabízí zajímavé pohledy pro všechny, kdo se zajímají o současné ústavní výzvy a roli hlavy státu v moderní společnosti.

Sborník sdružuje deset studentských prací z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v červenci 2022 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Domažlicích. Je tematicky zaměřen na otázky ústavního práva a bezpečnosti, které vyvstaly jednak v souvislosti s hanebnou útočnou válkou Ruska vůči Ukrajině, jednak v souvislostis používáním mimořádných stavů v mírových dobách v reakci státu na ohrožení veřejného zdraví pandemií koronaviru a jednak při neustálém střetávání a poměřování jednotlivých lidských práv a hodnoty bezpečnosti.