Sborník obsahuje devatenáct příspěvků z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v létě 2024 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v České Kamenici. Jednotlivé příspěvky se věnují právnímu postavení obcí nejen v České republice, samosprávě obcí, volbám do zastupitelstev obcí, soudní kontrole, ale také akademické samosprávě.
Sborník obsahuje dvanáct studentských prací z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v dubnu 2024 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Peci pod Sněžkou. Příspěvky se zaměřují na analýzu role a postavení hlavy státu v různých ústavních systémech, přičemž kombinuje teoretické úvahy s komparativními příklady. Největší pozornost je věnována České republice, probírají se však i příklady z jiných zemí, a to i těch v tomto kontextu méně obvyklých (např. Černá Hora). Příspěvky se věnují tématům, jako jsou přímá volba prezidenta, právní povaha prezidentských aktů, financování prezidentských kampaní či remonarchizace v některých státech. Kniha nabízí zajímavé pohledy pro všechny, kdo se zajímají o současné ústavní výzvy a roli hlavy státu v moderní společnosti.
Sborník sdružuje deset studentských prací z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v červenci 2022 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Domažlicích. Je tematicky zaměřen na otázky ústavního práva a bezpečnosti, které vyvstaly jednak v souvislosti s hanebnou útočnou válkou Ruska vůči Ukrajině, jednak v souvislostis používáním mimořádných stavů v mírových dobách v reakci státu na ohrožení veřejného zdraví pandemií koronaviru a jednak při neustálém střetávání a poměřování jednotlivých lidských práv a hodnoty bezpečnosti.
Sborník obsahuje šestnáct studentských prací z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v červenci 2023 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Horní Lomné. Seminář byl tentokrát zaměřen na ústavněprávní rozměr nejrůznějších otázek spojených tím, že jsou v posledních letech předmětem kulturních válek ve společnosti. Široký okruh témat tak zahrnuje klimatickou změnu, migrační krizi, práva LGBTQIA+ osob, definici znásilnění, právo na interrupci, cenzuru internetu, rouhání, státní ingerenci do výchovy dětí až po právo platit v hotovosti.
Sborník obsahuje šestnáct příspěvků z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v dubnu 2023 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Peci pod Sněžkou. Příspěvky se věnují tématům ústavního práva souvisejícím s ekonomikou, konkrétně ochraně vlastnictví, svobodě podnikání, sociálním právům včetně práva na bydlení a ústavním mezím zdanění.
O volebním víkendu 7.–10. října 2021 se v Peci pod Sněžkou konal už dvacátý devátý ústavněprávní výjezdní seminář Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Z něho vzešel tento sborník, který obsahuje třináct studentských příspěvků. Příspěvky jsou věnovány především otázkám volebního systému, analýze nálezu českého Ústavního soudu z února 2021 a na něj navazující volební reformě, ale také volebním obvodům, volebním kvótám, volební účasti, klouzavému mandátu a problémům voleb v Arménii, Španělsku a USA.
Kniha kriticky hodnotí fungování české Poslanecké sněmovny v letech 2010–2021, zejména pak chaotický pořad schůze, nemožnost opozice nastolovat svá témata, náchylnost k obstrukcím, nepružnost legislativního procesu a celkovou neefektivitu parlamentní práce. Na základě studia jednacích řádů a praxe fungování německého a rakouského parlamentu, jakož i obecnějších teoretických poznatků o parlamentech autor doporučuje provést re-formu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Navrhovaná reforma by měla posílit efektivitu sněmovního jednání a odolnost vůči obstrukcím a zároveň lépe umožnit opozici na-stolovat její témata a přispět k atraktivnější podobě parlamentní debaty. Kniha zohledňuje také fungování parlamentů za pandemie Covid-19, rozhodování soudů o parlamentních otázkách a některé aspekty práce českého Senátu.
Sborník jedenácti článků z výjezdního semináře z ústavního práva, pořádaného v dubnu 2022 Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Peci pod Sněžkou, se tematicky věnuje činnosti tzv. třetího Ústavního soudu, tedy Ústavního soudu od roku 2013, se soudci jmenovanými vesměs prezidentem Milošem Zemanem. Soudci Ústavního soudu jsou jmenování prezidentem republiky se souhlasem Senátu na deset let, a tak při zpravidla desetiletém působení českých prezidentů soudce z let 1993–2003 jmenoval Václav Havel („první Ústavní soud“), soudce činné v letech 2003–2013 převážně Václav Klaus („druhý Ústavní soud“) a soudce vykonávající svoji funkci od roku 2013 právě Miloš Zeman („třetí Ústavní soud“). Období třetího Ústavního soudu se chýlí ke konci, a tak pomalu počíná čas bilancování.
Sborník devíti studentských prací se zabývá výzvami, jimž čelí ústavní právo během celosvětové pandemie. Potřeba radikálně omezit sociální kontakty v zájmu zpomalení či zastavení pandemie vedla řadu států k vyhlášení některého z mimořádných stavů a k razantnímu omezení některých základních práv a svobod, zejména svobody pohybu a pobytu, shromažďovací svobody, svobody podnikání, práva na vzdělání a dalších. Snaha vlády rychle na hrozící nebezpečí reagovat se dostávala do napětí s některými ústavními principy, jako je ukládání povinností jen na základě zákona.Zvláště citlivé jsou ústavněprávní otázky spojené s konáním voleb za pandemie; volby jsou neodmyslitelným základem demokracie, ale zároveň výrazným rizikem pro šíření pandemie. Texty ve sborníku se věnují i rizikům mimořádných vztahů ve vztahu ke svobodě projevu a subsidiaritě trestní represe.
