Heinrich Böll Pořadí knih

Böllův pozoruhodný, svého času nedoceněný román Ochranné obklíčení vznikal na pozadí temných událostí podzimu roku 1977, kdy Německo čelilo další vlně teroristických útoků Frakce Rudé armády. Böll v něm reflektuje tehdejší bezpečnostní opatření, společenskou i mediální hysterii, zároveň i to, jak se daná situace promítla do života běžných lidí. Jeho text ovšem není dobovým dokumentem ani klíčovým románem, ale volným literárním zpracováním, hyperbolou, která se dotýká oblasti dystopické literatury. Propojení člověka a stroje, stírání hranice mezi živým organismem a automatem, mapování lidského chování, pohybu, gest, dokonce i myšlenek, ohrožení privátní sféry, ztráta vazby s primárními vjemy a smyslovostí vlivem digitálních médií a virtuální reality, to jsou jen některé jevy, které Böll ve svém románu pojmenoval v počátečních fázích a předjímal další vývoj, další „bujení, které nelze zastavit“. Jeho dílo se v dnešních souvislostech jeví až překvapivě aktuální. Do češtiny je přeloženo vůbec poprvé.

Když Heinrich Böll přijel s rodinou 20. srpna 1968 na pozvání Československého svazu spisovatelů do Prahy, aby se zde seznámil s vývojem tzv. Pražského jara, netušil, že se záhy stane očitým svědkem sovětské vojenské invaze. Předkládaná kniha, kterou připravil jeho syn René a doplnil ji úvodním slovem a svými autentickými fotografiemi, představuje především Böllovy deníkové zápisky z oněch několika dní strávených v Praze, dále jeho dva esejistické texty reflektující srpnové události a několik rozhovorů pro tisk. Máme tak jedinečnou možnost dozvědět se, jak vnímal Pražské jaro, jeho násilné potlačení a pozdější vývoj v ČSSR význačný západoněmecký spisovatel, pro nějž byla svoboda nedělitelná.

Kateřina Blumová je obviněna z vraždy. Jak k tomu mohlo dojít v případě ženy, známé jako světice a „jeptiška"? Povídku napsal slavný německý autor na základě skutečné události a jako jeden z prvních v ní demaskoval zrůdný svět bulvárního žurnalismu a médií, jejichž moc dokáže zdeformovat život lidského jedince.

Román je údajně objektivní zprávou o životě jisté Leni Gruytenové, dívky a později ženy jen málo dotčené školním vzděláním, která má vlastní názory i vlastní náboženství a přes veškerá úskalí života v Německu dokázala zůstat sama sebou.

Román Heinricha Bölla je bilanční výpovědí tohoto bytostného demokrata a kritika poválečné německé reality.

Hrdina je vojenským zběhem, prchajícím před trestem smrti. Z vlastního domova najde trosky, nenajde ani lidi, které zde opustil, jeho žena je mrtva. Setkává se s podobně opuštěnou ženou, která právě ztratila své dítě a společně s ní se pak snaží vybudovat si novou existenci a přežít. Ničím nepřikrášlený, syrový příběh působí opravdu silným dojmem. Kniha připomíná Remarqueovy příběhy.

Při loučení se svým přítelem, teologem Paulem, na nádraží porýnského města, si náhle uvědomuje Andreas, odjíždějící na podzim 1943 na východní frontu, že musí zemřít ... brzy. Toto "brzy" jej jako neúprosný refrén doprovází za jízdy vlakem a vzdálenost k němu se stále zkracuje. Refrén neutichá ani při setkání s polskou dívkou Olinou, která se ve Lvově rozhodne za každou cenu zachránit Andrea, ačkoliv stojí na opačné straně...

Román A neřekl jediné slovo je vnitřním monologem hlavních postav, manželů Bognerových. Jejich monology se navzájem doplňují a překrývají a podávají tak bezprostřední svědetví o rozkladu jejich manželství. Vlastní děj románu se odehrává o jediném podzimním víkendu, jehož vyvrcholením je precizně vykreslené milostné setkání obou manželů v ubohém hotelu. Biliár o půl desáté (zfilmován v roce 1954) představuje Böllovo stěžejní dílo. Ve vyprávění o jenom dni, o 6. září 1958, se zpětně zobrazuje celá polovina století: historie kláštera, který roku 1908 vybudoval Robert Fämel, roku 1945 odstřelil Jindřich Fämel a roku 1958 se plánuje jeho opětná výstavba, kterou má provést Josef Fämel. Historie jedné rodiny, tří generací a jejich přátel, historie Německa. Ve třinácti kapitolách autor vypráví – vždy z perspektivy jiné postavy – o onom dni a zlomkovitě o minulosti. A jako i v jeho jiných románech jsou zde lidé rozděleni na úspěšné, bez skrupulí, a na chudé, bez vlivu. Lidé hospodářských a jiných podobných zázraků všeho druhu Bölla nezajímají. Raději se neustále obírá těmi, kteří jsou jejich pravým opakem, pasívními a málo zdatnými outsidery, kteří se nedovedou zařadit, neboť jsou obtíženi pamětí a svědomím.

Kateřina Blumová je obviněna z vraždy. Jak k tomu mohlo dojít v případě ženy, známé jako světice a „jeptiška“? Příběh napsal slavný německý autor na základě skutečné události a jako jeden z prvních v ní demaskoval zrůdný svět bulvárního žurnalismu a médií, jejichž moc dokáže zdeformovat život lidského jedince.

Jemně satirický příběh odehrávající se v prostředí malého města, které je vykresleno s láskyplným humorem a ironií. Zde se koná podivný soudní proces s dvěma truhláři, kteří jsou obžalováni, že při happeningu spálili automobil, patřící bundeswehru. Na konečném rozhodnutí ukazujenedokonalost a rozpačitost tamní justice vzhledem k některým, byť vzácným situacím.